Takto kráčí životem asi s třetinou Čechů a Češek, kteří to často ani nezjistí. Objev česká vědkyně zveřejnila v německém odborném časopise, informovala o něm agentura Reuters.
Kaňková zkoumala pouze ženy s neakutní formou onemocnění. Akutní onemocnění se projeví většinou jako mírná viróza, člověk ale zůstává hostitelem prvoka až do smrti. Pokud však matka onemocní až v těhotenství, představuje to pro plod značné riziko. Vyústit může až v jeho vážné poškození. Toxoplasmóza se přenáší často s kočičími výkaly, získat ji mohou lidé i ze syrového masa či neumyté zeleniny. „Mírně častěji trpí touto chorobou právě ženy, které v kuchyni či na zahrádce stráví více času,“ řekla dnes objevitelka ČTK.
Na přírodovědecké fakultě se tomuto prvoku věnují již delší dobu. Tým Jaroslava Flegra studoval již například jeho vliv na rychlost reakcí či atraktivitu žen. Kaňková zkoumala, jak jeho přítomnost ovlivňuje pohlaví dítěte. V normální populaci připadá přibližně 106 chlapců na 100 dívek. U žen s vyšším množstvím protilátek reagujících na přítomnost toxoplasmózy, však stoupal podíl mužských potomků. Čím kratší dobu před porodem žena nemoc prodělala, tím byla pravděpodobnost vyšší, uvedla Kaňková.
Mezi ženami s velmi vysokým množství těchto protilátek, porodilo chlapce 72 procent z nich. U běžné populace jejich podíl činí něco málo přes polovinu. Celkově Kaňková zkoumala přes 1800 žen, které rodily v několika zařízeních mezi lety 1996 až 2004.
Podle Kaňkové s nejvyšší pravděpodobností leží vysvětlení tohoto faktu v lidském imunitním systému. U zdravých žen je totiž k mužskému embryu více nepřátelský než k ženskému. „Vnímá je jako něco cizího,“ vysvětlila vědkyně. Výskyt toxoplasmózy však zaměstná imunitu a mužská embrya pak s větší pravděpodobností v těle matky přežijí.
Kaňková připustila, že podobná souvislost by se mohla prokázat i u jiných chorob. „Na každou nemoc však systém reaguje trošku jinak,“ upřesnila parazitoložka.
ČTK