V posledních letech se zvyšuje zájem a zaměřuje se pozornost společnosti na bazální stimulaci (BS), která v současné době patří mezi nejpopulárnější ošetřovatelské koncepty v evropských zemích. Koncept se orientuje na všechny lidské potřeby, z toho důvodu jej lze aplikovat u většiny klientů. Využívá řadu technik a metod, které usilují o integraci klienta do současného života s využitím jeho dřívějších zkušeností a návyků. Jednotlivé techniky lze začlenit i do běžné ošetřovatelské péče při uspokojování potřeb klienta. V České republice se setkáváme s pracovišti, v nichž je koncept již realizován, nebo naopak se teprve zavádí nebo se vůbec nepoužívá.
Výzkumné šetření
Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat využití konceptu BS v nemocničních zařízeních. Výzkumné šetření bylo realizováno formou anonymního dotazníku, který obsahoval 22 položek. Realizace výzkumného šetření probíhala ve 2. pololetí roku 2012 ve třech nemocnicích v Praze a Plzeňském kraji. Pro nižší počet respondentů byl vytvořen dotazník v elektronické podobě. Při distribuci tištěného dotazníku byli vedoucí pracovníci požádáni, aby dotazníky předali k vyplnění především všeobecným sestrám či sestrám se specializací a zdravotnickým asistentům. Kritérium, že se jedná o dotazník pro nelékařské pracovníky především pro výše uvedené profese, bylo zveřejněno i v úvodní části internetového dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 433 zdravotnických pracovníků nelékařských oborů. Mezi respondenty převažovaly ženy – 411 respondentů (94,9 %), což lze vysvětlit zaměřením profese. Nejpočetnější skupina se 136 respondenty (31,4 %) byla ve věkové kategorii 18–25 let. Naopak nejméně respondentů bylo ve věkové kategorii 50–65 let s celkovým počtem 26 (6 %). Věk respondentů mohl být ovlivněn faktem, že z celkového souboru 281 respondentů (64,9 %) vyplnilo elektronický dotazník přes internet.
Výsledky a diskuse
1. Informovanost nelékařských pracovníků o konceptu BS: Pouze 24 respondentů (5,5 %) uvedlo, že koncept nezná. Důvod nižšího počtu neinformovaných respondentů o konceptu shledáváme v tom, že v roce 2004 byl koncept BS zohledněn v legislativě MZ ČR a současně byl integrován do osnov na zdravotnických a vysokých školách. Od roku 2003 mohou zájemci absolvovat základní kurz BS, který získal v roce 2008 akreditaci od MZ ČR jako vzdělávací program. Zajímavé je vyjádření 210 respondentů (51,3 %), kteří považují svoje znalosti o konceptu za nedostačující. Důvod tohoto přesvědčení pracovníků spatřujeme v osvojení pouze stěžejních informací o konceptu, které jsou však nedostatečné pro úspěšnou integraci konceptu do ošetřovatelské péče.
2. Metodická připravenost nelékařských pracovníků: 191 respondentů (37,2 %) uvedlo, že získalo informace o BS během svého studia. Kurz BS absolvovalo 157 respondentů (30,5 %). 98 respondentů (19,1 %) uvedlo jako zdroj informací samostudium. 68 respondentů (13,2%) zvolilo možnost odpovědi jiný zdroj informací. V tomto případě se domníváme, že se respondenti o konceptu dozvěděli praxí ve zdravotnictví, od svých kolegů či z odborné literatury.
3. Využití konceptu BS v nemocničních zařízeních (tab. 1): 268 respondentů (65,5 %) aplikuje koncept v ošetřovatelské péči pravidelně nebo občas. 141 respondentů (34,5 %) uvedlo, že koncept nevyužívají nebo v jeho aplikaci nadále nepokračují. Výsledky ukazují, že 121 respondentů (29,5 %), kteří pracují na oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny nebo jednotce intenzivní péče, využívá
koncept pravidelně nebo občas, zatímco 34 výše uvedených pracovníků (8,3 %) BS v ošetřovatelské péči neaplikuje. Obdobné výsledky byly zaznamenány u respondentů, kteří pracují na oddělení následné péče, geriatrie nebo v LDN, dále na dětském, kojeneckém nebo neonatologickém oddělení a oddělení neurologie. Lze dedukovat, že aplikace konceptu BS je také zcela závislá na svých příjemcích, tzn. na klientech. Využití aplikace tedy také závisí na zdravotním stavu, potřebách a přáních klienta. 4. Způsob začlenění konceptu BS do ošetřovatelské péče (tab. 2): Z celkového počtu 268 respondentů, kteří uvedli, že koncept využívají ve své praxi pravidelně nebo občas, 223 respondentů (38,7 %) uvádí, že metody BS využívá při polohování klienta. Důvod využití metod BS při polohování spatřujeme v tom, že v ošetřovatelské péči je poměrně často využívána jako např. intervence v prevenci vzniku dekubitů, tromboembolických komplikací a pneumonie. Současně je při polohování klientovi poskytnuta somatická i vestibulární stimulace, které podporují vnímání tělesného schématu klienta. Nejmenší počet 25 respondentů (4,4 %) uvedlo, že metody BS využívají při jiných ošetřovatelských činnostech. Domníváme se, že se jedná o intervence v léčbě bolesti, volnočasové aktivity klienta, kontakt s rodinou.
Dále byla zjišťována spolupráce respondentů při implementaci konceptu do ošetřovatelské péče s ostatními členy ošetřovatelského týmu a rodinou klienta. 131 respondentů (48,9 %) při aplikaci konceptu v ošetřovatelské péči spolupracuje s kolegy, 75 respondentů (28 %) spolupracuje s rodinou klienta. 57 respondentů (21,2 %) uvedlo, že pracuje bez cizí pomoci.
5. Nejvíce využívaný prvek BS nelékařskými pracovníky (tab. 3): K následující položce byla vyhodnocena data 268 respondentů, kteří uvedli, že koncept využívají ve své praxi pravidelně nebo občas. Ze získaných dat vyplývá, že 72 % respondentů ve své praxi využívá více prvků a metod BS. Důvody získaných výsledků spatřujeme ve znalostech a zkušenostech nelékařských pracovníků, ve vybavení a dispozicích oddělení a časové náročnosti technik u jednotlivých stimulací. Somatická a taktilněhaptická stimulace podle našeho názoru využívá techniky, které lze zařadit do každodenních činností v péči o klienty, nejsou tedy náročné z hlediska času. Zejména somatická stimulace využívá řadu rozmanitých technik a metod s cílem podpořit vnímání tělesného schématu, uvolnění a uklidnění klienta, zmírnění bolesti, podpora odkašlávání hlenu, prevence kontraktur apod. Z tohoto důvodu ji lze zařadit do ošetřovatelské péče o různé klienty s řadou ošetřovatelských problémů, jako je např. bolest, neklid, kašel, imobilizační syndrom apod. 6. Překážky znemožňující využití BS v nemocničních zařízeních z pohledu nelékařských pracovníků (tab. 4): K následující položce byla vyhodnocena data 303 respondentů, kteří ve své praxi koncept využívají občas nebo koncept prozatím neaplikovali nebo jej aplikovali a nadále jej nevyužívají. 134 respondentů (27,3 %) se shodlo, že hlavní překážkou ve využití konceptu v ošetřovatelské péči je nedostatek času. Na druhém místě 107 respondentů (21,7 %) uvedlo nedostatečné znalosti. Na třetím místě 93 respondentů (18,9 %) uvádí nedostatečné vybavení. Důvod nedostatečného času respondentů pro využití konceptu shledáváme v rostoucích požadavcích na nelékařské pracovníky v oblasti ošetřovatelské péče, zvyšování administrativní činnosti. Důvod nedostatečné znalosti podle našeho názoru souvisí s finanční náročností a poměrně nízkou časovou dotací kurzů BS. Dalším důvodem jsou osvojené pouze základní teoretické znalosti, popř. dovednosti, které pro úspěšnou aplikaci konceptu nestačí. Důvod nedostatečného vybavení a dispozice oddělení shledáváme v managementu daného pracoviště a jeho názoru na přínos a využití konceptu BS.
Závěr
Zjištěné výsledky dokazují, že většina dotazovaných nelékařských zdravotnických pracovníků koncept BS zná. Ukázalo se však, že většina oslovených respondentů si osvojila pouze stěžejní informace o konceptu, které sami respondenti považují za nedostačující. K úspěšné implementaci konceptu do ošetřovatelské péče vyvstává nutnost vzdělávat zdravotnické pracovníky. Široké pole působnosti zde mohou mít učitelé během výuky ošetřovatelství a ošetřovatelské péče na zdravotnických nebo vysokých školách. Neméně důležitá je i role zaměstnavatele, který by měl podporovat vzdělávací činnost svých zaměstnanců. S implementací konceptu v praxi vyvstává několik dalších problémů, které znemožňují jeho úspěšnou integraci do ošetřovatelské péče. Mezi ně patří nedostatek pomůcek, času, znalostí zdravotnických pracovníků a spolupráce v rámci ošetřovatelského týmu. Všechny tyto překážky může pomoci odstranit management na daném pracovišti, který si je vědom přínosu konceptu BS v ošetřovatelské péči.
Souhrn
Článek pojednává o výzkumném šetření, jehož cílem bylo zmapovat využití konceptu bazální stimulace v nemocničních zařízeních. Autorky uvádějí vybrané údaje výzkumného šetření a jeho výsledků. Klíčová slova: koncept bazální stimulace, ošetřovatelská péče, potřeby, implementace
Literatura
FARKAŠOVÁ, D. a kol. Ošetřovatelství – teorie. Martin: Osveta, 2006. 211 s. ISBN 80–8063–227–8.
FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada Publishing, 2007. 168 s. ISBN 978–80–247–1314–4.
FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace. Skriptum pro certifikovaný základní kurz Bazální stimulace. Frýdek-Místek: Institut Bazální stimulace, 2009. 31 s.
Tabulka 1: Využití bazální stimulace v nemocničních zařízeních
Neaplikuje Ano, pravidelně Pouze občas Celkový počet
Pracoviště respondentů
n % n % n % n %
KARIM, ARO, JIP 34 8,3 47 11,5 74 18 155 37,8
LDN, odd. geriatrie 20 4,9 29 7 41 10 90 22
Interní oddělení 34 8,3 3 0,7 13 3,2 50 12,2
CHIR, traumatologie 23 5,6 8 2 15 3,7 46 11,3
DKO, neonatologie 8 2 15 3,7 5 1,3 28 6,9
Neurologické odd. 5 1,3 2 0,5 6 1,5 13 3,3
Koronární jednotka 3 0,7 0 0 1 0,2 4 0,9
Psychiatrické odd. 3 0,7 0 0 2 0,5 5 1,2
Onkologické odd. 0 0 0 0 3 0,7 3 0,7
Jiné odd. 8 2 2 0,5 2 0,5 12 3
Žádná odpověď 3 0,7 0 0 0 0 3 0,7
Celkový počet 141 34,5 106 25,9 162 39,6 409 100
Tabulka 2: Implementace bazální
stimulace do ošetřovatelské péče
Odpověď n %
Polohování 223 38,7
Hygiena 207 35,9
Krmení 121 21
Jiné činnosti 25 4,4
Celkový počet 576 100
Tabulka 3: Nejvíce využívaný
prvek bazální stimulace
Odpověď n %
Somatická 205 26,8
Orální 135 17,8
Taktilně-haptická 121 15,8
Auditivní 118 15,4
Vestibulární 80 10,5
Vibrační 63 8,2
Olfaktorická 39 5,1
Žádná odpověď 3 0,4
Celkový počet 764 100
Tabulka 4: Překážky v aplikaci
bazální stimulace v ošetřovatelské
péči
Překážky v aplikaci BS n %
Nedostatek času 134 27,3
Nedostatečné znalosti 107 21,7
Nedostatečné vybavení 93 18,9
Nedostatečná spolupráce 92 18,7
Jiné důvody 58 11,8
Nepřínos konceptu 7 1,4
Žádná odpověď 1 0,2
Celkový počet 492 100
O autorovi| Bc. Lenka Šnajdrová, PhDr. et Mgr. Jitka Tomanová, Ph. D. katedra antropologie a zdravovědy, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (snajdroval@seznam.cz)