V říjnu jsem s tímto probléme
m šla za paní náměstkyní, hlavní sestrou, a ta mi řekla, že staniční a vrchní sestra mají právo mi navrhnout doplacení platového rozdílu jinou formou (osobní příplatek). Po akreditaci jsem si dovolila zmínit se o tom staniční sestře (pracující důchodkyně ve funkci), aby to navrhla vrchní sestře. Vrchní sestra mi vzkázala, že mi přidá, až přidá mladým, tzn. novým sestrám po nástupní praxi, kterým bylo přidáno myslím v březnu. Protože mě vrchní sestra již několikrát poškodila jak morálně, tak finančně (jinde by za to možná přišla o funkci), nemohu za ní jít, dělá se mi zle, proto jsem nedávno znovu požádala staniční sestru… Poraďte mi, prosím, co mám dělat. Proti pracujícím důchodcům nic nemám, když nejsou mladé síly, ale chtěla bych mít stejný platový základ, jako mají pracující důchodkyně, nevydělávám jen na svůj důchod, ale i na jejich.
Marie K. (pozn. red.: jméno tazatelky bylo změněno)
Ve svém dotazu uvádíte, že pracujete ve fakultní nemocnici. Proto se na vás vztahují ustanovení pracovněprávních předpisů upravujících odměňování zaměstnanců platem.
Zařazení zaměstnance do platové třídy upravuje nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Podle tohoto nařízení zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 123 odst. 2 zákoníku práce, který stanoví, že zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a podle nejnáročnějších prací požadovaných na něm v jeho mezích do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády, jímž se stanoví katalog prací (nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů), zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle výše uvedeného, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání.
Kromě zařazení do platové třídy musí zaměstnavatel dále zařadit zaměstnance do platového stupně. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe stanovené podle § 123 odst. 4 zákoníku práce (tj. zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní/náhradní služby nebo civilní služby).
Zaměstnanci, který je zdravotnickým pracovníkem (ale není lékařem nebo zubním lékařem) poskytujícím zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení, zařízení záchranné služby nebo zařízení sociálních služeb, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.
Ve vaší situaci, jak lze dovodit z vašeho dotazu, zaměstnavatel použil ustanovení § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. o takzvaném zvláštním způsobu určení platového tarifu. Podle tohoto ustanovení může zaměstnavatel zaměstnanci určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Plat není možné určit jiným způsobem, v jiném složení a v jiné výši, než stanoví zákoník práce a právní předpisy vydané k jeho provedení.
Nicméně zaměstnavatel by měl respektovat ustanovení § 110 zákoníku práce, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Přičemž zákoník práce rozumí stejnou prací nebo prací stejné hodnoty práci stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.
Ve vašem konkrétním případě bych pak řešení viděla v tom, že by vám zaměstnavatel přiznal osobní příplatek na vyrovnání rozdílu oproti platům vašich kolegyň. Podle ustanovení § 131 zákoníku práce zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
Mohu vám proto doporučit obrátit se písemně na vedení fakultní nemocnice s tím, že podle ustanovení § 110 zákoníku práce přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat za stejnou práci a že podle vašeho názoru toto není, ve srovnání s ostatními zaměstnankyněmi vašeho oddělení, respektováno.