je považován za nejdůležitější faktor, na kterém závisí kvalita našeho života. Dodržování zdravého životního stylu se stalo aktuálním tématem. Návodů a doporučení, jak „správně žít“, najdeme mnoho, záleží ale jen na nás, jakým způsobem převezmeme zodpovědnost za své zdraví a jak se těmito návody budeme řídit.
Výzkumná práce se zabývá problematikou životního stylu zdravotních sester pracujících ve vybraném zdravotnickém zařízení. Celkový počet oslovených zdravotnických pracovníků, kteří se zúčastnili výzkumného šetření, činil 144.
Výzkumné šetření
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak povolání sestry ovlivňuje životní styl. Odborná práce se zaměřuje na jednotlivé oblasti životního stylu, a to především na výživu, pitný režim, spánek, pohybovou aktivitu, prožívání stresových situací a závislosti u sester pracujících ve vybraném zdravotnickém zařízení.
Výběr výzkumné metody: Vzhledem k povaze zkoumaného jevu byla zvolena kvantitativní metoda dotazování, která slouží k hromadnému a poměrně rychlému zjišťování postojů respondentů ke skutečnosti.
Pro získání informací byl vytvořen dotazník, který obsahoval 24 otázek a instrukce k vyplnění. Úvodní část dotazníku obsahovala otázky týkající se základních informací o respondentech. Navazující část dotazníku obsahovala otázky týkající se zkoumaného problému.
Charakteristika zkoumaného vzorku respondentů: Výzkumné šetření proběhlo ve Středomoravské nemocniční a. s., odštěpném závodě Nemocnice Prostějov, v prosinci roku 2011. Za účelem šetření bylo vyhotoveno 200 dotazníků. Vrátilo se 144 kusů, což představovalo 72% návratnost. Dotazníky byly rozděleny na vybraná oddělení ve zdravotnickém zařízení. Výzkumný soubor tedy tvořilo 144 zdravotnických pracovníků. V rámci pohlaví se výzkumu zúčastnilo 140 žen a 4 muži. Největší zastoupení respondentů bylo ve věku 34–40 let. Hlavní výsledky výzkumu
Z hlediska oblasti výživy lze z dotazníkového šetření konstatovat, že sestry mají patrné problémy s váhou. Podle zjišťování BMI má v rámci tohoto šetření 63 % respondentů normální hmotnost, 26 % sester trpí nadváhou, 5 % obezitou a 6 % podváhou. Z výsledků šetření také vyplynulo, že 59 % respondentů si během své směny udělá čas na příjem jídla, ale 21 % se nedaří si čas na jídlo udělat. Sledováno bylo také množství tekutin, které sestry přijmou během jedné směny. 42 % respondentů přijme pouze 0,5–1 l tekutin za 12hodinovou směnu, 31 % 1–1,5 l tekutin, 19 % 1,5–2 l tekutin a pouze 8 % přijme během dne v práci 2,5 l tekutin. Ve výzkumném šetření nás také zajímala otázka konzumace kávy – 79 % sester popíjí kávu denně, v množství 2–3 šálků. Zajímavé, či spíše alarmující výsledky přinesla část šetření zaměřená na zjišťování případných problémů se spánkem u zástupců tohoto povolání. 13 % má problémy s usínáním a 22 % respondentů se během noci častěji probouzí. U 37 % respondentů se problémy vyskytují občas při zátěžových situacích a 13 % dotázaných uvedlo, že problémy se spánkem nepociťuje, ale ráno jsou po dlouhém spánku unavení. Další položka šetření byla věnována frekvenci vystavení pracovníka stresovým situacím. Ukázalo se, že většina sester (43 %) je denně vystavena stresovým situacím, 27 % jednou týdně, 1 % jednou měsíčně, 23 % velmi nepravidelně a pouze 6 % uvedlo, že nikdy. 45 % respondentů pak řeší stresové situace nejčastěji rozhovorem s blízkou osobou. Co se fyzické únavy po odpracovaných směnách týká, 50 % sester uvedlo, že cítí fyzickou únavu po každé službě, 26 % po celodenní službě, 14 % po noční službě a 10 % dotázaných zatím nemá s fyzickou únavou po službách zkušenosti. V rámci otázky na závislosti vyplynulo, že 86 % respondentů popíjí alkohol příležitostně a 23 % respondentů kouří cigarety pravidelně. V oblasti sportu je pozitivní, že 45 % respondentů se pravidelně věnuje pohybovým aktivitám. Mezi nejoblíbenější aktivity patří plavání, jízda na kole a cvičení. Položili jsme také otázku, zda a případně jak často uvažují respondenti o změně povolání. 5 % dotázaných sester uvedlo, že o změně uvažuje, 39 % sester někdy uvažovalo o změně povolání a 56 % v tomto směru zatím o změnách neuvažuje. Nabízela se samozřejmě další navazující otázka, jaké případné důvody vedou respondenty k úvahám o změně povolání. 23 % uvedlo nespokojenost s výší platu, 21 % fyzickou zátěž, 11 % nespokojenost s pracovním kolektivem a 15 % třísměnný pracovní provoz. Nejčastěji uváděnou příčinou, která by vedla ke změně povolání, byla psychická zátěž. Každá sestra s praxí má již osobní zkušenosti či alespoň představu o tom, jak náročné povolání si vybraly. Zajímavé odpovědi přinesla otázka, zda by si toto povolání znovu zvolily! Pozitivním zjištěním bylo, že 46 % respondentů by si opět náročné povolání zdravotní sestry vybralo!
Diskuse k výsledkům
Provedený výzkum potvrdil skutečnost, že do jisté míry povolání zdravotní sestry ovlivňuje její životní styl, a to především v oblasti příjmu stravy, tekutin, spánku, stresových situací a fyzické únavy. Otázkou však je, do jaké míry hraje roli genetika a individuální přístup každé sestry.
Závěr
Životní styl zdravotních sester je ovlivňován charakterem jejich povolání. Zdravotní sestry získaly se svým vzděláním informace o zdravé životosprávě a dopadech jejího nedodržování, jsou si také jistě vědomy prospěšnosti fyzické aktivity. Proto ovšem záleží na každé z nich, jakým způsobem za své zdraví převezme zodpovědnost.
O autorovi| Mgr. Lenka Vybíhalová, Středomoravská nemocniční a. s., odštěpný závod Nemocnice Prostějov (L.li@seznam.cz) Autorky dotazníkového šetření: Karolína Vychodilová, Martina Růžičková, SZŠ Prostějov