Příspěvek jsme zaměřily na sekty s cílem analýzy možností prevence vstupu mladých lidí do sekt. Ani dnes nemá bohužel mnoho lidí o dané problematice dostatečné množství informací. Tyto informace jsou důležité proto, aby lidé nepodléhali nátlaku některé ze sekt. Čím větší tato informovanost bude, tím menší bude pravděpodobnost, že se lidé nechají sektami ovlivnit.
Na sekty můžeme nahlížet jako na problém právní, religionistický, teologický, sociologický, psychologický, medicínský atd. Slovník cizích slov definuje sektu jako uzavřenou náboženskou anebo politickou skupinu. V původním významu slova je totiž sekta náboženská obec lišící se vyznáním a obřadem od oficiální mateřské církve anebo uzavřená skupina, která se odštěpila od nějaké organizace.
Sekty můžeme rozdělit na náboženské, které buď vycházejí z Bible (ale různě ji překrucují), anebo z orientálních nauk, případně takových dogmat, která jsou výmyslem zakladatele anebo shlukem možných zásad různých náboženství; politické, organizované okolo určitého politického dogmatu, které je podle nich jedinou správnou cestou vyřešení všech celosvětových problémů; psychoterapeuticko-výchovné, zprostředkovávající duchovní vize a osvícení prostřednictvím „psychoterapeutických“ soustředění a seminářů zaměřených na změnu osobnosti, která je jediným receptem plnohodnotného přežití člověka; komerční, kdy kulty jsou skryty pod názvy různých obchodních společností a božstvem je zisk, peníze, hmotný majetek a pro zvýšení zisku z prodeje používají pojmy, označení i hodnoty jako zdraví, ekologie a pomoc bližnímu.
K základním znakům sekt patří izolovanost až separace od společnosti a zaujetí kritického postoje k ní; autoritativnost vycházející z osoby vůdce, jenž je výjimečný, nezpochybnitelný a je členům „jistotou“; pocit výjimečnosti vyplývající ze zmiňovaného vyčlenění ze společnosti, zastávání jediné možné pravdy a určitým způsobem podporující sebevědomí členů. Typické je pro sekty a kulty také opoziční postavení, viditelné hlavně v tom, že vyznání a hodnoty dané sektářské skupiny jsou v rozporu s hodnotami a vyznáním převládající skupiny. Svým opozičním postavením se postupně zpřesňuje a vyhraňuje. U některých sekt může dojít k tomu, že se vzdají komunikace s okolím, vzdají se reformačních projektů a trvají jen na své výlučnosti a nechuti jakkoli se angažovat ve světě. U členů sektářské skupiny se předpokládá bezpodmínečná poslušnost. Vůdce skupiny od svých členů požaduje absolutní podřízenost a dodržování všech zavedených pravidel. V některých sektách nejsou výjimkou sankce a tvrdé postihy za neposlušnost členů. Nejvyšším trestem pro jedince, který nedodržuje daná pravidla, je vyhoštění ze skupiny. V jednotlivých sektách často nevládne svobodné myšlení a rozhodování jejich členů. Lidem, kteří nejsou součástí sekty, mohou její členové připadat jako „naprogramovaní“, jako lidé, kteří nemají svůj vlastní názor, svůj vlastní úsudek. Samotní členové si však myslí, že jsou úplně svobodní, stejně jako jejich rozhodování. Nová náboženská hnutí kladou velký důraz na pocity a emoce jedince. Pocity a emoce hrají významnou úlohu hlavně v životě mnoha mladých lidí, pocit štěstí je pro ně často na prvním místě, tento pocit jsou často ochotní získat i prostřednictvím užívání drog, např. extáze. Některé soudobé sekty přislíbí svým členům rodinnou a bratrskou družnost. Pro mnoho lidí je to výzva začít nový život v „zachráněné rodině“, mohou si zde uspokojit všechny své zájmy, dostane se jim tu pocitu bezpečí, intimity, důvěry a sebejistoty. Všechny informace o skupině bývají šířené z jednoho centra, a to hlavně vlivem koncentrace moci, která připadá jedné osobě. Sektářské skupiny svým členům nedoporučují sledování televize, poslech rádia, čtení novin, časopisů či knih, které neprošly schválením těch, kteří stojí v hierarchii skupiny výše než oni. Takové přijímání informací může být chápané jako nebezpečné anebo i jako ztráta času. Pro sektu je velmi důležitý systém hierarchie, jsou přísně organizované a nejčastější strukturou je organizace shora dolů. Nejdůležitější osobou je vůdce, který řídí celou sektu a její fungování. Své řady zvětšuje tzv. efektem sněhové koule. Jednotliví členové nemají stejný statut, jejich vztahy s vůdcem jsou různé. Jedince můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na nevědomé oběti manipulace a vědomé manipulátory. Podřízenost svému vůdci a související poslušnost však nejsou chápány jako omezení, ale spíše jako úleva, protože poslušnost zbavuje členy břemene rozhodování a zodpovědnosti za nesprávné rozhodování.
Existuje také několik typů struktury sekt. Pyramidová struktura je typická pro sekty donucovací. Mezi vrcholem a základnou sekty, tedy mezi novými členy a vůdcem, můžeme sledovat dvě tendence, a to vzestupnou tendenci výsad anebo sestupnou tendenci donucování. Informace jedinec získává pouze prostřednictvím přímého nadřízeného. Postup na pyramidě je velmi zdlouhavý a pomalý a jedinec postupuje stupeň po stupni. Tento systém udržuje jedince pod stálým tlakem. Struktura pavučiny proplétá několik pyramidových struktur. Jednotlivé pyramidové struktury mají různé funkce. U jednotlivých členů může dojít k tomu, že v jedné pyramidě budou postupovat a v druhé stagnovat. Struktura hvězdy připomíná kolo bicyklu, kde vůdce znázorňuje střed a jeho stoupenci jsou obvodem kruhu. Komunikace zde funguje oboustranně, a to ze středu do periferie a naopak. Tato struktura je typická pro začínající sekty anebo sekty, které se rozvíjejí pomalu. Může se stát, že taková skupina může být vybudovaná na určitém stupni pyramidy. Sférická struktura je typická spíše pro katarzní skupiny jako pro systémy donucovací. Tato struktura je zvláštní tím, že nijak neumožňuje kontrolu celé skupiny. Dochází zde tedy k emočním a vztahovým výměnám, které zabírají určitý prostor. Struktura s sebou nese riziko nestability. Vůdce je guru, což znamená „ctihodný“. Výroky vůdce bývají považovány za závazné a nezpochybnitelné. Těmto lidem bývají často připisované božské atributy. Tito vůdcové bývají autoritami ve všech možných otázkách a neponechávají prostor pro individuální rozhodování. Sám vůdce se pokládá za střed celého světa, za vyšší moc, za něco výjimečného a je tu proto, aby vedl řadu nových „vyvolených“.
Jedinci a skupiny nejvíce ohrožení sektami
Mladí lidé: Podle výzkumu Výboru pro psychiatrii a náboženství v USA přibližně 50 % členů vstupuje do sekt ve věku 18–25 let. V tomto věku procházejí obdobím adolescentní krize, která je charakteristická opozicí vůči autoritám, osamostatňováním se od rodičů a hledáním smyslu života.
Střední generace: Je to životní období, kdy se mohou začít projevovat zdravotní problémy související s věkem, manželská krize po dlouholetém spolužití, existenční problémy, děti se osamostatňují a odcházejí z domu. Taková situace může vyvolávat pocity opuštěnosti, osamělosti, selhání a tehdy je člověk vhodnou obětí pro náboráře sekty.
Každý člověk v zátěžové situaci anebo osobní krizi: Takovou krizí je pro každého z nás něco jiného od běžných zdravotních problémů anebo přestěhování se až po rozvod, ztrátu zaměstnání, úmrtí blízkého. Zde si je však třeba uvědomit, že i pozitivní životní změna může být vážnou zátěžovou situací, náročnou na přizpůsobení se, a může vyvolat pocit nejistoty, osamělosti, obavy ze selhání a opět je tu zvýšené riziko podlehnutí.
Důsledky členství – problémy bývalých členů sekt a kultů
Zdraví je ve většině sekt poslední věcí, o kterou je třeba se starat. Mnozí bývalí členové odcházejí ze sekty bez předcházející zdravotní péče a pojištění. Je proto velmi důležité a potřebné postarat se o to, aby po odchodu ze sekty bývalí členové co nejdříve absolvovali kompletní zdravotní prohlídku. Mnohé fyzické problémy způsobuje i dlouhodobý kontakt s manipulátorem a psychická manipulace, které jsou velmi silným stresorem. Při dlouhodobém stresu v sektě se člověk dostává do začarovaného kruhu, kdy mu neustále zvýšená hladina hormonů vyvolává zdravotní problémy a negativně působí i na psychické zdraví. Dlouhodobé působení stresu s sebou nese riziko tělesných příznaků, jako jsou např. poruchy spánku, obtíže s trávením, zvýšení svalového napětí, což způsobuje bolesti zad, kloubů a svalů, kožní poruchy, gynekologické problémy či kardiovaskulární příznaky. K psychickým příznakům stresu řadíme úzkost, únavu, deprese, ztrátu sebedůvěry, podrážděnost, snížení výkonnosti (těžší soustředění se, výpadky paměti, zpomalenost, v chování se projevuje podrážděnost, neklid, agresivita anebo útlum a pasivita).
Bývalí členové sekt mívají také narušené normální mezilidské vztahy, které se musí naučit znovu navazovat, mohou prožívat pocity osamělosti, smutku a hněvu, pocity viny a strachu. Je nutné citlivě „zlomit“ pasivitu a nesamostatnost, kterou je naučilo členství v sektě. Proces návratu do většinové společnosti se obvykle neobejde bez některých psychických problémů. Epizody návratu do kultovní identity a změněné osobnosti se nejvíce objevují hned po odchodu ze skupiny, ale u některých lidí mohou přetrvávat týdny i měsíce.
Nejsmutnější a nejtěžší jsou při setkáních s bývalými členy sekt problémy v duševní oblasti. Často popisují zážitky v sektě jako duševní znásilnění. Prožívají strach z věčného zatracení, apokalypsy, cítí se nehodní a vinní. Mnoho bývalých členů sekt trpí silnými pocity osamělosti a izolace. Někteří se vrátí k víře, ve které byli vychováváni, ale často se stává, že se vrátí do svých sekt anebo se připojí k jiné destruktivní skupině, aby vyplnili prázdnotu vytvořenou opuštěním intenzivních kultových zážitků. Někteří bývalí členové jsou velmi opatrní a dlouho nejsou schopní přijmout jakékoli nové duševní hodnoty.
Zásady prevence
poznání svých slabých stránek, což pomáhá
chránit se v kritických situacích,
rozhodnutí pro členství ve skupině udělat až po důkladném zvážení shromážděného množství informací o daném společenství,
získání přehledu o různých náboženských společenstvích a jejich základních pojmech,
odolávání sociálnímu tlaku, případně nátlaku jednotlivce a schopnost odmítnout v případě potřeby,
trénink kritického myšlení v hledání nepřesností ve vyjádřeních náboráře,
nedělat vážná rozhodnutí v krizových situacích, případně ve špatné psychické či fyzické kondici,
i v případě lákavé nabídky je třeba nejdříve zjistit, kdo určitou akci sponzoruje,
eliminovat zamlčování informací o skupině, jejím vedení, o učení, pravidlech apod.,
ptát se a nespokojit se se všeobecnými, nepřímými anebo vyhýbavými odpověďmi,
nepouštět se do rozhovoru s náborářem za každou cenu,
nebrat si propagační materiály,
nesponzorovat organizace, které neznáme anebo o kterých máme pochybnosti,
rozlišovat mezi lichocením a falešnou intimitou,
neposkytovat osobní informace jako jméno, adresu, telefon, stejně i cokoli, co je možné zneužít.
Mnohé sekty a kulty používají více krycích názvů, často mají v názvu termín církev, a proto je obtížné je identifikovat, např. Moonova sekta používá jako jeden z názvů Církev sjednocení. Je málo známé, že mnohé sekty a kulty maskují svou činnost e formě občanských sdružení a školy či jiné instituce jim v nevědomosti pronajímají své prostory pro různé účely. Je důležité mít na paměti, že proti technikám psychické manipulace není nikdo imunní.
Zásady efektivního přístupu k závislému na sektách:
vyhýbat se prudkým, negativním reakcím vůči závislému, jako je kritizování, moralizování, vyhrožování apod.,
projevovat závislému lásku a porozumění,
usilovat o udržení pravidelného kontaktu se závislým,
rozhodně se vyhýbat zbytečným konfrontacím týkajícím se učení, vůdce apod.,
nejednat unáhleně bez dostatečného vyhodnocení situace – mohli byste závislého vyplašit,
snažit se zjistit o závislosti na sektě a psychické manipulaci co nejvíce – studiem literatury, rozhovory, návštěvou u odborníka apod.,
zjistit kontakty na osoby, se kterými se závislý setkává, abyste je získali pro spolupráci, až se závislý vrátí domů, přivítat jej bez ohledu na to, co řekne,
dělat si záznamy a poznámky k telefonátům, rozhovorům, novým i minulým událostem, nejlépe formou deníku, abyste získali přehled a odstup od situace,
nedávat závislému peníze, poskytnout mu raději např. telefonní kartu, aby se mohl v případě nouze na vás obrátit, vyrovnat si majetkovou otázku, abyste chránili majetek před zneužitím a ztrátou,
nezahrnovat závislého kritickými články o sektě, není schopný uvažovat kriticky,
starat se dostatečně o sebe a své potřeby, protože pouze v dobré kondici je možné být závislému nápomocný, naladit se a myslet pozitivně.
LITERATURA ELLIOT, J.; PLACE, M. Dítě v nesnázích. Praha: Grada Publishing, 2002. s. 145. ISBN 80-247-0182-0. RUSNÁKOVÁ, T. Závislosť od psychosomatických skupín – siekt, kultov I. In Sociálna prevencia. 2008, roč. 2, č. 1, s. 22-23. ISSN 1336-9679. RUSNÁKOVÁ, T. Závislosť od psychosomatických skupín – siekt, kultov II. In Sociálna prevencia. 2009, roč. 3, č. 2. s. 19-22. ISSN 1336-9679. ŠIPOŠ, M. Spiritualita v kontexte fenoménu siekt a nových hnutí. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, Pravoslávna bohoslovecká fakulta, 2010. s. 69. ISSN 978-80-555-0031-7.
O autorovi| PhDr. Iveta Ondriová, PhD., PhDr. Jana Cinová, PhD. Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov PU v Prešove
R