Jako nutriční terapeut často slýchám různá zdůvodnění, proč není nutné věnovat se právě výživě. Smutné je, že mnohá mylná tvrzení slyším nejen od pacientů, ale i od zdravotníků. Mezi nejčastější „malé velké omyly“ patří následující: * „Já tu dlouho nebudu, proto nemá cenu řešit výživu. Já se rozjím doma.“ Ne vždy lze předem odhadnout, zda bude hospitalizace pouze krátkodobá, nebo jestli se neobjeví komplikace, které by pobyt pacienta ve zdravotnickém zařízení prodloužily.
„Jenom ležím v posteli, nemám žádný pohyb, proto nemusím moc jíst.“ U ležících pacientů v akutním stresu dochází k odbourávání bílkovin ze svalové hmoty. Může dojít k úbytku svaloviny až 1 kg za 1 den. Snadno si představíme úbytek svalů na horních i dolních končetinách. Ne vždy si však uvědomíme, že máme i svaly břišní, dýchací a srdce (srdeční sval). Pro zajímavost a porovnání - horník vážící 90 kg vydá při 90minutové práci s vrtačkou energii 3154 kJ; člověk, který odpočívá nebo spí 8 hodin, potřebuje k této činnosti téměř stejné množství energie, v tomto případě 3075 kJ. Z toho je patrné, že pacient v době léčení potřebuje energii, i když jen leží. V souvislosti s léčením je zapotřebí více energie.
„Nemám chuť k jídlu. Chuť se mi vrátí, až se začnu uzdravovat.“ Příčinou nechutenství mohou být například dlouhodobě užívané léky, antibiotika nebo změna prostředí. Pokud je pacient před traumatem ve velmi dobré fyzické kondici, není nutné jeden, maximálně však dva dny nechutenství řešit, můžeme jej nechat „odpočinout“. Pokud však pacient tzv. předrží hlad, snadno se dostane na hranici malnutrice a je pro něj velmi obtížné začít opět normálně jíst. Toto je zvlášť patrné u starších pacientů. Co si představit pod pojmem „předržený“ hlad? Když pláče malé dítě, první, co nás napadne, je, jestli nemá hlad nebo žízeň. Je-li dítě nakrmené a stále pláče, hledáme jinou příčinu. U dospělých je to stejné, jen nepláčou. Špatně spolupracující a protivný pacient začne většinou spolupracovat, pokud naplníme jeho základní potřeby - jídlo a pití.
Příčin malnutrice je mnoho a vždy je snadnější jí předcházet než ji následně řešit. Do stavu malnutrice se pacient může dostat snadno a náhle. Například velký úraz pravé ruky je pro praváka bezesporu zásadní změnou. Když k tomu přidáme změnu prostředí, stres nebo případně plánované operační zákroky, snadno dojde k omezení příjmu stravy. „Sestři, já jíst nebudu, abych nemusela na mísu“ - to je častá výmluva, zejména u starších žen po zlomeninách krčku. Pokud bychom respektovali toto pacientovo rozhodnutí, riskujeme, že velmi rychle nastanou komplikace. Mezi nejčastější komplikace patří dekubity, protože hojení dekubitů a ran s výživou velmi úzce souvisí.
Jak snadno a rychle zjistit riziko malnutrice?
Z celého zdravotnického týmu nejvíce času s pacientem tráví sestry. Právě ony mohou na riziko malnutrice upozornit. Několik nenápadných otázek, doteků nebo jen bystrý pohled napoví. Pacient trpící nedostatečnou výživou je apatický, unavený (jinak než z úrazu), mívá suchou kůži, stisk ruky není silný, na otázku, proč nejedl, buď neodpoví, anebo říká, že jí. V neposlední řadě se špatná výživa projeví i na hojení ran.
Je důležité všimnout si při sběru nádobí po jídle, jestli pacient jedl. Pokud pacient nejí nebo sestra zaregistruje jiné nesrovnalosti, je vždy nutné udělat záznam do zdravotnické dokumentace a informovat staniční sestru a lékaře, potažmo nutričního terapeuta. Řešení špatného stavu výživy je v kompetenci lékaře a nutričního terapeuta.
Nutriční terapeut nemůže zastoupit práci sestry, protože je v tomto směru laik. Naopak v problematice výživy je laikem sestra a nemůže nahradit práci nutričního terapeuta. Nemluvě o tom, že sestry mají s pacientem mnoho práce a přidávat ještě další zodpovědnost není na místě. Je dobře, když sestra upozorní na špatný příjem stravy pacienta. Ještě lepší je, když kontaktuje nutričního terapeuta a problém řeší společně. Nutriční terapeut umí odhalit závažnost malnutrice a také ví, jak ji řešit.
Souhrn Tento článek by mohl být krátkým návodem pro sestry, jak při každodenní náročné práci s pacientem zjistit jeho stav výživy. Důležité je nezapomínat, že i výživa je součástí léčby pacienta. Klíčová slova: výživa, nutriční terapeut, malnutrice, mylná tvrzení
O autorovi| Jana Zajanová, Krajská zdravotní, a. s., MNUL, o. s. (Jana. Zajanova@kzcr.eu)