Parlamentem ČR je v současné době projednáván návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kterou schválila vláda ČR dne 18. 5. 2011. Navrhovaná právní úprava povede k omezení zneužívání poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Nově bude zavedena finanční spoluúčast zaměstnavatele na vynaložených mzdových nákladech. Příspěvek bude poskytován pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na pracovních místech vymezených na základě dohody s Úřadem práce ČR jako chráněná pracovní místa. Jeho výše bude činit měsíčně 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů na tyto zaměstnance, nejvýše však 6000 Kč. Vynaložené mzdové náklady se budou snižovat např. o srážky ze mzdy určené k uspokojení plnění zaměstnavatele nebo k uspokojení závazků zaměstnance, tedy o ty částky, které jsou nejčastěji předmětem zneužívání příspěvku. Po 12 měsících provozování chráněných pracovních míst bude tento příspěvek navýšen o částku odpovídající vynaloženým dalším nákladům spojeným se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Maximální výše navýšení bude činit 4000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením.
K zamezení tzv. přefakturace při plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením formou odebírání výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením dojde tím, že dodavatelé tzv. náhradního plnění budou moci poskytovat své výrobky nebo služby nebo plnit zadané zakázky jen do určitého ročního objemu podle počtu jimi zaměstnávaných osob se zdravotním postižením.
V zájmu efektivnější podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením se institut chráněné pracovní dílny sjednocuje s institutem chráněného pracovního místa, čímž se provede sloučení dvou téměř shodných nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Právní úprava tak bude zjednodušena a sníží se administrativní zátěž zaměstnavatelů.
Upravuje se také poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Příspěvek bude poskytován po 12 měsících provozování chráněných pracovních míst a jeho maximální výše bude činit 48 000 Kč ročně na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením.
Status osoby se zdravotním postižením
Podle stávající právní úpravy jsou osobami se zdravotním postižením fyzické osoby, které jsou:
a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“),
b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni,
c) rozhodnutím Úřadu práce (ÚP) vydaným krajskou pobočkou ÚP uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“).
Novela zákona od 1. 1. 2012 stanoví, že za osoby se zdravotním postižením podle písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.
Od 1. ledna 2014 se mění status osoby se zdravotním postižením: Zákon o zaměstnanosti od 1. ledna 2014 nově stanoví, že osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními:
a) ve třetím stupni (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“), nebo
b) v prvním nebo druhém stupni.
Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Novela zákona od 1. 1. 2014 již nepřiznává status osob se zdravotním postižením pro účely zákona o zaměstnanosti osobám zdravotně znevýhodněným. Zdravotní stav osob zdravotně znevýhodněných sice ve svých důsledcích může omezovat schopnost fyzické osoby zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat, ale ve srovnání s osobami invalidními nevyžaduje zvláštní úpravu pracovních podmínek nebo pracoviště u zaměstnavatele. Osoby zdravotně znevýhodněné mohou být zaměstnávány na otevřeném trhu práce.
Zdravotní stav osob zdravotně znevýhodněných může vyžadovat např. úpravu pracovní doby, zaškolení nebo zaučení, resp. takové úpravy nebo opatření, které mohou být poskytovány i zaměstnancům bez statusu osoby zdravotně znevýhodněné. Zdravotní stav u této kategorie osob nadále zůstává hlavním kritériem výběru vhodného zaměstnání. Transformací kategorie osob zdravotně znevýhodněných nedojde ze strany krajské pobočky Úřadu práce k omezení potřebné podpory při jejich uplatnění na trhu práce, neboť pro zprostředkování vhodného zaměstnání je rozhodující zdravotní stav uchazeče o zaměstnání.
Chráněné pracovní místo
Nově se navrhuje transformovat samostatný institut chráněné pracovní dílny do institutu chráněného pracovního místa, který bude jako sjednocený institut zacílen zejména na podporu začlenění osob se zdravotním postižením na volný pracovní trh.
Vytvoření chráněného pracovního místa však nebude vyloučeno ani u zaměstnavatelů, kteří se zaměřují na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Od 1. 1. 2012 zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s ÚP. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje ÚP zaměstnavateli příspěvek. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a ÚP. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let ode dne sjednaného v dohodě o jeho zřízení nebo vymezení.
Žádost o zřízení chráněného pracovního místa: Žádost o zřízení chráněného pracovního místa nebo žádost o vymezení chráněného pracovního místa obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele, místo a předmět podnikání a charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet.
Dohoda o zřízení chráněného pracovního místa: Dohoda o zřízení chráněného pracovního místa obsahuje identifikační údaje účastníků dohody, charakteristiku chráněného pracovního místa, závazek zaměstnavatele, že chráněné pracovní místo bude obsazováno pouze osobami se zdravotním postižením, den, od kterého bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením, dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením, včetně dne, do kterého musí být doba obsazení tohoto pracovního místa splněna, výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, lhůtu pro vrácení příspěvku a ujednání o vypovězení dohody. V závislosti na charakteristice zřizovaného chráněného pracovního místa lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa: V samostatném ustanovení zákona se nově zpřesňuje právní úprava poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa následovně. Zákon o zaměstnanosti od 1. 1. 2012 stanoví, že ÚP může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se poskytne za předpokladu, že zaměstnavatel nemá ke dni podání žádosti o příspěvek v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek nebo nemá povoleno posečkání daně. Roční výše příspěvku může činit nejvíce 48 000 Kč.
Žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů: Žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele, místo a předmět podnikání a seznam chráněných pracovních míst a jejich počet.
Dohoda o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů: Dohoda o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa obsahuje identifikační údaje účastníků dohody, výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, lhůtu pro vrácení příspěvku a ujednání o vypovězení dohody.
Pokračování Sestra 12/11