Aktivity denního života definujeme jako běžné činnosti člověka, které využívá v každodenním životě. Jsou to činnosti jako dodržování hygieny, oblékání a úprava zevnějšku, vyprazdňování, výživa a dodržování pitného režimu, pohyb a aktivita, odpočinek a spánek (Doenges, Moorhouse, 1996). Aktivity denního života je také možno označit jako rutinní aktivity, které jednotlivec vykonává pro sebe samotného v průběhu dne ve smyslu soběstačnosti a sebeobsluhy. Jsou součástí života a vyjadřují individualitu jednotlivce. Ve své podstatě odpovídají základním biologickým potřebám (Fitzpatrick, Wallace, 2006).
Svépomocné skupiny
ILCO kluby jsou dobrovolná sdružení zdravotně postižených občanů, stomiků. Fungují v jednotlivých městech a jsou zastřešena celoslovenským sdružením (Coloplast A/S, 2003). Členy klubu jsou pacienti se stomií, kteří si navzájem předávají zkušenosti, pomáhají si, navštěvují nově operované stomiky, jimž se snaží pomoci vrátit ztracené sebevědomí a dodat jim chuť do života (Coloplast A/S, 2003, s. 4). Členem se však může stát také občan, který se dobrovolně rozhodne pomáhat stomikům, např. rodinní příslušníci. Činnosti klubu jsou rozvíjeny více směry. Jednak jsou to organizace, které organizují společná setkání a odborné semináře pro členy i pro rodinné příslušníky, zastupují zájmy stomiků, starají se o jejich specifické potřeby, organizují kulturní akce, zájezdy, poskytují pomoc při zdravotních a sociálních rehabilitacích. Pacienty mohou tyto kluby obohatit o nové obzory a motivace pro další život a aktivity. Důležitou funkcí klubu je společné prožívání onemocnění s lidmi se stejným osudem a možnost navazování nových přátelství. Pacienti zde získávají oporu a přesvědčení, že i se stomií je možné vést plnohodnotný život. Všestranná činnost klubu se podílí na adaptaci stomika a na zkvalitnění jeho života (České ILCO, 2007).
Realizovaný průzkum
V realizovaném průzkumu jsme na získání potřebných dat použily jednu z nejrozšířenějších metod sběru informací – kvantitativní metodu dotazníku. Výběr respondentů byl záměrný, byli osloveni členové ILCO klubu v Bratislavě a Martině. Soubor respondentů tvořilo 28 pacientů s kolostomií z Bratislavy a 32 pacientů z Martina, tzn. celkem 60 respondentů. Distribuci dotazníků jsme realizovali na členské schůzi stomiků v únoru 2011. Návratnost dotazníků byla 100%, ale kompletně vyplněných dotazníků se všemi položkami bylo 58 (tzn. 97 %). Dotazník obsahoval 26 otázek zaměřených na jednotlivé aktivity denního života, které mohla kolostomie ovlivnit. Vzorek respondentů zahrnoval: 5 % (3) pacientů ve věku 19 a méně let, 12 % (7) pacientů ve věku 20–30 let, 22 % (13) pacientů ve věku 31–40 let, 16 % (9) pacientů ve věku 41–50 let, 17 % (10) pacientů ve věku 51–60 let, 16 % (9) pacientů ve věku 61–70 let a 12 % (7) pacientů ve věku nad 70 let. Z celkového počtu respondentů tvořily 53 % (31) ženy a 47 % (27) muži. V průzkumu jsme se zaměřily na význam svépomocných skupin v procesu adaptace pacienta na aktivity denního života. Uvádíme jen parciální výsledky našeho průzkumu. Zajímalo nás, jestli více než 60 % pacientům usnadňuje adaptaci na aktivity denního života kontakt s lidmi s podobným postižením. Výsledek jsme ověřovaly třemi položkami zaměřenými na svépomocné skupiny. Parciální výsledky průzkumu uvádíme v percentuálním vyjádření respondentů: Lidé se stejným postižením pomohli 98 % respondentům a nepomohli 2 % z dotázaných. Snáze se adaptovalo ve skupině lidí se stejným postižením 98 % respondentů a 2 % se neadaptovala snáze. Členy STOMA klubu bylo 100 % respondentů.
Závěr
Naším cílem bylo prověřit význam svépomocných skupin v procesu adaptace pacienta na aktivity denního života. Z parciálních výsledků průzkumu vyplynulo, že pro pacienty kluby stomiků představují místo, kde se cítí pochopeni, kde si navzájem mohou vyměňovat zkušenosti, kde se snáze adaptují na změnu, která je postihla, a dodají jim mnohdy další chuť do života. Na základě percentuálního vyjádření respondentů se nám potvrdilo, že kontakt s lidmi s podobným postižením usnadňuje adaptaci pacienta s kolostomií na aktivity denního života u více než 60 % respondentů. Život stomika nezávisí pouze na používání stomických pomůcek, ale především na pochopení a přijetí svého onemocnění, což ovlivňuje i psychický stav pacienta, jenž může zapříčinit izolaci pacienta od rodiny, přátel, společnosti (Liptáková, 2010). Významnou úlohu v tomto sehrávají svépomocné skupiny, které pozitivně ovlivňují adaptaci pacienta, protože se v těžké životní situaci necítí sami, mají se na koho obrátit v případě problémů, které je trápí. Svépomocné skupiny tak evidentně představují výrazný přínos při opětovném zařazení nemocného jedince do života. Cílem péče o pacienta se stomií je zajištění přiměřené adaptace na změnu zdravotního stavu (Lajdová, Uríčková, 2010), přičemž sestra sehrává důležitou roli, což nám vyplynulo také z našeho průzkumu, kdy připravuje pacienta na život se stomií v domácím prostředí. Proto navrhujeme, aby sestry zdůrazňovaly význam klubů stomiků, informovaly pacienty o možnosti členství v klubu stomiků. Dále navrhujeme zvýšit spolupráci sester s kluby stomiků. Sestry mohou být účastny členských schůzí, což napomáhá urychlování návratu pacienta do běžného života, a zároveň mohou být díky těmto setkáním s pacienty aktuálně informované o problémech, které je trápí, a mohou se tak aktivně podílet na jejich vyřešení.
**
Literatura
COLOPLAST. Ošetřovatelská starostlivosť o pacienta so stómiou. Banská Bystrica: Coloplast A/S, 2003. 62 s.
ČESKÉ ILCO. Kluby stomiků. [online]. 2010 [cit. 201010-05]. Dostupné z WWW: <http://www.ilco.cz/kluby. php>.
DOE NGES, M. E.; MOO RHOU SE, M. F. Kapesní průvodce zdravotní sestry. 2. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 565 s. ISBN 80-247-0242-8.
FITZPATRICK, J. J.; WALLACE, M. Encyclopedia of Nursing Research. 2nd ed. New York: Springer Publishing Company, 2006. 795 p. ISBN 0-8261-9812-0.
LAJDOVÁ, A.; URÍČKOVÁ, A. Význam informací v procesu adaptace pacienta na život s kolostomií. Sestra. 2010, 20, 9, s. 56. ISSN 1210-0404.
LIPTÁKOVÁ, K. Postoj pacienta s kolostomií. Sestra. 2010, 20, 9, 54 s. ISSN 1210-0404.
Souhrn
Kolostomie pro pacienta představuje velký zásah do života a mnohé se v jeho dosavadním způsobu života tímto chirurgickým zásahem změní. Svépomocné skupiny poskytují pomoc pacientům s kolostomií a usnadňují samotnou adaptaci jedince na novou situaci, prožívání a jednání. Klíčová slova: kolostomie, svépomocné skupiny, adaptace, aktivity denního života
O autorovi| Bc. Veronika Sálusová, PhDr. Karin Liptáková Klinika transplantačnej a cievnej chirurgie – JIS, II. chirurgická klinika, Univerzitná nemocnica Martin, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Katedra ošetrovateľstva, Trnavská univerzita v Trnave (veronika.salusova@centrum.sk)