Umíme si všichni představit, jak může vypadat práce českých sester v nemocnicích Království Saúdské Arábie (KSA)? Rozhodly jsme se provést studii, jejímž cílem bylo zmapování zkušeností českých sester, které pracovně vycestovaly do KSA. Výstupy empirického šetření ukazují základní motivy, které vedou sestry k vycestování za prací do KSA a přinášejí aktuální poznatky o specifikách běžné ošetřovatelské péče v muslimské arabské komunitě.
Vedl nás zájem o jiné kultury, národnosti a zdravotnický systém a snaha nastínit muslimskou kulturu a zdravotnický systém v KSA. Tento článek vznikl z výstupů bakalářské práce, která nese název „Profese sestry v Saúdské Arábii – zkušenosti českých sester. Příspěvek do transkulturního ošetřovatelství v ČR“.
Cíle studie
V teoretické části práce je popsána zdravotní péče o muslimské pacienty a nastíněn zdravotnický systému v KSA. Nepodařilo se nám získat aktuální legislativu z KSA, která by definovala kompetence sester. Z tohoto důvodu proto byly v naší studii kompetence sester v KSA šetřeny pouze empiricky na základě výpovědí českých sester.
Hlavním empirickým cílem studie bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti českých sester s péčí o muslimské pacienty v KSA. Dílčí cíle: zjistit základní rozdíly ve výkonu profese sestry v ČR a KSA, získat nové informace o specifické péči o muslimské pacienty z přímé zkušenosti českých sester praktikujících v arabské komunitě. Také nás zajímalo, do kterých nemocnic jsou české sestry nejčastěji vysílány a jaký je důvod nedostatku sester v KSA. Posledním vytyčeným cílem bylo zjistit, jaký je hlavní důvod a motivace českých sester vyjíždět do KSA.
Použitá metodika práce
Studie byla realizována metodou kvantitativního průzkumného šetření. Jako nástroj šetření byl použit originální anonymní dotazník obsahující 17 otázek k vytyčeným cílům a 7 identifikačních otázek pro statistické zpracování.
V 75,31 % byly respondentkami právě sestry, které pracují/pracovaly v KSA. Ve 24,69 % byli respondenty fyzioterapeuti, záchranáři nebo porodní asistentky, kteří byli také denně v kontaktu s ošetřovatelským systémem a s přímou péčí o klienty v KSA. Vlastní průzkum probíhal v únoru až březnu 2011. Dotazníky byly odeslány formou e-mailů zdravotníkům do KSA. Celkem bylo odesláno 121 dotazníků, tj. 100 %. Z celkového počtu odeslaných dotazníků se jich vrátilo 81 vyplněných. Návratnost tedy činila 66,94 %.
Vybrané výsledky studie
Jaký vzorek sester pracuje v KSA? Bylo zjištěno, že z celkového počtu dotazovaných bylo 12,35 % mužů a 87,65 % žen, 3,70 % respondentů se řadí do věkové kategorie 20–25 let, 19 zdravotníků (23,46 %) spadalo do věkové kategorie 26–30 let, 39 zdravotníků (48,15 %) do věkové kategorie 31–35 let a 20 zdravotníků (24,69 %) odpovědělo, že patří do věkové kategorie 36 a více let. Dále bylo zjištěno, že 34 zdravotníků (41,98 %) je svobodných, 40 zdravotníků (49,38 %) je ženatých/vdaných a 7 zdravotníků (8,64 %) odpovědělo, že jejich sociální status je jiný, 57 zdravotníků (70,37 %) děti nemá, 24 zdravotníků (29,63 %) odpovědělo, že děti má, 11 zdravotníků (13,58 %) odpovědělo, že vystudovalo střední zdravotnickou školu, 27 zdravotníků (33,33 %) vyšší odbornou školu, 19 zdravotníků (23,46 %) absolvovalo vysokou školu bakalářského stupně, 9 zdravotníků (11,11 %) má vystudované specializační studium v Brně a 14 zdravotníků (17,28 %) graduovalo na vysoké škole magisterského stupně.
Základní rozdíl ve výkonu profese sestry v ČR a v KSA
Ze získaných odpovědí zdravotníků pracujících v KSA bylo zjištěno, že kompetence sester jsou v KSA podle jejich zkušeností a názoru v 72,84 % vyšší než v ČR, ve 20,99 % bylo zodpovězeno, že kompetence jsou na stejné úrovni jako v ČR a v 6,17 % bylo odpovězeno, že kompetence sester jsou nižší než v ČR. Mezi výkony, které sestry vykonávají v KSA, a naopak v ČR k nim kompetenci ze zákona nemají, patří: podávání léků bez konzultace s lékařem, na tento fakt odpovědělo kladně celkem 20,99 % zdravotníků. Pokud sestra vidí nutnost podání léčiva, nemusí čekat na rozhodnutí lékaře, ale podle svého uvážení může lék aplikovat. Samozřejmě za vše, co sestra provádí, je plně zodpovědná a musí si být vědoma případných následků. Podle dalších zjištěných výsledků odpovědělo 8,64 % zdravotníků, že sestry v KSA vykonávají katetrizaci močového měchýře u mužů, 8,64 % zdravotníků odpovědělo, že další kompetencí sester je celkové vyšetření pacienta včetně poslechu srdce a plic, 16,05 % odpovědělo, že do popisu práce sester také spadá popis rtg snímků a EKG záznamů. Dalším zajímavým zjištěním byl fakt, že ve 3,70 % respondenti odpověděli, že sestry hodnotí laboratorní výsledky, acidobazickou rovnováhu a na základě toho stanoví léčbu, kdežto v ČR spadají tyto výkony výhradně do kompetencí lékařů.
Kompetence sester v KSA se odvíjí ze zákona Saudi Council for Health Specialist, ale mimo jiné jsou kompetence stanoveny také protokoly a standardy, které korespondují se standardy mezinárodního systému akreditace pro nemocnice Joint Commission International (dále jen JCI). Podle přímé zkušenosti českých zdravotníků (tedy nejen sester) je ve 40,74 % organizace práce sester v nemocnicích v KSA regulována standardy ošetřovatelské péče, které jsou v nemocnici jednotné, v 18,52 % je práce v KSA regulována metodou ošetřovatelského procesu a standardy ošetřovatelské péče. Mimo jiné je práce regulována také harmonogramem práce, staniční sestrou nebo individuálními harmonogramy práce. Studie neřešila rozdíly mezi zařazenými profesemi.
Velmi zajímavé byly například odpovědi na otázku, jaký je vztah mezi sestrou a lékařem. Podle většiny respondentů jsou vztahy mezi těmito profesemi zcela odlišné oproti ČR – 44,44 % respondentů odpovědělo, že postavení sester je v KSA velmi důležité, stejně jako postavení lékařů, 24,69 % respondentů odpovědělo, že si lékaři v KSA sester váží, 13,58 % odpovědělo, že v KSA je výrazně lepší vztah sestra a lékař než v ČR, 11,11 % respondentů odpovědělo na tuto otázku, že vztah sestra a lékař je v KSA stejný jako v ČR. Pouze 4,94 % respondentů odpovědělo, že lékaři v KSA se sestrou skoro vůbec nespolupracují.
Studie této problematiky také poukázala na zajímavé poznatky ohledně společenského postavení sester v KSA. Podle zjištěných informací 14,81 % respondentů odpovědělo, že sestry nejsou ve společnosti uznávané, jejich profese je považována za ,,nečistou“. Pouze 3,70 % odpovědělo, že v ČR jsou sestry daleko více uznávány než v KSA, 49,38 % respondentů odpovědělo, že sestry v KSA jsou velice uznávány a společnost si jich váží, 12,35 % respondentů odpovědělo, že postavení sester je v KSA stejné jako v ČR.
Informace o specifické péči o muslimské pacienty
V této zemi se české sestry setkávají se zcela odlišnou kulturou, pacienti mají jiné zvyky a tradice než pacienti žijící v Evropě. Do péče o muslimské pacienty výrazně zasahuje rodina, která má přímý vliv na léčbu pacienta. Rodina tráví u lůžka nemocného celé hodiny i dny po dobu jeho hospitalizace a na všechno dohlíží. Kromě toho se léčba také odvíjí od jejich náboženství – islámu, který má taktéž vliv na péči o nemocného. Léčba musí být v souladu s jejich vírou. Podle informací od respondentů – českých zdravotníků – byla největším problémem v péči o muslimského pacienta v 64,20 % jazyková bariéra. V 50,62 % respondenti odpověděli, že hlavní odlišnost je v náboženských zvycích muslimských pacientů, jelikož islám zasahuje do jejich celého životního stylu. V 8,64 % jsou rozdíly v zásahu rodiny do léčby pacienta, 7,41 % respondentů odpovědělo, že péče se liší v jejich negramotnosti a nespolupráci, 3,70 % respondentů odpovědělo, že muslimští pacienti mají nižší práh bolesti, 3,70 % respondentů na tuto otázku odpovědělo, že je zde přísná separace obou pohlaví a v 7,41 % je odlišnost v hygienických návycích.
Důvod a motivace českých sester vyjíždět za prací do KSA
Celkem 48,15 % respondentů uvedlo finanční důvody. Dalším velmi častým důvodem výjezdu sester do KSA je ve 37,04 % získání nových zkušeností, ve 12,35 % poznání arabské kultury, která je českým zdravotníkům v této zemi nabízena. V ČR existují dvě agentury, které umožňují vycestovat za prací do KSA.
Na 70,37 % respondentů odpovědělo, že práce v KSA je naplnila a byli velmi spokojení, a to dokonce víc, než očekávali. Zachyceny byly ale také odpovědi s nižší mírou spokojenosti – práce v KSA je spíše nenaplnila a byli velmi zklamaní. Například 27,16 % zdravotníků odpovědělo, že práce je v KSA naplnila, ale jen částečně. V některých oblastech byli zdravotníci více nespokojení, a to v oblasti jazykové bariéry, arogantnosti národa, v systému práce nebo v nutnosti přizpůsobování se místním zvykům, 70,37 % respondentů by podle zjištěných informací určitě českým sestrám práci v KSA doporučilo, protože: „Člověk získá multikulturní zkušenost, výrazně si finančně polepší, vzdělá se a získá profesní zkušenosti, a hlavně se člověk dostatečně osamostatní.“
Doporučení pro praxi
Tato studie ukázala, že většina sester pracujících v KSA byla ve své práci spokojená. Jak již bylo zmiňováno, největším problémem v péči o muslimské pacienty byla jazyková bariéra. Z tohoto důvodu je velmi dobré, aby se zdravotníci vzdělávali, efektivněji zejména po stránce jazykové. Zdravotnickým pracovníkům, kteří stojí o práci v KSA, agentury nabízejí školicí programy týkající se výjezdu za prací do KSA, poskytují aktuální informace o zemi a zdravotnickém systému v KSA. Agenturám bychom doporučily věnovat více pozornosti zákonným rámcům pro výkon sesterské profese v KSA a aby zájemcům o výjezd přímo poskytly platné znění zákona Saudi Council for Health Specialist. Sestrám, které o výjezd usilují, bychom také doporučovaly, aby se samy domáhaly informací k legislativě upravující výkon profese v cílové zemi. Je to velmi důležité vzhledem k velké odlišnosti fungování celé společnosti v KSA a k případným vyšším profesním kompetencím, na které nemusejí být připraveny a nemusejí být srozuměny s osobní odpovědností za pochybení (také trestní řád v KSA je velmi odlišný, stejně tak jako postavení ženy).
Závěr
Studie měla za úkol zjistit od českých zdravotníků, zejména od českých sester, jaké mají zkušenosti s výkonem své profese v KSA. Ke splnění tohoto cíle nám pomohly cenné informace, které nám poskytli zdravotníci (nejen sestry) pracující v KSA. Díky jejich ochotě a vstřícnosti si mohou svoji představu korigovat ostatní zdravotníci v ČR.
Nabídky práce sestrám a jiným profesím ve zdravotnickém sektoru v KSA je velmi zajímavou možností, je to jistě dobrá příležitost k budoucímu vzestupu na profesní dráze ve zdravotnictví, a to nejen v ČR.
O autorovi: Bc. Denisa Macková, Mgr. Lenka Špirudová, Ph. D. Ústav ošetřovatelství, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita v Opavě (denisa.mackova@seznam.cz, lenka.spirudova@fvp.slu.cz)