Vzdělávání v ošetřovatelství

24. 4. 2013 9:18
přidejte názor
Autor: Redakce

Povinností každého zdravotnického pracovníka je soustavně se vzdělávat. Sestry i porodní asistentky si musí neustále zvyšovat a prohlubovat odbornou způsobilost, průběžně ji obnovovat tak, aby po celou dobu výkonu povolání udržovaly krok s rozvojem praxe a vědy v příslušném oboru.




Změny v ošetřovatelství jako odboru i ošetřovatelské praxi předpokládají prioritní změny v ošetřovatelském vzdělávání. Povolání sestry se dynamicky mění vlivem celospolečenských faktorů. Vzdělání se stává jedním z rozhodujících prostředků umožňujících vykonávat nezbytné změny ve zdravotní a ošetřovatelské péči.

Faktory ovlivňující ošetřovatelskou praxi a vzdělávání

Ekonomické zdroje: Nedostatečné financování zdravotnictví se odráží i na platovém ohodnocení zdravotnických pracovníků. Problémem ve financování zdravotnictví je nevyhovující systém přerozdělování finančních zdrojů ze státního rozpočtu a zdravotních pojišťoven. Nedostatek ekonomických zdrojů má za následek snižování úrovně ošetřovatelské péče především pro nedostatek prostředků technického a materiálního vybavení. Je nutné, aby sestry upozorňovaly na tento stav společnost a usilovaly v zájmu pacientů o dosažení pozitivních změn v jejich prospěch.
Politické, sociální a kulturní faktory: Tyto faktory ovlivňují status ošetřovatelského povolání. Profese sestry, kterou vykonávají především ženy, působí nemotivačně z důvodu nízkého statusu, nedostatku uznání a podpory, nízké mzdy.
Ačkoli sestry tvoří největší skupinu zdravotnických pracovníků, jejich podíl na řízení zdravotnictví, tvorbě koncepcí a zaměření zdravotnické péče je nepatrný a vzhledem ke zvyšujícímu se významu jejich práce nedostatečný. Pokud bude práce sester nadále nedoceňovaná, hrozí, že bude nedostatek zájemců o ošetřovatelské povolání, což může mít negativní následky na zdraví populace.
Demografie a epidemiologie: Zdravotní stav obyvatelstva ve Slovenské republice není uspokojivý. Průměrná délka života u žen je 77 let a u mužů 68,7 let. V zemích EU je to u žen 81 let a u mužů 74,4 let. K nejčastějším příčinám úmrtí patří onemocnění oběhové soustavy, nádory, poranění, otravy, onemocnění trávicího systému a dýchacího systému. Snižuje se i počet narozených dětí, zvyšuje se počet starších, chronicky nemocných jedinců. Tyto faktory mají dopad na zdravotnické a sociální služby. Způsobí změny v ošetřovatelství – sestry se stanou dlouhodobou a trvalou odbornou podporou pro staré a chronicky nemocné. Nemocniční péče se bude zaměřovat na akutní choroby. Subakutní a terciární péče bude zajišťována mimo nemocnice. Bude potřeba, aby se ošetřovatelství orientovalo na vzdělávání komunitní a hospicové a na změny ošetřovatelské praxe.
Prostředí: Je chápáno jako souhrn přírodních, umělých a sociálních složek světa, které jsou v bezprostřední interakci s člověkem. Důležitým faktorem je životní styl jednotlivců i skupin a kvalita životního prostředí, ve kterém žijí. Tyto faktory negativně ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva.
Působnost ošetřovatelství předpokládá, že se ošetřovatelská praxe bude orientovat více na prevenci onemocnění a zachování zdraví, na výchovu ke zdraví a získání občanů pro změnu životního stylu.
Mezinárodní a státní legislativa: Legislativa, která je vydána formou nižších norem (například nařízení vlády a vyhlášek), ovlivňuje ošetřovatelství, ošetřovatelskou praxi, vzdělávání i výzkum pozitivně, ale i negativně. Je potřeba, aby se sestry účastnily tvorby legislativy, aby mohlo být dosaženo cílů současného ošetřovatelství. Výzkum v ošetřovatelství: Měl by být zaměřen na rozvoj ošetřovatelské teorie, praxe a vzdělávání. Ošetřovatelský výzkum na Slovensku je v začátcích. Je potřebný k vytvoření finančních, materiálních a institucionálních podmínek. Bez výzkumu nelze očekávat rozvoj ošetřovatelství. Technologie ve zdravotnictví: Technologie vstupuje do ošetřovatelství velmi intenzivně, jde především o oblast diagnostiky a terapie. Informační technologie ušetří sestrám čas, který budou moci soustředit přímo na jednotlivce a skupiny.
Monitorování kvality: Předpokládá zavedení standardů ošetřovatelské péče do praxe, vytvoření podmínek na kontrolu kvality, sledování výsledků, poskytování informací a hodnocení. Ošetřovatelským standardem je dohodnutá profesní norma kvality. Týká se ošetřovatelského procesu, kvalifikace ošetřovatelského personálu, ošetřovatelské dokumentace, pracovních postupů. Hodnocení ošetřovatelské péče se může provádět i formou ošetřovatelského auditu.
Management: Důležité je, aby sestry-manažerky nezůstávaly jen v pozici příjemkyň změn, ale aby změny samy iniciovaly. Měly by být generátorkami změn, musí vědět, co je třeba změnit, podporovat a realizovat pozitivní změny v ošetřovatelství a obhajovat je. Zárukou účinné, humánní a efektivní ošetřovatelské péče je taková sestra-manažerka, která zohledňuje především cíl ošetřovatelské péče a je odhodlaná podstoupit rizika, která vyplývají ze změny.
Pracovní podmínky: Zhoršující se pracovní podmínky jsou hnací silou negativní změny – ta způsobuje nezájem o povolání, migraci, zanechání povolání.
Optimální pracovní podmínky předpokládají existenci ekonomických zdrojů, efektivní organizaci práce, dostatek vhodných pomůcek na usnadnění práce.

Vzdělávání

Charitativní ošetřovatelství ovlivnilo vývoj a další zaměření ošetřovatelství a ošetřovatelského vzdělávání na několik století a působí až dodnes. Sestry a porodní asistentky v evropském regionu WHO svojí prací přispívají k plnění cílů, které si členské státy stanovily pro zdraví celé populace v 21. století. Proto musí být vzdělávány a školeny tak, aby byly schopny čelit výzvám, které na ně klade nový důraz na výchovu ke zdraví, prevenci chorob, rozvoj komunit, práci v multidisciplinárních týmech a snahu přenést poskytování péče blíže k lidem. Těchto a dalších úkolů se nám podaří dosáhnout tehdy, pokud bude vzdělávání sester a porodních asistentek pokračovat dále na vysokoškolské úrovni, která zároveň velmi úzce souvisí s přirozeným požadavkem na prezentaci kvality všech činností, které zajišťují i přípravu profesionálů pro praxi.
Sestra 1. stupně – Bc.: Sestra samostatně poskytuje individuální ošetřovatelskou péči – preventivní, podpůrnou, léčebnou, rehabilitační či pomocnou – jednotlivcům, rodinám a skupinám metodou ošetřovatelského procesu. Udržuje a podporuje optimální zdravotní stav jednotlivců, rodin, skupin a komunit v různých situacích vyžadujících ošetřovatelskou péči, získává aktivní účast jednotlivců, rodin, skupin a komunit v procesu udržování a podpory zdraví, léčby a péče. Sleduje potřebu ošetřovatelské péče, včetně edukace u jednotlivců, rodin, skupin, a ve vzájemné spolupráci zajišťuje její maximální kvalitu v souladu s etickými principy, právy pacientů s důrazem na maximální kvalitu a výkonnost. Je schopná kriticky myslet a pracovat s výsledky hodnověrných výzkumů.
Sestra 2. stupně – Mgr.: Sestra samostatně poskytuje individuální ošetřovatelskou péči a rozvíjí ošetřovatelskou praxi ve všech oblastech a zařízeních systému péče o zdraví obyvatelstva. Je schopna kriticky myslet a pracovat s výsledky hodnověrných výzkumů, participuje na vědecko-výzkumné činnosti a využívá vědecky zdůvodněné pracovní metody, postupy, techniky, které mohou realizovat kvalifikovaní odborníci v ošetřovatelství. Identifikuje ošetřovatelské problémy, které mohou být předmětem ošetřovatelského výzkumu, využívá a aplikuje výsledky výzkumu v ošetřovatelské praxi v souladu s etickými principy, právy pacientů s důrazem na maximální kvalitu a výkonnost.
Sestra 3. stupně – PhDr.: Sestra je schopna samostatné vědecko-výzkumné práce v oboru ošetřovatelství a významně se podílí na rozvoji ošetřovatelství jako vědního oboru. Umí prezentovat výsledky svého vědeckého výzkumu publikační a přednáškovou formou.
Certifikační příprava: Sestry a porodní asistentky získávají vědomosti a dovednosti k výkonu certifikovaných pracovních činností a získání certifikátu.
Certifikované pracovní činnosti pro sestry: * audiometrie, * endoskopické vyšetřovací metody v jednotlivých oborech, * funkční vyšetřovací metody, * invazivní a intervenční diagnostické a terapeutické postupy, * kalmetizace, * kardiologické vyšetřovací metody, * ošetřovatelská péče o diabetiky, * ošetřovatelská péče v multikulturních komunitách, * organizace a techniky v tkáňových bankách, * organizace a řízení péče o zdravotnické pomůcky, * péče o drogově závislé, * vyšetřovací metody v klinické neurofyziologii a neurodiagnostice, * psychoterapie.
Specializační studium: Rozšiřují a prohlubují se v něm vědomosti a dovednosti k výkonu specializovaných pracovních činností, tj. specializace a získání diplomu.
Specializační obory pro sestry: * anesteziologie a intenzivní péče, * operační středisko záchranné zdravotní služby, * intenzivní ošetřovatelská péče o dospělé, * intenzivní ošetřovatelská péče v pediatrii, * intenzivní ošetřovatelská péče v neonatologii, * instrumentování na operačním sále, * ošetřovatelská péče o dialyzované pacienty, * ošetřovatelská péče v oborech chirurgie, * ošetřovatelská péče v oborech vnitřního lékařství, * ošetřovatelská péče v pediatrii, * ošetřovatelská péče v psychiatrii, * ošetřovatelská péče v komunitě, * ošetřovatelská péče v onkologii, * specializovaná urgentní péče, * výchova ke zdraví, * zdravotnická informatika.
Celoživotní vzdělávání: Vede ke zlepšení kvality poskytované péče a ochraně pacienta v transformujících se zdravotnických zařízeních, k transformaci vzdělávání zdravotnických pracovníků na požadavky EU.

LITERATURA

FARKAŠOVÁ, D. a kol. Ošetrovateľstvo – teória. Martin: Osveta, 2001. 135 s. ISBN 80-8063-086-0.
KOZIEROVÁ, B.; ERBOVÁ, G.; OLIVIEROVÁ, R. Ošetrovateľstvo 1. Martin: Osveta, 1995. 836 s. ISBN 80-2170528-0.
GÁLOVÁ, R. Seminárna práca, Ošetrovateľstvo, 2007, s. 2–3.

O autorovi| PhDr. Silvia Rošková Stredná zdravotnícka škola, Kukučínova 40, Košice (sisasilvia@zoznam.sk)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?