V těle matky se k plodu dostává výživa volným přechodem živin z mateřské krve prostřednictvím placenty. Po narození se výživa zásadním způsobem změní. Čím byla z hlediska výživy pro spojení budoucího dítěte s matkou pupeční šňůra, tím se stává na dlouhou dobu bradavka mateřského prsu.
Složení mateřského mléka
Množství a koncentrace jednotlivých živin, které kojené dítě v mléce dostává, se mění podle potřeby a zralosti jeho vyvíjejícího se organismu v průběhu jednoho dne i v průběhu jednoho jediného kojení. Příkladem je rozdíl ve složení kolostra (mlezivo, časné mléko v prvním týdnu života) a zralého mléka.
V kolostru je menší koncentrace tuků než ve zralém mléce (produkovaném od třetího týdne života), ale vyšší koncentrace bílkovin a solí.
Tento poměr se postupně zcela obrací se změnou metabolických a růstových požadavků dítěte. Koncentrace většiny živin i bioaktivních faktorů v mateřském mléce postupně klesá, ale dítě ho pije ve stoupajícím množství. Tvorba různých složek mléka buňkami mléčné žlázy využívá řadu pozoruhodných mechanismů a metabolických dějů.
Kalorická hodnota mateřského mléka je přibližně 67 kcal/100 ml. Podílejí se na ní hlavně tuky – 50 % kalorické hodnoty. Dále cukry, hlavně mléčný cukr (laktóza) – 40 % kalorické hodnoty. Zbytek kalorické hodnoty tvoří bílkoviny (7 až 10 % kalorické hodnoty).
Bílkoviny jsou nejstálejší složkou mateřského mléka (0,9–1,3 g/100 ml). Čtvrtinu bílkovin mateřského mléka představují obranné látky. Obsah bílkovin v mateřském mléce je jeden z nejnižších mezi mlékem jiných savců.
Hlavní bílkovinou je laktalbumin. Díky poměru laktalbumin : kasein (60 : 40) je mateřské mléko snadno stravitelné a tranzitní čas v žaludku je krátký (1,5 až 2 hodiny). Rozdíly v počtu krmení u plně kojených dětí, kterým je dovoleno, aby samy regulovaly příjem mléka, jsou vysvětlitelné právě kvalitou tráveniny v žaludku. Lidské mléko tvoří na rozdíl od kravského mléka sraženinu jemnou a rychle stravitelnou.
Nechybějí ani „přátelské“ bakterie
Relativně nízký obsah bílkovin v mateřském mléce (z toho 0,8 gramu na 100 ml je nutričně využitelných) postačuje pro optimální růst kojených dětí a zároveň představuje příznivě nízkou zátěž nezralých ledvin. ß-laktoglobulin, hlavní antigen kravského mléka, se v mateřském mléce vůbec nevyskytuje. Pouze v případě, že matka pije více kravského mléka, může ß-laktoglobulin přestupovat do jejího mléka a u některých dětí vyvolat antigenní odpověď.
Tuk je nejvariabilnější složkou mateřského mléka. Tuky se zvyšují ze 2 g/100 ml v kolostru na 3,8–4,5 g/100 ml ve zralém mléce. Množství tuku se mění v průběhu jednoho kojení. „Zadní“ mléko obsahuje 4–5krát více tuku než mléko přední, produkované na začátku pití u kojenců starších tří týdnů. Asi 98 % tuků je tvořeno kapénkami triglyceridů. Z mastných kyselin je 42 % nasycených, 57 % nenasycených.
Tyto takzvané nenasycené mastné kyseliny jsou nezbytné pro růst a vývoj centrálního nervového systému a oční sítnice. Již dříve se prokázalo, že dlouhodobě kojené děti jsou inteligentnější a lépe vidí. Mateřské mléko obsahuje velké množství cholesterolu (2–3krát více než mléko kravské). Velké množství cholesterolu v mateřském mléce je nutné pro tvorbu buněčných membrán v celém těle, není však vyloučeno, že časná expozice ovlivňuje způsob metabolismu v dospělosti. Nekojené děti mají častěji a dříve aterosklerózu s jejími následky.
Cukry jsou v mateřském mléce zastoupeny hlavně laktózou. Dále je přítomna galaktóza, fruktóza a malé množství jiných jednoduchých cukrů – oligosacharidů. Obsah laktózy stoupá ze 4 % v kolostru na 7 % ve zralém mateřském mléce (6,8–7,2 g/100 ml). Cukry jsou další významnou energetickou složkou mateřského mléka. Laktóza se metabolizuje na glukózu a galaktózu, nezbytnou pro tvorbu galaktolipidů, důležitých pro vývoj centrálního nervového systému. Laktóza usnadňuje resorpci vápníku a železa. Oligosacharidy nazývané prebiotika podporují osídlení zažívacího traktu „přátelskými“ bakteriemi.
Vitaminy a to ostatní
Vitaminy v mateřském mléce většinou kryjí potřeby zralého novorozence, některé však mohou kolísat podle způsobu výživy matky. Protože obsah tuků je variabilní složkou mléka, může kolísat i obsah vitaminů rozpustných v tucích (A, E, D, K).
Množství vitaminu A je v kolostru dvakrát vyšší než ve zralém mléce. Množství vitaminu E je dostatečné v mléce žen, které mají ve stravě dostatek nenasycených mastných kyselin. Obsah vitaminu D v mateřském mléce je nízký (průměrně 0,l5 µg/100 ml), sluneční záření je proto hlavním zdrojem vitaminu D pro kojené dítě.
V našem podnebném pásmu může však být ozáření kůže od října do března nedostatečné, a proto je všem kojeným dětem doporučována dodávka 400 IU denně.
Také vitaminu K je v kolostru více než ve zralém mléce. Po čtrnácti dnech přispívá ke stabilizaci obsahu vitaminu K střevní flóra novorozence. V poslední době bylo však doporučeno podávat k prevenci krvácivého onemocnění všem novorozencům po porodu 1 mg vitaminu K. Pro prevenci pozdní formy krvácivého onemocnění se kojeným dětem podává stejná dávka v týdenních intervalech do věku třech měsíců.
Z vitaminů rozpustných ve vodě bývá nedostatkový pouze vitamín B12, u žen vegetariánek je nutno jej dodávat. Ostatních vitaminů, hlavně vitaminu C, B6 a kyseliny listové je v mateřském mléce dostatek.
Pokud jde o minerální látky a stopové prvky, je koncentrace důležitých prvků, tj. sodíku, vápníku, železa, magnezia, fosforu, mědi a fluoru, v mléce žen, které samy netrpí jejich nedostatkem, dostatečná.
Celkové množství minerálních látek je v mateřském mléce nižší než v mléce kravském, což odpovídá požadavkům dítěte a jeho metabolické aktivitě. Využití, takzvaná biologická dostupnost, minerálních látek (například vápníku) je z mateřského mléka nejlepší, poměr kalcia a fosforu (2 : 1) je považován za ideální.
Řízení množství a s ložení mateřského mléka
Od narození se vyvíjí nová funkce – regulace příjmu potravy. Proměnlivost množství a složení mateřského mléka je pozoruhodný děj. Centrální řízení zajišťuje skupina hormonů tzv. laktogenního komplexu. Konečným producentem mléka je mléčná žláza se svou důmyslnou stavbou a nesmírně rozmanitými metabolickými ději.
Tím, kdo ve dvojici matka–dítě určuje množství vytvořeného mléka, by mělo být dítě. Má schopnost frekvencí a délkou kojení „sdělit“ organismu matky, kolik mléka se má tvořit. Dítě ovlivňuje množství, složení mléka i jeho kalorickou hodnotu v situacích, kdy se zvýší potřeba vody (horké počasí, nemoc) nebo kalorická hodnota stravy (potřeba energie v obdobích zrychleného růstu).
Neznalost, mýty a pověry, které se staví mezi matku a dítě, brání uplatnění těchto obdivuhodných regulačních principů (pravidelné kojení bez ohledu na přání dítěte, omezování délky kojení, dudlík místo přiložení neklidného dítěte k prsu, zbytečné dokrmování umělou výživou či čajem a další). Nesprávně rozvinutá funkce se projeví nedostatkem mléka a neprospíváním dítěte. Později mohou nastat poruchy příjmu stravy se všemi důsledky, nechutenství u malých dětí, anorexie u dospívajících nebo bulimie, obezita a metabolický syndrom dospělých.
Výhody kojení pro matku:
poporodní změny organismu ženy, zejména dělohy, probíhají nekomplikovaně, přirozeně a rychleji,
poporodní ztráty krve jsou menší, kojící ženy méně často trpí chudokrevností, významné snížení výskytu rakoviny prsu, vaječníků a dělohy, dlouhodobé kojení podporované správnou výživou chrání kojící ženy před osteoporózou v postmenopauze, antikoncepční účinek v průběhu kojení je významný za určitých podmínek (pokud matka plně a často kojí), citová vazba matka–dítě se utváří přirozeně, přijetí mateřské role je snadnější, kojení je levnější než umělá výživa, kojení je ekologicky ideální způsob výživy.
Výhody kojení pro dítě:
chrání životy milionů dětí v rozvojových zemích, přispívá ke snížení úmrtnosti a nemocnosti v zemích rozvinutých, snižuje pravděpodobnost náhlého úmrtí dítěte v průběhu prvního roku, chrání dítě před průjmy, v případě nemoci je mateřské mléko významnou součástí léčby, chrání proti různým infekcím a příznivě ovlivňuje průběh případných nemocí, záněty dýchacích cest a středouší jsou u kojených dětí vzácnější, kojené dítě má nižší riziko obou typů cukrovky, aterosklerózy a jiných civilizačních (kardiovaskulárních) chorob, snižuje výskyt zhoubných nemocí krvetvorby, leukemie a lymfomů, výskyt anemie, kojené děti netrpí tak často nadváhou a omezitou jako nekojené, vývoj duševních schopností je u kojených dětí lepší, kojené děti jsou v průběhu prvního roku méně často v nemocnici, kojené děti mají silnější kosti v dospělosti a ve stáří.
O autorovi: MUDr. Magdalena Paulová, CSc., novorozenecké oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha