Nemocní zaplatili za regulační poplatky méně než loni, kdy byl přínos poplatků vyčíslen na deset miliard. Politici totiž omezili platící skupiny, ubyly tím asi tři miliardy.
Opozice usiluje o úplné zrušení poplatků.
Podle České lékařské komory hrozí příští rok kvůli nedostatku peněz omezení péče, lékaři budou psát méně léků a nemocnice odkládat operace.
Úhradová vyhláška, podle níž platí pojišťovny lékařům a nemocnicím, totiž peníze nepřidá. Zdravotnictví má na rok 260 miliard (sedm procent HDP).
Platby od pojišťoven zůstanou na letošní úrovni, náklady zařízením však stoupnou. Musejí mít peníze na platy sestrám, jimž byly letos mzdy zvýšeny o 15 procent.
Navýšení se dočkala jen polovina. Kraje, pro které neplatí státní platové tabulky, na to prý neměly.
Pacienti si už zvykli na regulační poplatky u lékaře a v nemocnici. Kraje kromě Prahy jim vyšly vstříc a v krajských zařízeních poplatky proplácejí či platí.
Ministerstvo vnitra to prošetřuje, placení za pacienty považuje za nezákonné a asi ho zakáže. Pokud kraje přestanou přispívat, mohou řadě pacientů stoupnout výdaje na léčení.
Ministerstvo zdravotnictví ujišťuje, že zdravotní péče je zajištěna. Centra pro léčení rakoviny či traumacentra dostávala letos od pojišťoven peníze na drahé léky pro všechny nemocné. V příštím roce mají být peníze stejné, centra se obávají, že přibude-li pacientů, budou peníze chybět.
Mamografická centra už teď vědí, že jim příjmy klesnou, vyhláška jim dává o sedm procent méně. Tudíž i méně žen bude podstupovat preventivní vyšetření, které odhalí včas rakovinu prsu.
Ministerstvo chce ušetřit na lécích. V Česku se spotřebuje ročně léků za zhruba 70 miliard korun, pacienti dali na doplatcích a za volně prodejné léky 16 miliard. Příští rok klesnou o sedm procent ceny všech léků i úhrady od zdravotních pojišťoven. Pacienti by to neměli pocítit.
Firmy se brání, plošné snižování považují za nezákonné, protože obchází správní řízení, v němž se rozhoduje zvlášť o každém léku. Rostoucí náklady je spíše vedou ke snaze ceny zvýšit. Největší český výrobce Zentiva, od níž je každý čtvrtý lék na českém trhu, oznámila, že nebude ceny zvyšovat. Pacienti by tak za běžné léky jako Ibalgin neměli v lékárně platit víc.
Od května do října mohli lidé kupovat léky na chřipku a nachlazení s pseudoefedrinem jen na průkaz. Lékárníci to hlásili do centrálního úložiště ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Mělo se tak zamezit zneužívání léků na výrobu pervitinu. Ochránci soukromí to zakázali, léky jsou tedy opět volně dostupné, lze koupit ale jen jedno balení.
Bezplatně dostávají vybrané skupiny vážně nemocných očkování proti prasečí chřipce. Bude pokračovat i příští rok. Česko má milion dávek vakcíny za 220 milionů korun a 2,5 milionu dávek antivirotik.
O očkování není moc zájem, pacienty odradila dřívější prohlášení lékařů, že vakcína není vyzkoušená. Testy zatím potvrdily její kvalitu a bezpečnost, takže se očkují i děti. Za nepříznivé účinky převzal záruku stát.
Ministryně Dana Jurásková lékaře kvůli odmítání vakcíny kritizovala. Je to její první konflikt v čele resortu. Zatím se nedočkala výzev k odstoupení, což většina jejích předchůdců zažívala i opakovaně.
Současná vláda nemá mandát k reformám. Jurásková se tedy snaží dotáhnout programy, které spadají do její pravomoci - vedle budování sítě center, kam směřují evropské dotace, to je například příprava na ustavení rozhodčího soudu pro zdravotnictví, který by od jara měl řešit spory o úhradu péče mezi pacienty, pojišťovnami a lékaři.