Životní styl a duševní poruchy

Souhrn Duševní nemoci, především afektivní poruchy, představují jednu z největších zátěží moderních společností 21. století. Životní styl, jako např. složení stravy, fyzická aktivita, kvalita spánku, sociální aktivity, světelný režim a mnohé další, spoluovlivňují lidskou psychiku. Prevence a komplexní léčba duševních poruch včetně modifikace životního stylu představují jednu z cest, jak zkvalitnit zvládání psychických obtíží. Klíčová slova duševní porucha • životní styl • prevence a komplexní léčba Duševní poruchy představují v 21. století jednu z největších zátěží lidské společnosti. Dle replikace velké studie Global Burden of Disease byl jejich podíl na celkových společenských ztrátách způsobených narušením zdraví (Disability adjusted life years – DALYs) v roce 2010 7,4 %, což je řadí celosvětově na 6. místo za kardiovaskulární poruchy (11,8 %), běžné infekční choroby (11,4 %), traumata (11,2 %), perinatální poškození (8,1 %) a nádory (7,6 %).(1) Přitom např. velká depresivní porucha zaznamenala v intervalu 1990–2010 jeden z největších nárůstů DALYs – 37 % – a v roce 2010 byla druhou nejčastější příčinou invalidity. Nedávno zveřejněný systematický přehled literatury týkající se výskytu depresivních a úzkostných poruch konstatuje obecně nárůst psychologické zátěže v současném světě a v období 1990 až 2010 nárůst počtu klinických případů o 36 %, resp. 37 %.(2 Velmi stoupá spotřeba antidepresiv. Např. v USA v roce 2010 mělo zkušenosti s jejich užíváním 10,4 % am