Vysoký cholesterol ohrožuje také děti

11. 8. 2003 0:00

„Zhruba jedno dítě ze 400 má zvýšenou nebo vysokou hladinu cholesterolu, a to je pro nás velmi varující,“ říká profesor Hyánek z metabolické poradny při Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie pražské Nemocnice Na Homolce…

Vysoká hladina cholesterolu v krvi je časovaná bomba. V tom se shodují všichni lékaři. Odborníci varují, že je to jeden z hlavních rizikových faktorů pro předčasný vznik kardiovaskulárních chorob.

„Tento fakt platí nejen pro dospělé, ale i pro děti. Zhruba jedno dítě ze 400 má zvýšenou nebo vysokou hladinu cholesterolu, a to je pro nás velmi varující,“ říká primář profesor Josef Hyánek z metabolické poradny při Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie pražské Nemocnice Na Homolce. Dodává, že v posledním desetiletí se proto stále víc pozornosti věnuje vyhledávání dětí z rizikových rodin a jejich preventivní léčbě.

Proč se vyhledávají

Možná vás napadne, proč se děti vyhledávají, když žádné potíže s cholesterolem nemají. Profesor Hyánek tvrdí, že je k tomu několik důvodů: „Předně průměrná hladina cholesterolu v naší dospělé i dětské populaci je stále vyšší než v ostatních západních zemích. Pak proto, že kardiovaskulární choroby v České republice představují šestapadesát procent příčin celkové úmrtnosti. A konečně také proto, že už od školního věku dítěte prokazujeme přímou závislost hladiny celkového cholesterolu na vyvolaných změnách cévní výstelky.“ Doktor Hyánek vysvětluje, že zvýšená hladina cholesterolu v krvi, v jejímž důsledku se zužují cévy, kterými protéká krev, se u dospělých obvykle výrazněji projevuje narůstáním zdravotních potíží. V horším případě srdeční či mozkovou příhodou. „U dětí, které mají zvýšený cholesterol, však klinické příznaky nejsou ještě zřetelně vyvinuty. Podstatné ale je, že cévy se v průběhu dvaceti let postupně zanášejí a s rostoucím věkem se nemoc stupňuje. Lékaři se proto musí řídit především laboratorními nálezy u dětí,“ říká profesor Hyánek.

Rizikových rodin je stále hodně

Ale jak děti se zvýšeným cholesterolem v krvi najít? Vždyť vyšetřovat všechny je velmi drahé. A tak čeští lékaři podobně jako v zahraničí vyšetřují děti pouze z rizikových rodin, kde se už kardiovaskulární onemocnění vyskytlo. Od roku 1994 náš Zdravotní řád ukládá dětským lékařům provádět vyšetřování hladin cholesterolu u dětí rizikových v rámci preventivní prohlídky v pátém a třináctém roce života. Profesor Hyánek upozorňuje, že za rizikové je považováno dítě narozené z rodičů nebo prarodičů, kdy se u mužů před 55. rokem a u žen před 65. rokem věku vyskytl akutní infarkt nebo měli postiženy periferní tepny či náhle zemřeli na selhání srdce nebo mozkovou mrtvici. Podle zákonů dědičnosti je totiž dokázáno, že pokud například srdečně cévní příhoda přišla u rodiče už před 40. rokem věku, u potomka s poruchou metabolismu cholesterolu se dostaví již ve třiceti letech, tedy o deset let dříve. „A čím dříve takové dítě objevíme, tím lépe ho můžeme léčit a samozřejmě nástup infarktu nebo mozkové příhody podstatně oddálit nebo mu dokonce zamezit,“ vysvětluje profesor Hyánek. Dodává, že u nás metabolické poruchy cholesterolu vznikají ze čtyřiaosmdesáti procent z přejídání a ve zbytku procent mají dědičnou povahu.

Úprava stylu života

Mnohaleté zkušenosti českých lékařů dokazují, že nejlepší léčbou zvýšené hladiny cholesterolu je úprava životního stylu. Ta spočívá v účelné nízkocholesterolové dietě a v dostatku pohybu. Lékař ve spolupráci s dietní sestrou přitom musí vážit každý fakt, protože nízkocholesterolová dieta je závažným zásahem do metabo lismu vyvíjejícího se organismu. Rostoucí dítě denně určité množství cholesterolu ke zdárnému vývoji potřebuje. Je to zhruba 300 miligramů. Ty tělo využívá ke vzniku řady hormonů, žlučových kyselin. Ostatně, cholesterol je přece součástí všech buněčných membrán v našem těle. Dříve byly léky na snižování cholesterolu u dětí podávány skutečně jen výjimečně. Dnes se ale světový trend obrátil a lékaři spolu s vědci se přiklánějí k jejich širšímu využití hlavně u starších dětí. Profesor Hyánek tvrdí, že změna životního stylu dítěte vyžaduje spolupráci celé rodiny. „Pravidla diety lékař a dietní sestra probírají nejen s matkou, ale i s dalšími autoritami v rodině, tedy otcem a nezřídka babičkou i dědečkem, protože bez jejich pozitivního příkladu a přístupu není u dítěte naděje na úspěch této diety. U dětí z rodin, kde se všichni přejídají, kde jsou děti odkázány na školní stravu a školní automaty nebo hamburgery či párky v rohlíku, z rodin kde se nesportuje a sedí u televize nebo počítače, je malá naděje, že se jejich hladina cholesterolu změní. A přitom právě tyto rodiny už při prvním vyšetření mají zřetelně zvýšený cholesterol z výživových příčin. V naší ambulanci je to přes 80 procent pacientů,“ říká profesor Hyánek. Některé rodiny spolupracující s lékaři výborně, u jiných trvá mnoho měsíců než se podaří získat pravdivý jídelníček dítěte. „Obvykle platí, že čím jsou matky zaměstnanější, tím menší pozornost věnují stravování dítěte a tím horší stravovací návyky potomek má. Některé děti za celý týden nesnědí kousek ovoce a zeleniny, vynechávají snídaně i svačiny, za celý den nemají teplé jídlo a pijí jen sladké limonády. To jsou ty vážné chyby, které se musí napravit,“ říká Hyánek.

Ovoce, zelenina, rostlinné tuky

Pokud se rodina rozhodne změnit jídelníček, musí to být vždycky ve prospěch ovoce a zeleniny, rostlinných tuků a pohybu. U malých dětí úspěch změny stravy jednoznačně záleží na matce, nebo na tom, kdo jim stravu připravuje. Dítě začne spolupracovat samo mezi šestým až sedmým rokem věku, kdy si už dokáže přečíst štítky na potravinách. „Čím se dieta zavede v útlejším věku, tím lépe vejde do povědomí pacienta a tím lepší je úspěch léčby,“ nabádá profesor Hyánek. Dodává, že kromě nepořádných a nedbalých matek mohou zdraví dítěte ohrozit i matky přehnaně úzkostlivé. Ty ve stresové situaci, například po úmrtí manžela na infarkt v mladém věku, a ve snaze ochránit své ohrožené dítě před podobným osudem, krmí děti jen vitamíny, zeleninou a minerálkou. Neuvědomují si, že tím vlastně zdravý vývoj dítěte také ohrožují, byť jiným způsobem. „Dieta vždycky musí být vyvážená a šitá na míru každému dítěti. Nelze ji sestavit bez spolupráce lékaře a dietní sestry. Pokud je udělána dobře, cholesterol u dítěte se sníží a dítě je zdravější,“ uzavírá profesor Hyánek.

Pět pravidel

Nízkocholesterolová dieta není vůbec náročná. Pro začátek stačí respektovat pouze tato doporučení:

1. Jíst ovoce, zeleninu, luštěniny, celozrnné potraviny a ryby, zeleninové saláty, ale bez tučných dresingových nálevů.

2. Omezit žloutek a sladkosti.

3. Vyvarovat se smažených potravin a dávat přednost kvalitním rostlinným olejům a kvalitním rostlinným tukům.

4. Dávat přednost libovému masu, hlavně drůbežímu, rybímu a králičímu.

5. Vyvarovat se takových masových výrobků, jako jsou např. paštika, sekaná, párky, buřty (třeba i drůbeží), ve kterých zrakem není možno identifikovat obsah.

Mají svůj klub

Děti s poruchami metabolismu mají svůj klub. Ten vznikl už v roce 1995 při metabolické poradně pražské Nemocnice Na Homolce. Sdružuje rodiny dětí s vysokým cholesterolem. Klub pořádá nejen přednášky a semináře odborníků, kteří rodičům vysvětlují problémy spojené s onemocněním jejich dítěte, ale i organizuje ozdravné pobyty dětí v přírodě. Jsou zaměřeny hlavně na horskou turistiku spojenou s nízkocholesterolovou dietou. Klub, který dnes už má přes sto členů, pomáhá ise cvičením dětí ve vodě pod dozorem fyzioterapeuta. Do klubu se může přihlásit každé dítě, které má vysoký cholesterol a je přihlášeno v některé metabolické poradně v ČR. Adresa je: Klub rodičů dětí s poruchou metabolismu tuků, Metabolická poradna Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 2, 150 30 Praha 5, tel: 2/5727 3229, e-mail: vera.martinikova@homolka.cz.

Kde, kolik a čeho

Název ve 100 g potraviny přítomno: g tuku / mg cholesterolu

Vaječný žloutek: 1260,0 / 31,9

Vejce celé: 395 / 11.2

Ledvinky hovězí: 375,0 / 5,1

Játra telecí: 360,0 / 4,1

Máslo: 240,0 / 83,2

Sardinka v oleji (bez oleje): 140,0 / 13,9

Šlehačka 30%: 110,0 / 30,0

Ementál 45%: t. v s. 90,0 / 29,7

Sádlo: 85,0 / 99,7

Šunka vepřová: 85,0 / 12,8