Prožívaná bezmoc vyskytující se v závislosti může člověka vést k pocitům viny, studu, méněcennosti a úzkosti. Oproti tomu zážitek bezmoci může být přesto důležitým bodem obratu. Abstinence v čase zahájení léčby nemusí být nutně v hlavní zakázce klienta, ale může být očekávána například stabilizace zdravotního stavu, návrat do některé životní role nebo dosahování změn v oblasti vztahů k institucím.
Průběh léčby
V prvních dnech po nástupu léčby probíhá vícerozměrný diagnostický pohovor klienta s jednotlivými členy interdisciplinárníko ho terapeutického týmu. Úloha tohoto týmu spočívá ve spolupráci více odborníků různých specializací s cílem navázat terapeutický vztah s klientem. Mezi jeho členy patří lékař, psycholog, sestra, sanitář, sociální pracovník, v pozdější fázi léčby také lektor některých aktivit, viz dále. Obecně lze posilovat v počátcích i dalších fázích léčby motivaci formou tréninku zaměřeného na čtyři principy: 1. Vyjádření empatie (respekt ke klientovi, naslouchání, kladení otevřených otázek, poskytování zpětných vazeb, ocenění klienta za pokroky). 2. Vytvoření a udržení tzv. rozporu (co klient chce v budoucnu a jak se chová v současnosti, jak jedná a jak by měl jednat). 3. Vyhnutí se neproduktivním sporům (nekonfrontační přístup ke klientovi).
4. Práce s odporem (příčiny změn ve vztahových rámcích).
Průběh následné péče
Zavedení aktivit se osvědčilo zejména v oblasti pochopení některých jevů závislosti a patří mezi důležité opory abstinence. Témata jsou vybírána na základě praktických, dlouhodobých zkušeností, ve spolupráci s klienty, kteří mají možnost částečně zasahovat do volby témat. Snáz tak pochopí příčiny cravingu - těžko ovladatelného bažení po návykové látce, často probíhajícího skrytě. Klienti velmi oceňují možnost se s ním účinněji naučit pracovat. Orientují se v rámci občanské vzdělanosti více v systému poskytování sociálních služeb a pomoci v obtížných životních situacích, tudíž i v možnostech nezbytného doléčování závislosti. Aktivity zahrnují také propracovaný nácvik asertivní komunikace (např. při odmítání návykové látky, řešení závažných životních událostí) a slouží jako rozšiřující doplněk léčby. Vzdělávací a motivační trénink, který je níže podrobněji popsán, se vždy skládá z měsíčního cyklu dobrovolně volitelných, modulově uspořádaných programů realizovaných pod vedením lektorského týmu.
Lektorské zkušenosti se závislými klienty
Velkou výhodu spatřuji zejména v provázanosti mojí souběžné profese diplomované sestry pracující ve směnném provozu a lektorské činnosti. Tento fakt přispívá k tomu, že znám velmi podrobně problematiku konkrétní skupiny vzdělávaných klientů a mám možnost je pozorovat a komunikovat s nimi i z této pozice. Jsem s nimi v kontaktu tehdy, když ostatní členové terapeutického týmu nejsou právě přítomni v zaměstnání. V roli tzv. skupinové sestry - každá směnná sestra má na starost vlastní skupinu klientů, se kterými intenzivněji terapeuticky pracuje. Zde se plně otevírá možnost spolupráce na partnerské úrovni, zejména co se týče uspořádání obsahu budoucí interaktivní přednášky nebo cvičení v rámci přípravy na následnou péči po ukončení léčby. Pro vytvoření konkrétní představy zde uvedu příklady témat ze skupiny vzdělávacích aktivit a motivačního tréninku.
Práce s motivací: Hlavním cílem je navození aktivity v oblasti učení se novým postojům k léčbě, ke své osobě, ve vztazích a následné změně životního stylu. Téma přináší orientaci v klíčových termínech týkajících se závislostí používaných při léčbě (frustrace, konflikt, emoce, životní krize).
Craving (bažení po návykové látce): Hlavním cílem je seznámení se spouštěči cravingu, projevy, druhy a možnostmi jeho zvládání jako základní dovednosti při prevenci porušení abstinence.
Problematika relapsu: Klienti si zde osvojují podrobné informace o pojmech relaps a jeho skrytí předchůdci, recidiva a syndrom porušení abstinence. Jsou seznámeni s teoretickými i praktickými verbálními a neverbálními asertivními metodami odmítání návykové látky v různých situacích.
Průzkumné šetření
Na základě vlastní lektorské činnosti byla provedena průzkumná sonda zaměřená na hlavní přínosy vzdělávacích aktivit. Některé postupy a výsledky zde předkládám. Výzkumný záměr byl orientován na kvalitativní analýzu životních příběhů, vývoj pijácké kariéry a postupné změny vedoucí k období abstinence u opakovaně léčených alkoholiků formou polostrukturovaného rozhovoru. Potřebné otázky byly připravené pouze částečně a jejich obecný rámec spočíval v oblastech zahrnujících nejen motivaci k boji se závislostí, ale také neméně důležitou oblast cesty k psychické vyrovnanosti, přijetí a řešení životní reality. Jako výchozí materiál určený pro sběr údajů byla použita zdravotnická dokumentace, ale i soustavné hloubkové pozorování a sledování osobního přístupu po dobu trvání léčby a také chování v roli klientů v programu Následné péče. Jako rozšiřující část byly použity životopisy a denní zápisy v denících, které obsahují mnohdy velmi důležité prvky charakterizující nejen osobnost, ale také pohled do prostředí, odkud dotazovaný přichází. Šetření bylo zaměřeno na zhodnocení životní dráhy a ohlédnutí se za již velmi pokročilou alkoholovou kariérou jednotlivých respondentů, ale především, obecně vyjádřeno, na ochotu k životním změnám. Předmětem výzkumné práce je zmapování efektivity jednotlivých zkušeností nabytých u opakovaně se léčících v téže léčebně a jejich vlivu na změny v biopsychosociálně duchovních oblastech. Při výběru vhodných respondentů ze specifické skupiny byl zvážen nejen aktuální zdravotní a psychický stav, ale především ochota podílet se znovu na podrobném znovupřiblížení a zhodnocení svého životního příběhu. Bylo vybráno pět dobrovolně se léčících mužů ve věku 35-54 let, z nichž všichni mají v anamnéze recidivu (opakované, déledobé porušování abstinence) a několik léčeb alkoholismu. Věkové omezení bylo zvoleno proto, aby byla snížena pravděpodobnost přítomnosti kognitivní deteriorace (postupně se zhoršující intelektové a rozumové funkce) a celkové degradace osobnosti, vyskytující se u osob dlouhodobě závislých na alkoholu, u kterých dochází k recidivám, což by mohlo vést ke zkreslení výsledků šetření. Rozhovory byly realizovány pouze s muži, aby byl vyloučen možný vliv pohlaví jako intervenující proměnná. Důležitým parametrem, pro širší záběr potřebný k celostnímu vnímání, byl výběr osob s rozdílným vzděláním a sociálním zázemím. Všichni byli zařazeni do programu Následné péče a všichni se rozhodli v něm pokračovat v rámci doporučovaného doléčování po řádném ukončení hospitalizace. Z tohoto malého vzorku však nelze podat obecně platná tvrzení pro všechny léčené jedince, kteří jsou závislí na alkoholu.
Výsledky šetření
Nejprve proběhlo zkoumání některých, nejvíce zastoupených prvků a také nejasností ze strany závislých, které závislost provázejí, a dále jejich postoje k abstinenci tak, jak je uvedli v rozhovoru. Jedná se „kódování“ problematických zón, například napětí, abstinence, stres, vztahy, bezpečí, odlišná atmosféra během vzdělávacích aktivit, vztahy. V průběhu trvání své lektorské činnosti jsem měla možnost tyto prvky zabudovat do témat, kterým jsou věnovány jednotlivé přednášky. Výsledkem byl náhled na závislost vybudovaný na pevnějších a širších základech, než tomu bylo u minulých léčeb. Sami klienti se postupně rozhodli pro konkrétní typ doléčování, tuto skutečnost zde vyzdvihuji, protože v minulých léčbách o ně neprojevili zájem nebo pro ně doléčování nemělo konkrétní podobu a v neposlední řadě i smysl, proto byli mnohdy odmítnuti z důvodů nesplnění vstupních požadavků daného zařízení. Dalším důkazem je i to, že většina zkoumaných udržuje nadále, tj. po ukončení léčby, formální kontakt s individuálně zvolenými členy terapeutického týmu. Část z nich po ukončení stávající léčby přiznala, nyní již bez předchozích zábran, relaps, který se jim díky aktivní práci a působením podpůrné sociální sítě v procesu doléčování povedl eliminovat bez nutnosti opakovat hospitalizaci.
**
Souhrn Autorka pracuje na mužském režimovém oddělení pro léčbu závislostí v PL Horní Beřkovice, v současnosti také jako odborný lektor v dalším profesním vzdělávání určeném pro nelékařské pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách. Ve svém článku seznamuje s nezastupitelnou úlohou vzdělávání klientů léčících se ze závislosti, na jejímž základě provedla průzkumné šetření efektivity této činnosti. Vzdělávací aktivity probíhají v rámci projektu Následné péče, který realizuje o. s. White Light I. se sídlem v Ústí nad Labem. Klíčová slova: abstinence, craving, recidiva, relaps
Literatura KALINA, K. a kol. Drogy a drogové závislosti - mezioborový přístup. 1. díl. 1. vyd. Praha: Úřad vlády, 2003. 247 s. ISBN 80- 86734-05-6. TREFNÁ, I. Alkoholová závislost u mužů, možnosti prevence a léčby. Diplomová práce. Praha, UJAK, 2011. http://www.plhberkovice.cz/main.php?idZ7b
O autorovi| Mgr. Ilona Trefná, Psychiatrická léčebna Horní Beřkovice, toho času na rodičovské dovolené (ilona.trefna@seznam.cz)