Očkování, genová terapie i pilulky na zastavení rakovinného bujení - to vše jsou budoucí cesty, jak čelit nádorům. Velkou část boje s rakovinou však může svést veřejnost sama.
Šárka Speváková
Týmy vědců v několika laboratořích na celém světě se nyní soustředí na hledání vakcíny proti rakovině. Nádory totiž vytvářejí určité bílkoviny typické pro jednotlivé druhy, například jiné pro leukémii a jiné rakoviny slinivky břišní či prsu. Stejně jako u vakcín, které mají zabránit jiným nemocem, chtějí vědci použít kousek této bílkoviny a přinutit organismus, aby jej rozeznával jako cíl, který je nutno napadnout armádou imunitních buněk. Takto by se ale musela vytvářet vakcína pro každý typ rakovinného bujení zvlášť.
Univerzální vakcína
Avšak například tým amerických vědců, vedený profesorem Eli Gilboaem z lékařského centra na Duke University v Nové Karolíně, ve spolupráci se soukromou firmou Geron Corporation zjistil, že stejná bílkovina vytvářená ve všech nejzávažnějších nádorech může podpořit vývoj imunitních buněk, jež jsou schopné proti nádorům bojovat.
Nová studie se zaměřila na telomerázu, tedy enzym, jenž napomáhá bránit přirozené smrti buňky a o němž se vědci domnívají, že se nějakým způsobem vzniku rakoviny účastní. „Nyní tedy hledáme univerzální antigen k léčení každého pacienta,“ říká E. Gilboa.
Jeho spolupracovníci již nyní vytvořili základ vakcíny, díky níž imunitní buňky ve zkumavkách zabíjejí nejrůznější rakovinné buňky a u myší zpomalují růst nádorů. Jiní vědci ale poukazují na skutečnost, že taková vakcína by se stejně musela vyrábět pro každého pacienta na míru.
Genové terapie
Další skupiny vědců pracují na genových terapiích, které by mohly zbránit vzniku nádorů, a to obzvláště u osob se zvýšeným rizikem, jako jsou kuřáci. Metody genového inženýrství by také mohly urychlit vývoj účinnějších přípravků a vakcín proti rakovině.
Například výzkumní pracovníci z Jefferson Medical College ve Philadelphii se zaměřili na gen označovaný jako FHIT, který je u mnoha běžných druhů rakoviny, jako je rakovina prsu nebo tlustého střeva, poškozen. FHIT totiž způsobuje, že poškozené buňky spáchají sebevraždu dříve, než stačí nastartovat nekontrolovatelný růst. Pokud je však gen defektní, buňky se mohou množit způsobem typickým pro rakovinu.
Gen FHIT může být poškozen některými toxiny, které se vyskytují v cigaretovém kouři. Tým profesora Kay Hubnera zjistil, že myši, které se narodily bez tohoto genu, byly před rakovinou chráněny, pokud jim byla pomocí určitého viru neškodného i pro člověka vnesena kopie genu. Vědci takto postupně objevují jednotlivé geny odpovědné za určité druhy rakoviny.
Ochranné pilulky
Jiný důležitý poznatek hlásí američtí vědci z Číny. Zkoušejí totiž přípravek, který by bylo možné brát jednou za týden ve formě pilulky, která by mohla zabránit vzniku téměř poloviny známých druhů rakovin. Přípravek známý jako oltipraz byl původně vyvinut k léčbě schistizomiázy, choroby způsobené motolicemi. Postupně se ale zjistilo, že také blokuje vznik tumorů - stimuluje totiž organismus k tvorbě enzymu označovaného jako GST, který neutralizuje látky, jako je například benzen, jež poškozují genetický materiál buněk. Doktor Thomas Knesler z nemocnice Johna Hopkinse v Marylandu podával oltipraz dobrovolníkům v čínském Čchi-tungu jednou týdně po dva měsíce, přičemž ti pak vylučovali v moči dvakrát více neutralizovaného aflatoxinu než dobrovolníci, kterým bylo podáváno placebo. Pokud analýza studie ukáže, že výsledky jsou skutečně slibné, budou zahájeny další dlouhodobé studie, jež by měly odpovědět na otázku, zda přípravek chrání u proti jiným druhům rakoviny.
Veřejnost sobě
Proti rakovině však může bojovat každý z nás. Tak třeba látky, které povzbuzují produkci ochranných enzymů, se nacházejí v mnoha druzích zeleniny, jako je brokolice nebo rajčata. Americká studie, na jejímž zpracování se podílelo 150 odborníků, kteří vyhodnotili 4500 dalších studií, dokládá skutečnost, že každý rok je možné na světě předejít třem až čtyřem miliónům onemocnění zhoubnými nádory, a to pouhým dodržováním správných stravovacích návyků a změnami životního stylu, jež jsou uvedeny v tabulce vpravo. Proto je nutné plně docenit význam prevence.
Šárka Speváková, Hospodářské noviny, 15.5.2001