Cílem moderního ošetřovatelství je poskytovat vysoce kvalitní, vědecky fundovanou a vysoce humánní ošetřovatelskou péči (Jarošová, 2000). V úsilí o zabezpečení ošetřovatelské péče je nevyhnutelné nejdříve definovat kvalitní ošetřovatelskou péči, to znamená stanovit atributy této péče. Za kvalitní péči lze považovat takovou péči, která je: * účinná vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta, * pacientem pozitivně přijatá, * adekvátní z hlediska možného využití zdrojů.
Definovat kvalitní ošetřovatelskou péči není jednoduché. Je to způsobeno rozdílným vnímáním její kvality pacientem, rodinou, sestrou a jejími spolupracovníky, ale i širokou veřejností. Jejich pohled na kvalitu ovlivňují vědomosti, hodnoty, kultura, sociální prostředí, ale i věk, pohlaví, předcházející zkušenosti, očekávání a v neposlední řadě i vzdělání. Východiskem při určování kvality by měla být především spokojenost pacienta, která je odůvodněná samotným posláním ošetřovatelství, jímž je uspokojování potřeb pacienta s cílem zachovat podporu anebo navrátit zdraví (Farkašová, 2005, s. 191, 192).
Pod kvalitou ošetřovatelské péče rozumíme také schopnost sestry uplatňovat odborné vědomosti i dovednosti v praxi, dodržování zásad, postupů a pravidel při ošetřování, jakož i celkový přístup sestry k pacientovi s důrazem na etické a kulturní aspekty jeho osobnosti (Rapčíková, 2007, s. 14).
V ošetřovatelství, podobně jako v ostatních povoláních anebo disciplínách, budou existovat rozdíly v názorech na to, co představuje kvalitní ošetřovatelskou péči. I přesto však obvykle existují základní charakteristiky kvalitní ošetřovatelské péče, na kterých se shodne většina sester. Představují je realistické cíle a úlohy v ošetřovatelství, jasná představa o ošetřovatelství, praxe založená na výzkumu, účast lidí na jejich vlastní péči o zdraví, péče založená na posuzování potřeb, efektivní týmová práce, motivovaný a zkušený personál, systematický přístup k péči, uvažování jako celek, např. předvídání okolností sestrou, efektivní multidisciplinární práce, používání ošetřovatelského modelu, účinné zákroky, silné a správné vedení celého týmu, práce podle zásad profesního kodexu (Lemon III, 1997).
Kvalita ošetřovatelské péče je dynamický mnohorozměrný proces. Ve světě je velký zájem o kvalitu a její rozvíjení. Globalizace způsobila, že žádná země, žádné zdravotnické zařízení si nemůže dovolit lhostejný přístup ke kvalitě. Bez pochopení základních principů a filozofie kvality, bez radikální změny našeho myšlení není možné zvládnout poskytování kvalitní ošetřovatelské péče.
Vzdělání sestry jako faktor podmiňující kvalitu péče
Úloha sester v poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je dnes natolik komplexní, že nevyhnutelným předpokladem poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je soustavné celoživotní vzdělávání sester. Sestry vstupují do ošetřovatelské praxe kvalitně teoreticky připravené, ale ne každá dokáže nabyté teoretické vědomosti efektivně využívat (Derňáková, 2008, s. 24). Kvalita péče poskytované sestrami je ovlivňována několika faktory. Některé z nich však mohou usměrňovat samotné sestry, např. sebevzdělávání, jako jeden ze základních faktorů poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Na mnohé faktory však sestry bohužel vliv nemají (Lemon IV, 1997).
Ošetřovatelská praxe akceptovala změny v ošetřovatelském vzdělávání, které se uskutečnily v uplynulém desetiletí. Ty ovlivnily myšlení a konání sester. Nové netradiční pohledy na ošetřovatelství, ošetřovatelskou praxi, role a úlohy sester ve zdravotní péči povzbudily i sestry na Slovensku ke změně postojů k ošetřovatelství a ke vzdělávání se v ošetřovatelské profesi (Farkašová, 2005).
Na jednotlivých pracovištích se tak setkávají sestry nejen s různým stupněm nabytého vzdělání, ale i s různým názorem na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče.
Sestra specialistka: Pokud vzdělání sestry považujeme za jeden z faktorů poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, pak i sestra získáním specializace v některém z klinických oborů posouvá kvalitu ošetřovatelství na vyšší stupeň. Specializace je definovaná oblast klinické praxe, která má úzké a hluboké zaměření (Kozierová, 1995).
Specializační studium před rokem 1989 bylo zaměřené hlavně na medicínskou část péče o pacienta. V současnosti sestra získá v průběhu specializačního studia i vědomosti z ošetřovatelství, včetně holistického pojetí pacienta. Tradiční zaměření vzdělávání sester bylo tedy orientované hlavně klinickým směrem a na získání dovedností potřebných pro práci v nemocnici. V našich zdravotnických zařízeních stále pracuje většina sester, které jsou absolventkami již zaniklého oboru zdravotní sestra na středních zdravotnických školách. Předcházející systém specializačního (v minulosti označovaného jako pomaturitní specializační studium, PSS) vzdělávání jim umožnil pouze získání specializace z jednotlivých klinických oborů, což mnohé sestry využily. Staly se z nich tak vysoce specializované odbornice, sestry specialistky, asistentky lékaře vykonávající především jeho ordinace, hodnotící kvalitu poskytování ošetřovatelské péče hlavně podle tohoto kritéria.
Tyto sestry dodnes poskytují kvalitní ošetřovatelskou péči na jednotlivých pracovištích. Avšak mnoho sester dodnes některé změny v ošetřovatelství a v legislativě související s poskytováním ošetřovatelské péče, např. zavedení ošetřovatelského procesu a standardizace do praxe, nechápe a odmítá a řada z nich stále neví, co je podstatou ošetřovatelství (Hanzlíková, 2005, s. 79). Ošetřovatelský proces pokládají za práci navíc a vůbec ho nespojují s kvalitou poskytování ošetřovatelské péče. Byly však „přinuceny“ přijmout pomoc kolegyň s vyšším vzděláním, mnohdy i mnohem mladších. I v této skupině sester však existují takové, které kvitovaly změny v ošetřovatelství a uvítaly i možnost dosáhnout vyššího stupně vzdělání.
Sestra s vyšším odborným vzděláním: Rychlé změny v poskytování péče o zdraví, požadavky širší veřejnosti na zkvalitnění péče o zdraví vedly sestry v praxi k tomu, aby aktualizovaly a rozvíjely svoje odborné vědomosti a dovednosti.
Rok 1990 umožnil sestrám z praxe dosáhnout vyššího odborného vzdělání a získat nejen vyšší kvalifikaci, ale i širší rozhled v měnícím se zdravotnickém prostředí. Sestra se stává nejen asistentkou lékaře, ale hlavně opěrným bodem pacienta. Nový pohled na ošetřovatelství, holistický přístup k profesionální činnosti, uspokojování biopsychosociálních a spirituálních potřeb pacienta se pro takovou sestru stává samozřejmostí. Můžeme konstatovat, že zaváděním nových metod a technik vyšší odborné vzdělávání přispělo ke zlepšování kvality a efektivity ošetřovatelské péče (Matisová, 2002, s. 7).
Sestra s vysokoškolským vzděláním: Vysokoškolské vzdělávání je pro sestry vysoce pozitivním aspektem ve zvyšování a zefektivňování poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V současnosti se v našich zdravotnických zařízeních stále častěji objevuje tento typ sester, tj. sester s vysokoškolským vzděláním (Tóthová, 2004). Na různých pracovištích již poskytují ošetřovatelskou péči nejen sestry čerstvé absolventky bakalářského a magisterského denního studia v podstatě bez nabyté praxe, ale i sestry s praxí a s vysokoškolským titulem. Význam ošetřovatelství se posilňuje také tím, že i sestry s vysokoškolským vzděláním dále touží zvýšit si vzdělání a po absolvování rigorózní zkoušky získají titul doktorky ošetřovatelství (PhDr.).
Výzkum
Cílem výzkumu bylo zjistit, zda je úroveň vzdělání sester podstatným faktorem podmiňujícím poskytování kvalitní ošetřovatelské péče.
Předmětem výzkumu byly sestry s různou úrovní vzdělání náhodně vybraných nemocnic Slovenské republiky, přičemž výzkum byl zaměřen na různorodé aspekty poskytování kvalitní ošetřovatelské péče.
Výzkumný soubor tvořilo 435 respondentů, z toho 74 dotázaných (17,01 %) tvořily sestry se středoškolským vzděláním, 122 respondentů (28,05 %) sestry s absolvovaným specializačním studiem, 89 respondentů (20,46 %) představovaly sestry s ukončeným vyšším odborným vzděláním a největší skupinu 150 respondentů tvořily sestry s ukončeným vysokoškolským vzděláním (34,49 %). Respondenti pracovali ve 13 různých zdravotnických zařízeních a na různých odděleních zařízení Slovenské republiky.
Na otázku „Jaký je váš názor na soustavné vzdělávání sester a povinnost získávat kredity po dobu pětiletého hodnotícího cyklu?“ respondenti odpovídali následovně: z celkového počtu respondentů nejvíce respondentů – 150 (34,49 %) – hodnotilo vzdělávání sester pozitivně, protože si myslí, že kromě jiného přispívá i k odbornému růstu sestry a ke zvyšování kvality ošetřovatelské péče, naopak nejméně respondentů – 27 (6,21 %) – hodnotilo povinnost soustavného vzdělávání negativně a považuje ji za nesplnitelnou.
Na otázku „Prosím, doplňte, kolikrát jste se aktivně zúčastnili vzdělávací akce za posledních 5 let?“ respondenti odpovídali následovně: celkem se respondenti všech úrovní vzdělání (N = 435) aktivně zúčastnili vzdělávacích akcí 1215krát (100 %), z toho na celoslovenské úrovni 408krát (33,59 %) a v zahraničí 22krát (1,81 %). Nejvíce aktivní účasti respondenti potvrdili v rámci domácích zdravotnických zařízení, a to 785krát (64,60 %).
Na otázku „Informace získané prostřednictvím vzdělávacích aktivit (seminářů, školení…) vedou sestry podle vás především k…“ respondenti odpovídali následovně: z celkového počtu respondentů se většina – 166 (38,16 %) – přiklání k tvrzení, že informace získané prostřednictvím vzdělávacích akcí vedou sestry především ke shromažďování kreditů a 133 respondentů (30,57 %) uvedlo, že získané informace vedou sestry ke značnému zvyšování kvality ošetřovatelské péče.
Na otázku „Který z uvedených faktorů podle vás nejvíce přispívá ke zvyšování kvality ošetřovatelské péče?“ respondenti odpovídali následovně: z celkového počtu respondentů většina – 142 (32,64 %) – považuje zkušenosti sestry za faktor nejvíce přispívající ke zvyšování kvality ošetřovatelské péče, a naopak pouze 34 respondentů (7,82 %) se domnívá, že tímto faktorem je vzdělání sestry.
Na otázku „Myslíte si, že vyšší stupeň dosaženého vzdělání u sester pozitivně ovlivňuje poskytování kvalitní ošetřovatelské péče?“ respondenti odpovídali následovně: z celkového počtu respondentů se většina – 176 (40,46 %) – přiklání k možnosti, že vyšší stupeň vzdělání spíše ovlivňuje poskytování kvalitní ošetřovatelské péče a pouze 37 respondentů (8,50 %) si vybralo možnost, že tomu tak rozhodně není.
Na otázku „Jedním z atributů kvality ošetřovatelské péče je i adekvátní etický přístup k nemocným. V porovnání se sestrami s nižším vzděláním sestry s vyšším vzděláním dodržují etické zásady ve své práci…“ respondenti odpovídali následovně: z celkového počtu respondentů se většina – 315 (72,40 %) – přiklání k možnosti, že na dodržování etických zásad v práci sestry má vzdělání pouze minimální vliv, a 7 respondentů (1,61 %) zastává názor, že sestry s vyšším vzděláním dokonce méně než jiné sestry dodržují etické zásady ve své práci.
Na otázku „Myslíte si, že stupeň vzdělání sestry napomáhá efektivní komunikaci s pacientem?“ respondenti odpovídali následovně: z celkového počtu respondentů se pouze 71 respondentů (16,32 %) ztotožnilo s názorem, že úroveň vzdělání sestry má jednoznačný vliv na efektivní komunikaci s pacientem, a naopak většina respondentů – 288 (66,21 %) – uvedla, že pro efektivní komunikaci s pacientem je rozhodující osobnost sestry, a ne její vzdělání.
Na otázku „Myslíte si, že vzdělání sestry ovlivňuje kvalitu výkonů sestry v rámci vysoce odborné ošetřovatelské péče?“ respondenti odpovídali následovně: z celkového počtu respondentů se nejvíce – 180 (41,38 %) – přiklání k možnosti, že vzdělání sestry není rozhodující, rozhodující jsou praktické zkušenosti sestry a počet let praxe, a 109 respondentů (25,06 %) uvádělo, že vzdělání sestry má zásadní vliv na zvládání vysoce odborné ošetřovatelské péče.
Na otázku „Myslíte si, že vzdělání sestry má vliv na dodržování zásad v rámci standardizovaných ošetřovatelských postupů?“ respondenti odpovídali následovně: z celkového počtu respondentů 217 (49,84 %) zastává názor, že dodržování zásad v rámci standardizovaných ošetřovatelských postupů je prioritou každé sestry, a pouze 23 respondentů (5,29 %) si myslí, že dodržování zásad v rámci standardizovaných ošetřovatelských postupů je prioritou zejména vysokoškolsky vzdělaných sester.
Závěr
Můžeme konstatovat, že naše snaha o ověření předpokladu, zda úroveň vzdělání sestry ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, nebyla zbytečná a stala se přínosem pro ošetřovatelskou praxi.
Uvědomujeme si, že podmínky pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče v našich zdravotnických zařízeních mnohdy nejsou optimální. Přesto je zde snaha o co nejlepší kvalitu poskytované péče, a to nejen ze strany manažerů zdravotnických zařízení, ale i ze strany sester samotných, vzdělaných sester, které vykonávají svoji profesi jako poslání.
Dlouhodobou úlohou všech manažerů zdravotnických zařízení by tedy měla být snaha o další vzdělávání všech zdravotnických pracovníků, včetně sester, což přispěje k dalšímu zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty. Pouze systematické, celoživotní vzdělávání může zajistit odbornou úroveň sester a s ní spojenou hrdost na sesterskou profesi.
Sestra se zvídavou myslí, která si v průběhu péče o pacienty klade otázky a hledá informace z mnoha zdrojů, která zkoumá nové alternativy starých praktik, je sestrou, která bude pokračovat ve vzdělávání prostřednictvím svých vlastních snah a motivace. Každá ošetřovatelská situace přináší sestře nespočetné množství příležitostí k sebevzdělávání, které sestra potom využívá. Sestra s nedostatkem představivosti, slabými pozorovacími schopnostmi anebo nedostatkem touhy po vzdělávání bude každou práci vidět jako rutinní a považovat ji za nezáživnou. Vnímavá sestra si na své práci vždy najde něco hodnotného pro svůj odborný růst, a především pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče (Lemon IV, 1997).
Z výzkumu vyplynulo, že v našich zdravotnických zařízeních pracují sestry s různým stupněm vzdělání, ale i to, že sestry s vysokoškolským vzděláním tvořily největší skupinu výzkumného souboru.
Kvalita poskytované zdravotní, ale i ošetřovatelské péče je dnes velmi aktuální téma nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i u široké veřejnosti. Pacienti očekávají, že jim budou poskytnuty kvalitní, efektivní a standardní služby, a zdravotničtí pracovníci, tj. i sestry, očekávají prostředí a vybavení, ve kterém by bylo možné tyto služby poskytovat. Je možné namítat, že kvalita přece nemůže záviset pouze na prostředí, vybavení a jiných materiálních předpokladech. Samozřejmě že nemůže, protože ve velké míře závisí na dalších spoluúčastnících celého procesu, na jejich nadšení, zaujetí, ochotě, šikovnosti, spokojenosti a v neposlední řadě i na jejich vzdělání (Kováčiková, 2008, s. 116).
Literatura
DERŇAROVÁ, Ľ. et al. Kvalitná ošetrovateľská starostlivosť – výzva alebo nedosiahnuteľná méta. In Molisa 5: Medicínsko-ošetrovateľské listy Šariša. Prešov: Prešovská Univerzita v Prešove, 2008. s. 23–29. ISBN 978-808068-882-0.
JAROŠOVÁ, D. Teorie moderního ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: ISV, 2000. 133 s. ISBN 80-85866-55-2.
SVETOVÁ ZDRAVOTNÍCKA ORGANIZÁCIA. Lemon IV. 1. vyd. Bratislava: SK SZP, 1997. 161 s. ISBN 80-9678183-9.
SVETOVÁ ZDRAVOTNÍCKA ORGANIZÁCIA. Lemon III. 1. vyd. Bratislava: SK SZP, 1997. 193 s. ISBN 80-967818-2-0. KOVÁČIKOVÁ, B. Kvalita poskytovanej zdravotnej starostlivosti. Revue ošetrovateľstva, sociálnej práce a laboratórnych metodí., 2008, roč. 14, č. 3, s. 116. ISSN-1335-50-90. KOZIEROVÁ, B.; ERBOVÁ, G.; OLIVIEROVÁ, R. Ošetrovateľstvo 1. 1. vyd. Martin: Osveta. 1995. 836 s. ISBN 80-217-0528-0.
MATISOVÁ, J. Hodnotenie ošetrovateľského procesu v praxi v NsP Žilina. Revue profesionálnej sestry. 2002, roč. 9, č. 4, s. 7. ISSN-1335-1753.
RAPČÍKOVÁ, T. Práva pacientov a kvalita ošetrovateľskej starostlivosti. Revue ošetrovateľstva, sociálnej práce a laboratórnych metodík. 2007, roč. 12, č. 1, s. 14. ISSN-1335-50- 90.
HANZLÍKOVÁ, A. Profesionálne vzdelávanie v ošetrovateľstve. In Teória, výskum a vzdelávanie v ošetrovateľstve. Martin: Univerzita Komenského Bratislava, Jesseniova lekárska fakulta Martin, 2005. s. 79. ISBN 80-88866-32-4.
VÖRÖŠOVÁ, G. Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovateľstve. 1. vyd. Martin: Osveta, 2007. 112 s. ISBN 80-8063-242-7.
Souhrn Vstupem Slovenské republiky do Evropské unie nastaly změny nejen společenské, ale i změny v systému vzdělávání v ošetřovatelství. Změnil se způsob nabývání ošetřovatelského vzdělávání a zákonnou formou byl upraven i způsob celoživotního vzdělávání sester. Proto se autorky rozhodly ověřit v praxi, zda má vzdělání sestry vliv na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Klíčová slova: vzdělání, sestra, pacient, kvalita, ošetřovatelská péče
O autorovi| PhDr. Daniela Beňadiková, Nemocnica Zvolen, a. s. (dankkka@azet.sk)