Zájem Čechů o očkování proti klíšťové encefalitidě roste

19. 4. 2018 7:15
přidejte názor
Autor: Redakce
Zájem Čechů o očkování proti klíšťové encefalitidě v posledních letech roste, vyplývá z dat zdravotních pojišťoven. Nejvíc očkovaných je mezi dětmi, nejméně seniorů. Celkem jde asi o pětinu populace.

Zánětem mozku způsobeným kousnutím nakaženým klíštětem onemocní několik stovek lidí ročně, zemře několik lidí. Počet nemocných v posledních letech kolísá, loni byl ale nejvyšší za pět let. V počtu případů na obyvatele Česko patří k nejhorším v Evropě. Loni onemocnělo 687 lidí. Například v sousedním Rakousku je očkováno kolem 85 procent populace a nakazí se jen několik lidí.

Zájem o očkování mezi Čechy roste. Zdravotní pojišťovny klientům na očkování přispívají, většinou mezi 300 a 1500 korunami ročně. Očkování stojí kolem 1000 korun na jednu dávku, aplikovat je třeba dvě krátce po sobě a poté po třech až pěti letech přeočkovat. Nejvhodnější doba je v zimě, ale dá se očkovat i na jaře. Imunita vzniká asi po 21 dnech.

Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny, kde je pojištěno asi 5,9 milionu obyvatel, se počet zájemců o příspěvek na očkování proti encefalitidě zvýšil za posledních pět let asi sedmkrát. V roce 2013 žádalo necelých 14.000 lidí, loni více než 103.000. Celkem jim pojišťovna přispěla téměř 51,6 milionu korun.

Druhá největší zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, v roce 2016 přispěla na tento druh očkování více než 38.000 klientům celkem 22,8 milionu korun. Jejich počet byl podobný jako v předchozím roce.

U třetí největší, České průmyslové zdravotní pojišťovny, si ve stejném roce požádalo o proplacení očkování asi 24.500 klientů. Celkem šlo o téměř 10 milionů korun. Dlouhodobě patří právě příspěvky na očkování mezi klienty zdravotních pojišťoven k těm nejvyužívanějším.

Onemocnění se vyvíjí obvykle do sedm až čtrnácti dnů od přisátí infikovaného klíštěte. První příznaky se podobají chřipce, častá je únava, slabost, bolesti kloubů, svalů nebo zvýšená teplota. Po dalších čtyřech až deseti dnech dojde k zasažení mozku. Nakažený má má vysokou horečku, ztuhlé šíjové svaly, je mu nevolno a zvrací. Pokud není včas zahájena léčba, hrozí trvalé následky jako ochrnutí končetin, deprese, poruchy spánku nebo soustředění.

Proti nákaze se ale častěji chrání mladá populace a rodiče se snaží ochránit své děti. Závažnější průběh ale hrozí hlavně seniorům a úmrtí v důsledku nákazy je u starších 50 let patnáctkrát vyšší než u mladších.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?