Při nastolení problému průzkumu jsme si kladli otázku: Co může mladým lidem zkomplikovat způsob a kvalitu života? Mohou to být: pití alkoholu, kouření, užívání drog a jiných omamných látek, nesprávný režim dne, nebezpečí úrazů a nehod, nevědomost, hrací automaty, mnoho hodin u počítače, nedostatek pohybu a odpočinku, nechráněný sex, extrémní sporty, přejídání se nebo odmítání stravy, začlenění se do nesprávného kolektivu, špatné vztahy v rodině, nedostatek lásky, porozumění, důvěry v rodině, nedostatek informací zejména v období puberty, nesprávný postoj k vlastnímu zdraví, problémy s formováním vlastní osobnosti. Z uvedeného vyplývá, jak je velmi podstatné, aby si mladí lidé uvědomili, co je pro ně nejdůležitější, jaký životní styl si vytvoří a osvojí, jaké hodnoty a postoje budou prosazovat, jakou cestou vykročí do života. Ošetřovatelství jako vědní disciplína přistupuje ke zdraví holisticky a vytváří ideální místo k uvědomění si hodnoty zdraví, k podpoře výchovy ke zdraví, k podpoře a realizaci opatření v prevenci různých onemocnění, k podpoře duševního zdraví, k rozvoji a udržení zdravých životních návyků u žáků.
Cíl práce
Úkolem průzkumu bylo posoudit rizikové faktory zdraví žáků základní školy. Hlavním cílem bylo zjistit úroveň zdravotního uvědomění žáků navštěvujících základní školu se zaměřením se na stravovací zvyklosti, pohybový a spánkový režim, na aktivity vykonávané mimo vyučování a ve volném čase.
Soubor, metodika
Základní populací byly děti staršího školního věku na základní škole. Průzkumný vzorek tvořilo n = 50 žáků na 2. stupni základní školy. Z toho bylo n1 = 25 žáků páté třídy a n2 = 25 žáků osmé třídy. Základní průzkumnou metodou byl dotazník, který obsahoval 18 otázek z oblasti výživy, spánkového režimu, pohybové aktivity, mimoškolní činnosti a volného času.
Výsledky průzkumu
Základem vhodné výživové pyramidy je snídaně, která dítěti zajistí správný start do nového dne. Wesnes et al. (2003) uvádí, že „nepravidelné snídání má vliv na kognitivní funkce jedince a ovlivňuje schopnost jeho učení“. Může se projevit vyšší únavou, nepozorností, bolestmi hlavy, přispívá ke zvyšování hladiny cholesterolu a hmotnosti, vede k obezitě (Wesnes et al, 2003; Nevoral, 2003).
Stravovací zvyklosti: Analýzou otázek zaměřených na posouzení stravovacích zvyklostí žáků z našeho průzkumného vzorku jsme zjistili, že velmi málo dětí ráno před odchodem do školy snídá. Doma pravidelně snídá 48 % žáků páté třídy a pouze 28 % žáků osmé třídy. S možností, že někdy snídá, se v páté třídě ztotožnilo 32 % a v osmé třídě 52 % dotazovaných žáků. Není uspokojivé zjištění, že až 20 % školáků v obou skupinách nesnídá před odchodem do školy. Jako nejčastější důvod uvedli nedostatek času nebo nepociťování hladu. Na stav zdraví jednotlivce má vliv i složení stravy.
V průzkumu jsme proto hodnotili i to, jakou svačinu mají žáci ve škole. Zjistili jsme, že velmi mnoho dětí má na svačinu nejčastěji bílé pečivo, u žáků páté třídy 48 % a osmé třídy až 72 % dotazovaných. Převládají salám a šunka, kterou na svačinu nejčastěji nosí 52 % dětí z páté třídy a 56 % dětí z osmé třídy. Sladkosti mívá na svačinu 32 % žáků páté třídy a 28 % žáků osmé třídy, sladké pečivo potvrdilo shodně 16 % z obou skupin. Na základě doporučení WHO se za dostačující považuje denní konzumace, alespoň 2–3 porcí ovoce a zeleniny (Resolution WHA 55, 23, WHO, 2002). Z hodnoceného průzkumného vzorku ji na svačinu má pravidelně pouze 16 % žáků páté a 20 % osmé třídy. U žáků páté třídy více než polovina (52 %) konzumuje ovoce a zeleninu skoro každý den, přičemž u žáků osmé třídy jen 40 %. Na možnost odpovědi „zřídka konzumuji ovoce a zeleninu“ kladně odpovědělo 24 % žáků osmé a 8 % páté třídy. Cereálie nebo müsli má pravidelně pouze 16 % dětí pátých a 4 % osmých tříd. Taktéž tmavé nebo celozrnné pečivo konzumuje velmi málo dětí. U žáků páté třídy je to jen 12 % a u žáků osmé třídy 16 %. Z analýzy výsledků je možné konstatovat, že je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost výživě a stravovacím návykům žáků.
U otázky kolikrát za den se žáci stravují, jsme zjistili, že 64 % žáků páté a 56 % osmé třídy se stravuje za den 4–5krát. V osmé třídě byla negativní zjištění při hodnocení otázky „v jakou hodinu konzumují poslední jídlo dne“. Zarážející bylo zjištění, že až 68 % žáků osmé třídy nejčastěji večeří po 20. hodině. Při hodnocení stravovacích zvyklostí jsme zjistili větší rezervy a nedostatky u žáků osmé třídy.
Pitný režim: V průzkumu jsme hodnotili i pitný režim žáků základní školy, který je pro zdravý vývoj dítěte velmi důležitý. Dítě by mělo vypít během dne přibližně 1,5–2 litry tekutin (Babinská, 2009). Zjistili jsme, že v obou třídách více než polovina žáků, což představuje 76 % žáků páté a 84 % žáků osmé třídy, pije denně okolo 1000 až 2000 ml tekutin. Toto zjištění hodnotíme jako pozitivní. Negativní výsledky jsme však zaznamenali při posuzovaní nápojů, které mají žáci jako nejoblíbenější. Až 72 % žáků osmých a 25 % žáků pátých tříd má rádo sycené nápoje. Záměrně jsme zařadili do možností výběru odpovědi i energetické nápoje, které jsou velmi škodlivé pro zdravý vývoj dítěte. Zjistili jsme, že až 40 % žáků osmé třídy pije energetické nápoje, zarážející je, že je pije i 8 % žáků páté třídy.
Pohybová aktivita a volný čas: Cílem průzkumu bylo také posoudit pohybovou aktivitu a odpočinek. Pohyb má řadu pozitivních důsledků na zdravý a harmonický vývin: umožňuje růst a vývoj končetin, svalstva a celého těla, zlepšuje krevní oběh, funkci CNS a co je mimořádně důležité, přispívá ke snižování nemocnosti (Kopčanová, 2006). Aktivnímu pohybu se věnuje v 5. třídě pravidelně 44 % a v 8. třídě jen 20 % žáků. Vůbec nesportuje 16 % žáků páté třídy a 40 % žáků osmé třídy, což hodnotíme velmi negativně. Přibližně 1 hodinu denně je venku na čerstvém vzduchu pouze 48 % žáků páté třídy a 24 % osmé třídy. Volný čas představuje jeden z nejdůležitějších zdrojů osobnostního, společenského a ekonomického rozvoje a významně přispívá ke kvalitě života. Smysluplné využívání volného času je účinnou prevencí vzniku různých sociálně-patologických jevů (Pávková, 2002). V otázkách týkajících se volného času a aktivit jsme zjistili, že žáci tráví svůj volný čas zejména sledováním televize, což potvrdilo 64 % žáků páté třídy a 72 % žáků osmé třídy. U počítače sedí 76 % žáků páté třídy a 44 % žáků osmé třídy. Pouze 20 % žáků páté třídy a 12 % žáků osmé třídy čte knihy. Denně stráví žáci u televize 3–4 hodiny, což nám potvrdilo 40 % žáků páté třídy a až 80 % žáků osmé třídy. Pozitivně hodnotíme až 76% účast žáků obou tříd na školních kroužcích, pomocí kterých pozitivně ovlivňujeme jejich všestranný rozvoj a vývoj.
Analýzou otázek zjišťujících zkušenost žáků s návykovými látkami jsme zjistili, že 32 % žáků páté třídy už vyzkoušelo alkohol, 12 % žáků si potáhlo z cigarety, 36 % žáků zkusilo hrací automaty. Až 72 % žáků osmé třídy již má zkušenost s alkoholem, 40 % s kouřením a 48 % s hracími automaty. Uvedená zjištění mají alarmující charakter zaměřený zejména na možnost vzniku sociálně-patologických jevů.
Spánek: Také spánek je důležitým prvkem v režimu dne. Nedostatek spánku může mít za následek poruchy soustředění, rozhodování, paměti a chování. V období dospívání by měla mládež dbát na pravidelný a kvalitní spánek (Judinyová, 2009). My jsme zjistili, že během školních dní žáci nemají vypěstovaný správný spánkový režim; 36 % žáků páté a až 60 % žáků osmé třídy chodí spát po 22. hodině, což negativně ovlivňuje zejména jejich pozornost a soustředění se ve škole. Mezi nejčastější negativní projevy nedostatku spánku jsme u 16 % žáků páté třídy a 24 % žáků osmé třídy zjistili pocit únavy při vyučovaní. Relaxaci mezi pobytem ve škole a učením doma nevyužívalo 32 % žáků páté třídy a 48 % žáků osmé třídy, kteří uvedli, že si hned po skončení školy začnou psát domácí úkoly a učit se, a to bez oddechnutí.
Závěr
Analýzou všech zjištění můžeme konstatovat nedostatky u žáků zejména ve stravování, pohybové aktivitě a ve spánkovém režimu. Při porovnání zdravotního uvědomění jsme zjistili, že zodpovědněji vůči svému zdraví se chovají žáci páté třídy v porovnání s žáky osmé třídy.
V závěru můžeme konstatovat, že mezi výsledky průzkumů v dané oblasti i názory odborníků a výsledky naší průzkumné části je velmi úzký vztah. Na základě zjištění je nezbytné, aby se žákům již na základních školách věnovala značná pozornost zejména v oblastech, jako je správná výživa, kvalitní odpočinkový a spánkový režim, dostatečný a pravidelný pohyb, správné využívání volného času, dostatek mimoškolních a volnočasových aktivit, prevence návykových látek a prevence onemocnění.
Literatura
O autorovi: PhDr. Erika Krištofová, Ph. D. Katedra ošetrovateľstva, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva, UKF v Nitre ekristofova@ukf.sk