Na mezinárodním srovnání pohybové aktivity dětí se podílelo přes 500 odborníků ze 49 zemí světa. Dvouletý výzkum dětí od šesti do 17 let v ČR zajistila Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého a plyne z něj, že neorganizovaným pohybovým aktivitám se přes dvě hodiny denně věnuje 27 procent dětí a 59 procent jich chodí pěšky nebo jezdí kole do školy. Čtyři pětiny dospívajících ale více než dvě hodiny denně tráví svůj čas u televize, počítače nebo mobilního telefonu. "Pouze jedno z pěti splňují doporučení pohybové aktivity. Nezdravý pohybový návyk se poté přenáší do dospělosti," řekl novinářům hlavní autor národní zprávy Aleš Gába.
Na nepříznivém trendu u dětí se podepisují podle odborníků i rodiče, kteří vozí děti do kroužků i do škol. Vinu na něm nesou i samotné děti, které dávají ve svém volno přednost sezení u monitorů. "Hlavním viníkem za nás je, že děti nevidíme venku, aktivní čas tráví venku velmi málo. A také sedavé chování," doplnil Gába. Podle jeho kolegy Zdeňka Hamříka je klíčové začít u škol, například plošným zavedením aktivních přestávek či zařazením pohybu do předmětů mimo tělesnou výchovu. Zásadní je i podpora aktivní dopravy dětí do škol.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová uvedla, že ministerstvo se snaží situaci změnit. V srpnu 2015 vláda schválila akční plány strategie Zdraví 2020, které obsahují opatření zaměřená na podporu zdraví mladé generace a dospělých. Podle Šteflové je zaměřen mimo jiné na podporu přirozeného pohybu v rodině, ve škole nebo v dopravě. Zdůraznila ale roli měst a obcí, které musí pro pohyb vytvořit podmínky.
Ministerstvo zdravotnictví chystá ve snaze zvýšit zdravotní gramotnost obyvatelstva Národní zdravotnický informační portál, který bude poskytovat garantované informace o všech aspektech lidského zdraví, včetně zdravé výživy a pohybu.