Obyvatelům by měli nejen radit s tím, jak se mají starat o své zdraví. V případě potřeby by jim měli lékaře také najít a doprovodit je k němu. Opatření má přispět ke zlepšení zdraví lidí z takzvaných vyloučených lokalit, kde žijí převážně Romové. Jejich zdravotní stav je podle dřívějších výzkumů horší než u ostatních obyvatel ČR. Dva roky stará národní zpráva o romské populaci a zdraví obsahuje i výsledky výzkumu, do něhož se zapojila tisícovka Romů. Podle zjištění se zhoršení zdraví u Romů projevuje již před padesátkou. U osob nad 60 let je pak výskyt zdravotních potíží a nemocí výrazně vyšší, než je průměr ve společnosti. Trpívají navíc třemi i více chorobami. Bezmála polovina pětačtyřicátníků a starších Romů má vadný chrup. Všechny zuby nemá každý třetí od 22 do 25 let. Denně kouří tři pětiny Romů nad 16 let. Téměř 30 % nynějších kuřáků začalo s cigaretami v době, kdy jim ještě nebylo 13 let. Pravidelný pohyb pak nemá sedm z deseti dospělých a dvě pětiny nezletilých Romů.
Podle zprávy za horší zdravotní stav mohou například nedobré životní podmínky, odlišný přístup k nemocem a prevenci, jiné stravování i nízká kvalifikace a s ní spojená těžší fyzická práce v rizikových podmínkách. Roli hraje ale také nedůvěra k institucím a neschopnost komunikovat s lékaři. Tyto „bariéry“ by měli pomoci překonat právě sociálně-zdravotní pomocníci. Zaměřit by se měli mimo jiné na prevenci. Obyvatele ghett by měli motivovat k tomu, aby se o své zdraví starali a zašli na preventivní prohlídky. Dbát by měli také na to, aby děti byly očkovány a chodily k zubaři. Pomoci by měli při vyhledání lékaře a při zaregistrování pacienta u něj. K lékaři by měli nemocné také doprovázet a měli by jim vysvětlit postup léčby. Zavedení pozic sociálnězdravotních pomocníků bude řídit ministerstvo práce, spolupracovat s ním má vládní agentura a resort zdravotnictví.