Moderní biologická léčba dokáže tuto systémovou chorobu často dostat pod kontrolu. Při včasném nasazení léčby je možné zabránit rozvoji vážných komplikací, které jsou mnohdy důvodem pobírání invalidního důchodu.
Stigmatizace pacientů
Psoriáza je progresivní systémové onemocnění postihující 2 % populace a objevující se ve věku 15–30 let. Příčinou nemoci je porucha imunitního systému, která způsobuje urychlení růstu kožních buněk – ty se hromadí a vytvářejí ložiska. Významným faktorem v etiopatogenezi je dědičnost, 40–60 % pacientů má psoriázu v rodinné anamnéze. V pozadí choroby je zánět, který sehrává roli i v patogenezi řady komorbidit. K nejzávažnějším z nich patří metabolický syndrom, kardiovaskulární onemocnění a diabetes mellitus. Onemocnění může postihnout také pohybový systém (psoriatická artritida).
„Psoriáza je chronické onemocnění, které se může s časem zhoršovat a má negativní dopad na vztahy, vzdělání i kariéru. Psoriáza je totiž lokalizována převážně na viditelných místech těla – ruce, nehty, kštice –, což způsobuje, že pacienti mají pocity studu, frustrace a nižší sebeúctu. Až 80 procent lidí trpících závažnou formou psoriázy udává negativní dopad nemoci na každodenní život,“ popisuje předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA. Onemocnění je sice neinfekční, mnoho pacientů však čelí stigmatizaci spojené s obavami okolí z možného přenosu. Častými komorbiditami psoriázy jsou úzkost (30 %) a deprese (22 %).
Účinná a včasná léčba
V léčbě lupénky se uplatňuje několik modalit – od podávání lokálních léků přes fototerapii a její kombinaci s protizánětlivými léky až po biologickou léčbu. Cílem léčby je potlačit probíhající zánět. Při výběru vhodné terapie se přihlíží k typu psoriázy, lokalizaci, závažnosti projevů, anamnéze pacienta a jeho reakci na předchozí léčbu.
„Efektivní léčba umožňuje nemocnému, aby vystupoval na veřejnosti jako zdravý člověk. Včasná léčba šitá na míru ulehčuje nemocnému život, zmírňuje příznaky choroby, snižuje výskyt komorbidit a redukuje také náklady na léčbu,“ vysvětluje profesor Arenberger. Původně podávaný cyklosporin byl sice účinný, ale má řadu vedlejších účinků, neboť potlačuje celou škálu imunologických procesů. V současnosti je k dispozici cílená biologická léčba, s jejíž pomocí lze dosáhnout dlouhodobé kontroly nemoci, prevence výskytu přidružených onemocnění i návratu pacientů do aktivního života.
„Moderní terapie není vhodná pro každého a je určena pro těžší případy onemocnění. Náklady na biologickou léčbu pro jednoho pacienta s lupénkou činí průměrně 287 tisíc korun ročně. Každému pacientovi, kterému je však biologická léčba indikována, ji naše pojišťovna uhradí,“ říká náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči Petr Honěk. Dostupnost léčby se navíc zvýšila díky nedávnému vstupu biosimilars (generická biologika) na český trh.
Edukace pacientů i zaměstnavatelů
Na problematiku spojenou s lupénkou se snaží upozornit Světový den lupénky, připadající na 29. říjen. „Jedna z přijatých rezolucí loňského Světového zdravotnického shromáždění upozorňuje na fakt, že mnoho lidí s psoriázou trpí zbytečně, protože o nemoci nemá dostatek informací, onemocnění je pacientům diagnostikováno nesprávně nebo opožděně a zároveň se jim nedostává odpovídající léčby,“ uvedla v souvislosti s tímto dnem ředitelka Kanceláře WHO v ČR MUDr. Alena Šteflová.
O to, aby si tito lidé připadali jako rovnocenní členové společnosti, usiluje Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). „Jsem ráda, že se nám v projektu ‚Lupénka nemusí být navždy…‘ daří šířit osvětu, že nejde o kosmetický problém, ale závažné imunologické onemocnění,“ sdělila ředitelka fondu Hana Potměšilová. V rámci vzdělávacích seminářů pro veřejnost nabízí NFOZP pacientům jak informace o nejmodernější léčbě, tak o tom jak ze svého handicapu na trhu práce udělat výhodu. Užitečné informace týkající se nemoci, ale také možnosti zaměstnávání pacientů, lze nalézt na webových stránkách fondu (www.nfozd.cz) či na stránkách projektu (www.navzdy.info). „Naším cílem je dosáhnout stavu, kdy bude invalidizovaný pacient schopen pracovat. Pro představu, loni pobíralo invalidní důchod kvůli psoriáze 2396 lidí. Přitom když firma zaměstná osobu se zdravotním postižením, nemusí platit odvod do státního rozpočtu za chybějící OZP, nemusí řešit takzvané náhradní plnění, má nárok na příspěvky dle zákona o zaměstnanosti a na slevu na dani z příjmu. Pokud by firmy zaměstnaly těchto 2396 osob, ušetřily by na ‚invalidní dani‘ 150 900 000 korun,“ vyčíslila Hana Potměšilová.