„Řada léků se jinak vstřebává, distribuuje v těle či z něj vylučuje, jinak tedy působí na ženy než na muže,“ potvrzuje Josef Suchopár se sdružení Infopharm.
Řada studií, které testují účinky a bezpečnost léků, je podle něho prováděna většinou na skupinách mužů. Jedním z důvodů je, že mnoho žen užívá hormonální antikoncepci, a ta může účinek léků ovlivňovat.
Právě hormony, a to i ty přirozené, které v organismu kolují a ovlivňují mnoho pochodů, jsou jedním ze zdrojů odlišnosti. Dalšími jsou přirozené fyziologické rozdíly. Muži prostě mají potíže s prostatou či potencí, ženy zase se svými gynekologickými orgány.
Z toho vyplývá, že některé léky jsou „logicky“ pouze pro muže - klasickým příkladem je třeba viagra nebo léky na zbytnění prostaty, jiné jsou určeny pouze pro ženy (například užívané při zánětech dělohy nebo hormonální antikoncepce).
Na druhou stranu existují léky, které skutečně působí jinak na muže než ženy i v případě, že obě pohlaví mají stejné zdravotní problémy.
Rozdíly vznikají zřejmě již při vstřebávání. Ženy mají totiž pomalejší metabolismus a kromě toho je v jejich organismu větší množství tuku (50 procent oproti 30 procentům u mužů).
Léky, které se snadno rozpouštějí v tělesném tuku - respektive v něm déle setrvávají, aby se postupně uvolňovaly, mohou proto u žen působit déle. To se týká například některých antibiotik.
Josef Suchopár nicméně říká, že rozdíly v účincích jsou malé - jinak by na ně výrobce upozornil v příbalovém letáku. Liší se spíše v intenzitě a koneckonců existují i napříč pohlavím. Závisí třeba na prahu bolestivosti či na citlivosti. Kupříkladu obyčejný acylpyrin může někomu zahnat velmi snadno a rychle bolest hlavy, jiný potřebuje silnější lék proti bolesti.
Nové studie již uvádějí, na jaké skupině osob byly provedeny. „Lze z nich přesně vyčíst, kolik do nich bylo zařazeno mužů, kolik žen, jak byli staří, či zda ženy užívaly hormony,“ popisuje Josef Suchopár. Věk pacienta je podle něho mnohem významnějším faktorem, který může ovlivnit účinky léků než pohlaví. Právě z těchto údajů pak může lékař vycházet při předepisování a dávkování léku.
Feminismus v medicíně
Tak jako se ve většině oborů hovoří o rovných právech žen, existuje tento pohled i v lékařských kruzích. Jednou z těch, která poukazuje na potřebu respektování rozdílnosti mezi muži a ženami, je zakladatelka a ředitelka Společnosti pro specifickou medicínu obou pohlaví na Kolumbijské univerzitě a šéfredaktorka podobně zaměřeného časopisu (Journal of Gender-Specific Medicine) Marianne Legatová.
Ve zmíněném časopise se autoři snaží odpovědět na to, jaké specifické zdravotní problémy mají ženy a zda určité lékařské studie braly v úvahu rozdíly mezi oběma pohlavími či byly také testovány na ženách.
Vznik časopisu i odborného pracoviště by měl podle Marianne Legatová přispět k tomu, aby ženy byly více zapojovány do klinických studií a byly také lékařským „modelem“ pro výzkum.
Chtějí vymezit a určit příčiny, léčbu a postupy u nemocí, kterými ženy trpí, dále zjistit, jak a proč tyto nemoci ženy ovlivňují a zkoumat rozdíly a shody průběhu nemocí u obou pohlaví.
Poznatky by měly přispět k většímu porozumění žen a ke zlepšení zdraví. „V budoucnosti by mělo dojít k novému popsání ženských léků,“ uvádí Marianne Legatová v profilovém rozhovoru pro prestižní lékařský časopis The Lancet.
Kromě již jmenovaných je dnes všeobecně známý rozdíl mezi výskytem nemocí srdce a cév u mužů a žen.
„Zásadním rozdílem je, že ženy jsou až do menopauzy poněkud „chráněny“ svojí hormonální - estrogenní aktivitou, kornatění tepen se u nich více projeví až v menopauze, kdy prudce stoupá výskyt chorob srdce a cév. Křivka nárůstu je pak strmější než u mužů,“ říká Petr Niederle, primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.
Co se týče příznaků, například infarktu, ty se příliš neliší. „Často jde jen o to, že je ženy interpretují méně určitě než muži. To znamená, že popisují nejasné bolesti na prsou, málo jistou lokalizaci, neurčité šíření, pocity chvění u srdce,“ popisuje Petr Niederle.
Podle něho také ženy často bolest podceňují, nebo naopak bolesti od páteře považují za srdeční příhodu. Kromě toho jsou méně často než muži informovány o typické lokalizaci bolesti při infarktu za hrudní kostí, šíření do krku respektive horních končetin.
Podobně jako nemoci srdce a cév se u žen také vlivem poklesu produkce hormonů po přechodu prudce zvyšuje výskyt osteoporózy (řídnutí kostí).
Citlivější polovina
Rozhodně platí, že alkohol a cigarety škodí více ženám než mužům. Žen sice kouří méně, ale v posledních letech toto číslo narůstá a lékaři varují před zvyšujícím se počtem rakoviny plic u žen. Ta je podpořena i tím, že dýchací cesty žen jsou náchylnější k potížím včetně astmatu.
Co se týče alkoholu, u žen vzniká opilost i závislost dříve - a to nemusí „vypít“ zdaleka tolik, co muži. Ženské ledviny produkují navíc jen jednu pětinu enzymů odbourávajících alkohol.
Ženy však mají oproti mužům jednu zásadní výhodu. Dožívají se vyššího věku, například v Česku 78 let, muži necelých 72. Není to jen české specifikum, podobný rozdíl je všude na světě.
Zřejmě je to souhra více vlivů. Kromě ochranného působené hormonů k tomu přispívá i to, že ženy více pečují o své zdraví, lépe se stravují, chodí častěji k lékaři, čímž mohou mnoha nemocem zabránit či je podchytit v počátku.
Které léky působí jinak na ženy než na muže
KTERÉ LÉKY PŮSOBÍ JINAK NA ŽENY NEŽ NA MUŽE: Léky proti alergiím - jsou účinné u obou pohlaví skoro stejnou měrou. Ženy je však dříve vylučují, účinek je tedy kratší. Podobně to platí i u místní narkózy (například lidocainu u zubaře). Uklidňující přípravky (například Diazepam, Nitrazepam a Oxazepam) - zůstávají déle v ženském těle a ženy se cítí déle ospalé. Mají užívat nižší dávkování. Prostředky na spaní rozpouštějící se v tenkém střevě začnou u žen účinkovat později a působí déle, neboť jejich střeva jsou pomalejší a pomaleji se vyprazdňují než u mužů. Antibiotika rozpustná v tucích (například Tetracyklin, Erytromycin) - uchycují se v tukové tkáni a ukládají se zde. U žen tedy působí déle. Kortikoidy - látka prednisolon se vylučuje u žen rychleji, účinkuje proto kratší dobu. Léky na snížení tlaku - jsou většinou u žen účinnější a mohou způsobit závrať a mdlobu. Zde je též doporučeno snížit dávky. |
MARKÉTA GROSMANOVÁ, PAVLA SKUROVCOVÁ, Hospodářské noviny, 25.9.2003