Již při přípravě zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který pracovnělékařské služby (PL služby) institucionalizuje, bylo zdůrazňováno, že závodní preventivní péče upravená zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, nerespektuje v plném rozsahu Úmluvu o závodních zdravotních službách MOP č. 161 (vyhl.č. 145/1988 Sb.). Úmluva totiž stanoví, že úkolem PL služeb není pouze zajišťování pracovnělékařských prohlídek, ale i služeb multidisciplinárních. V článku 5 definuje přiměřené a vhodné činnosti, které může obstarat pro zaměstnavatele kvalitní PL nebo se na nich podstatným způsobem podílet: * stanovit a vyhodnocovat nebezpečí, která ohrožují zdraví na pracovištích, * dohlížet na činitele v pracovním prostředí a pracovní zvyklosti, které mohou ovlivňovat zdraví pracovníků, včetně hygienických zařízení, závodních jídelen a ubytoven, pokud tato zařízení obstarává zaměstnavatel, * poskytovat poradenství o plánování a organizování práce, včetně uspořádání pracovišť, o výběru, údržbě a stavu strojů a jiného zařízení a o látkách, jichž se užívá při práci, * účastnit se na vypracování programů zlepšování pracovní činnosti a vyhodnocování nových zařízení ze zdravotního hlediska, * poskytovat poradenství o zdraví, bezpečnosti a hygieně při práci a ergonomii a individuálních a hromadných ochranných prostředcích, * dohlížet na zdraví pracovníků v souvislosti s prací, * podporovat přizpůsobování práce pracovníkům, * účastnit se na opatřeních pracovní rehabilitace, * spolupracovat při poskytování informací, výcviku a výchovy v oblasti zdraví a hygieny při práci a ergonomie, * organizovat první pomoc a ošetření v případě nutnosti, * účastnit se na rozboru pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí spojených s prací, součástí poskytování poradenství o zdraví je i účast na programech podpory zdraví.
Po roce 1992 se ale ukázalo, že tak, jak se měnil systém poskytování zdravotní péče a vznikali soukromí poskytovatelé, měnil se dramaticky počet lékařů, resp. zdravotnických zařízení, která byla ochotna poskytovat závodní preventivní péči. Tento „odliv“ bylo nutné řešit, a proto byli osloveni praktičtí lékaři pro dospělé (registrující lékaři), aby mimo léčbu, která je jejich hlavní náplní, pomohli zajistit i oblast závodní preventivní péče, minimálně pak pracovnělékařské prohlídky, což se skutečně stalo.
Státy EU se od roku 1989 řídí Rámcovou směrnicí 89/391/EEC, která zahrnuje celou oblast BOZP a která požaduje zajištění komplexu multidisciplinárních služeb pro zdraví a bezpečnost při práci označených ochranné a preventivní služby (protective and preventive services). Direktiva uvádí tři hlavní problémy k soustavnému řešení v podnicích: hodnocení rizika (risk evaluation, assessment), ochranné a preventivní služby (protective and preventive services) a konzultace a účast pracovníků (consultation and participation of workers).
PL služby jsou v zemích EU nedílnou - lékařskou - částí těchto komplexních služeb, do nichž patří též činnost odborníků pro bezpečnost práce, tzv. průmyslových hygieniků (zaměřených zejména technicky a na problematiku expozic), odborníků pro organizaci práce, fyziologů a psychologů práce, ergonomů, toxikologů a jiných specialistů.
Z těchto všech důvodů zavedl již náš starý zákoník práce už v roce 2001 povinnost každého zaměstnavatele zajistit PL služby - dříve zvanou „závodní preventivní péči“ -, a to nejlépe v rozsahu, který uvádí Úmluva MOP. Trvalo však téměř 12 let, než se pracovnělékařské služby staly tím, čím skutečně mají být, a než dosáhly legislativního srovnání se zeměmi EU. Východiskem právní úpravy pracovnělékařských služeb je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a podrobnosti jsou rozvedeny ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.
Vyhláška je vydávána podle zmocnění obsažených v zákoně o specifických zdravotních službách a v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, protože upravuje i posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání (s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově).
Obsah PL služeb
Jak jsme uvedli výše, článek 5 Úmluvy MOP ukládá poskytovateli PL služeb řadu činností, kterými zaměstnavatel přispívá k zajištění ochrany zdraví svých zaměstnanců. Vedle sledování zdravotního stavu a jeho vývoje u jednotlivých zaměstnanců, posuzování zdravotní způsobilosti k práci, podílu na hodnocení zdravotních rizik souvisejících s pracovními podmínkami a pracovním prostředím, poskytování první pomoci je kladen důraz na poradenství jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance v problematice ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Mimoto se počítá i se zapojením poskytovatele pracovně lékařských služeb do programů podpory zdraví na pracovišti za účelem zlepšování nebo udržování zdravotního stavu zaměstnanců ovlivněním jejich životního stylu. To vše vymezuje vyhláška v § 2 v podrobném výčtu.
Pro zaměstnavatele a pro praxi vůbec je důležité, že pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci má velký význam znalost konkrétní práce a konkrétního pracovního prostředí. Z toho důvodu musí být důležitou součástí poskytovaných služeb dohled na pracovištích zaměstnavatele. Každý zaměstnavatel si jej musí zapracovat do svých smluv s poskytovatelem PL služeb.
Organizace a rozsah PL služeb a jejich dokumentace
Organizace PL služeb je vymezena v § 3 vyhlášky, rozsah v § 4 a podrobnosti ohledně dokumentace obsahu v § 5 vyhlášky. Platí zásada, že pravidelný dohled lékařem PL služeb se vykonává na všech pracovištích zaměstnavatele
nejméně * jedenkrát za kalendářní rok, nebo * jedenkrát za 2 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem.
Vyhláška dává zaměstnavatelům možnost zajistit poskytování PL služeb prostřednictvím několika poskytovatelů, je-li pro takovou organizaci PL služeb důvod vzhledem k velkému počtu zaměstnanců, umístění jednotlivých pracovišť nebo kapacitní možnosti poskytovatele těchto služeb.
Rozsah PL služby poskytované zaměstnavateli závisí zásadně na zařazení prací vykonávaných u zaměstnavatele do kategorií, tedy podle náročnosti a rizikovosti práce. Časové nároky na provádění PL prohlídek a na provádění dohledu a poradenství jsou upraveny v příloze č. 1.
Poslední ustanovení této části vymezuje obsah dokumentace o PL službách prováděných pro zaměstnavatele, jako jsou záznamy z dohledu o poskytnutém poradenství, projednání zjištěných nedostatků a návrhů opatření a další nezbytné doklady o dohledu, o zjištěných nedostatcích a doporučených nápravných opatřeních.
Druhy PL prohlídek
Podle § 9 vyhlášky PL prohlídkami jsou * vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci, * výstupní lékařská prohlídka a * lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (tzv. „následná prohlídka“).
Obecně tedy platí, že prohlídka vstupní, periodická a mimořádná se provádí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci a vydání lékařského posudku a prohlídka výstupní a následná slouží k posouzení aktuálního zdravotního stavu v době prohlídky a zjištění případných změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s výkonem práce. Jednotlivé druhy prohlídek jsou blíže definovány v § 10 až § 14 vyhlášky.
Základní prohlídkou je vstupní prohlídka při posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Tato lékařská prohlídka má zcela zásadní důležitost mezi lékařskými prohlídkami prováděnými k zjištění zdravotní způsobilosti k výkonu práce, neboť klade důraz na prevenci s ohledem na dlouhodobý výkon práce v daných podmínkách. Základním posudkovým kritériem jsou pracovní podmínky, v nichž bude konkrétní práce vykonávána, a míra expozice rizikovým faktorům, které se budou při práci vyskytovat.
Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance nebo k poškození zdraví jiných osob. Při stanovení periody periodické
prohlídky se vychází jednak z předpokladu, že potenciál organismu k výkonu práce nebo služby se vlivem stárnutí snižuje, jednak z předpokladu, že ke ztrátě kvality zdraví dochází vlivem působení rizikových faktorů vyskytujících se při práci a vlivem pracovních podmínek, při kterých je práce vykonávána. Cílem této prohlídky je včasná prevence.
Mimořádná prohlídka je obecně vykonávána tehdy, když v období mezi periodickými prohlídkami vzniklo důvodné podezření na ztrátu zdravotní způsobilosti. Zároveň vyhláška stanoví případy, kdy v obecné i konkrétní rovině je tato prohlídka požadována a kdo o ni žádá. Aby se zbytečně nezvyšovala ekonomická zátěž zaměstnavatele, je výslovně stanoveno, že se nemusí provádět vždy všechna lékařská vyšetření, ale ve vyjmenovaných případech pouze ta, která souvisí přímo s důvodem mimořádné prohlídky.
Výstupní prohlídka se provádí na základě žádosti zaměstnance nebo pokud tak stanoví jiný zákon, za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. V závěru tohoto druhu prohlídky se nevydává lékařský posudek, ale pouze lékařská zpráva registrujícímu poskytovateli, pokud jím není sám posuzující lékař.
V posledním ustanovení této části je vymezena následná lékařská prohlídka po skončení rizikové práce, kterou stanoví orgán ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice). Tato prohlídka se provádí po skončení rizikové práce ve lhůtách a v rozsahu stanovených v příloze, pokud se při práci vyskytovaly takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době. Jedná se zejména o práce, při nichž jsou zaměstnanci exponováni působení prachů s fibrogenním účinkem, o práci s karcinogeny, s některými skupinami biologických činitelů a s ionizujícím zářením.
Náležitosti žádosti o provedení PL prohlídky
Pro zaměstnavatele je důležité ustanovení § 15 vyhlášky. Obsahuje totiž náležitosti žádosti zaměstnavatele o provedení PL prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání. Tato žádost musí vždy obsahovat vedle identifikačních údajů zaměstnavatele a zaměstnance i údaje o pracovním zařazení, druhu práce, režimu práce a o rizikových faktorech vyskytujících se při práci a míře těchto rizik, aby měl posuzující lékař dostatečné informace k určení rozsahu lékařského vyšetření a ke kvalifikovanému posouzení zdravotní způsobilosti k práci.
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti
Další ustanovení § 16 a § 17 vyhlášky obsahuje náležitosti lékařského posudku, které jsou nad rámec obecných náležitostí lékařského posudku podle vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.
Prohlídky žáků a studentů
Vyhláška se také věnuje problematice zjištění zdravotního stavu ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání. Zdravotní způsobilost žáků a studentů při přípravě na budoucí povolání nebyla ve dříve platných předpisech dostatečně upravena. Vzhledem k tomu, že posouzení zdravotní způsobilosti dítěte, ať už při výběru školy, která určí jeho budoucí profesní zaměření, nebo v průběhu vzdělávacího procesu, je zásadním preventivním opatřením v péči o zdravý vývoj budoucí „pracovní“ populace, byla v návaznosti na podmínky vyplývající ze školského zákona a nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, tato oblast upravena v zákoně o specifických zdravotních službách a „bližší požadavky“ bylo nutné stanovit vyhláškou, tak aby byla pro všechny nastavena jednotná pravidla.
V ustanovení § 6 vyhlášky se stanoví především, že lékařské prohlídky ke zjištění zdravotního stavu a zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání či PL prohlídky se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují či vylučují zdravotní způsobilost ke konkrétní práci nebo vzdělávání. Ustanovení § 7 stanoví obsah lékařské prohlídky prováděné za účelem zjištění zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nebo pracovnělékařské prohlídky. Tím je především rozbor anamnestických údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu, komplexní fyzikální vyšetření, základní laboratorní vyšetření.
V § 8 vyhlášky je stanoveno, jaké jsou druhy prohlídek vztahujících se k posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělání a jeho průběhu, a stanoví se roční interval pro periodickou prohlídku žáků a studentů, kteří při přípravě na budoucí povolání vykonávají rizikové práce, tak aby byly včas podchyceny případné změny zdravotního stavu s ohledem na vyvíjející se mladý organismus. Aby se nezvyšovala ekonomická zátěž zřizovatele škol, bude platit, že lékařská prohlídka, pokud je při praktickém vyučování nebo praktické přípravě vykonávána pouze práce zařazená do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejsou-li součástí této práce činnosti, pro jejíž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy, nemusí být prováděna.
Přechodné a závěrečné ustanovení
Přechodné ustanovení vyhlášky vymezuje, jak se bude postupovat, pokud byly lhůty pro provedení PL prohlídek stanoveny před nabytím účinnosti navrhované vyhlášky pro práce kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví nebo jinými právními předpisy.
Zrušovacím ustanovením se zrušuje směrnice č. 49/1967 Věst. MZ SR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, podle které se až dosud postupovalo, protože směrnice je registrována ve Sbírce zákonů.