Hlavním motivem pro hodnocení znalostí první pomoci u studentů fakulty biomedicínského inženýrství (FBMI) pro mě byla událost, které jsem se stala svědkem v březnu roku 2010 na pražském Výstavišti, kde došlo k náhlé srdeční zástavě u mladé dívky. Velice mě znepokojila reakce přítomných, někteří odešli jakoby nic, jiní pouze přihlíželi a ti, kteří chtěli aktivně pomoci, nevěděli jak. Nejprve ženě zvedali dolní končetiny jako při mdlobě, poté chtěli podkládat hlavu (do předklonu), aby si ji neotlačila apod. Kdybych situaci neviděla na vlastní oči, nikdy bych nevěřila, že znalosti první pomoci jsou v naší společnosti na tak nedostatečné úrovni.
Při srdeční zástavě se člověk ocitá na hranici mezi životem a smrtí. Osud postiženého závisí pouze na včasné a odborné pomoci lidí v jeho okolí. Čas, který postiženému člověku ubíhá, nelze vrátit zpátky.
Dotazníkové šetření
Při dotazníkovém šetření mezi studenty FBMI jsem zjistila, že s poskytováním první pomoci při reálných život ohrožujících situacích má zkušenost 13 % dotázaných. Nejedná se tedy pouze o ojedinělé případy, ale o závažnou společenskou problematiku. Ochota a připravenost studentů i široké veřejnosti k poskytnutí pomoci vychází především z dostatečných znalostí.
K reálnému ověření teoretických znalostí jsem sestavila test s variantami odpovědí o deseti otázkách zaměřených na první pomoc. Z dosažených výsledků mě nejvíce znepokojuje 20 chybných odpovědí v otázce, která se zabývá polohou hlavy zabraňující zapadnutí jazyka. Dvanáct respondentů chybně označilo předklon hlavy. Jedná se o závažnou chybu způsobující neprůchodnost dýchacích cest ochablými svaly jazyka u člověka v bezvědomí. Mezi zdravotníky se jakékoli chybně umístěné podložce udržující předklon hlavy říká „polštářek do rakve“. Pouhý záklon hlavy může sám o sobě zachránit život poraněného, proto je na něj třeba klást velký důraz.
Soutěž první pomoci
K hodnocení praktických znalostí jsem realizovala projekt soutěže první pomoci pro studenty oboru biomedicínský technik, jehož cílem bylo prověřit odborné znalosti a praktickou připravenost v poskytování první pomoci. Dále zdokonalit dovednosti soutěžících při přípravě na život zachraňující úkony.
Při hodnocení praktických znalostí mě velice potěšila skutečnost, že všichni účastníci soutěže uměli správně resuscitovat. Na tuto problematiku byl podle průzkumu mezi studenty při výuce kladen zvýšený důraz. Stejně dobré výsledky týkající se problematiky resuscitace jsem zaznamenala i v části teoretické, kde byla resuscitace řešena ve čtyřech otázkách, ve kterých byla nejmenší chybovost.
Naopak zvýšenou chybovost jsem zaznamenala při přikládání tlakového a poloprodyšného obvazu. Zde respondenti uvedli, že nácvik přikládání tlakového obvazu prováděli při cvičení z první pomoci pouze jednou. Obdobné výsledky jsem zaznamenala v části teoretické, kde problematiku pneumothoraxu řešila jedna otázka, která se ovšem umístila na druhém místě v počtu chyb. Toto zjištění pouze podporuje fakt důležitosti zařazení praktického nácviku do výuky první pomoci.
Při celkovém hodnocení znalostí dosáhli studenti oboru biomedicínský technik 71% úspěšnosti. Tento projekt byl realizován díky přidělenému grantu z Fondu studentských projektů ČVUT.
Závěr
Kvalitní výuka představuje způsob možného zlepšení poskytování první pomoci. Samozřejmě nezastupitelnou úlohu zde má i výuka vysokoškolská. Při porovnání zastoupení teoretické a praktické výuky první pomoci na FBMI bylo statisticky prokázáno vyšší zastoupení teorie ve srovnání s praxí. V tomto bodě vidím největší problém výuky první pomoci.
Mezi nejefektivnější metody výuky první pomoci patří realistické simulace neboli modelové situace převedené do praxe. Jedním z možných způsobů výuky je právě realizovaný projekt soutěže první pomoci. Cílem není studenta odradit a znechutit, ale zaujmout a poskytnout zážitek, zkušenost a co nejlépe, hravou formou, připravit na reálnou situaci. Nejvíce si zapamatujeme, co sami děláme a sami vyzkoušíme, proto praktická cvičení posunují osobní hranice, posilují sebevědomí a iniciují hlubší zájem o obor.
Kdyby realizace soutěže přispěla k záchraně života jediného člověka, splnila práce svůj cíl. Zároveň kdyby přečtení tohoto článku motivovalo k realizaci podobné akce, jsou splněna všechna má očekávání.
Tabulka 1: Pořadí důvodů vedoucích
k neposkytnutí první pomoci podle
studentů FBMI
Pořadí Důvod vedoucí k neposkytnutí PP
1. nedostatek znalostí
2. lhostejnost
3. obava z vlastního nakažení
4. obava z poškození zraněného
5. jiné (nevolnost při pohledu na krev)
Tabulka 2: Hodnocení teoretických znalostí – jednotlivé otázky
Otázka Počet chyb
Jak vypadá stabilizovaná poloha? 2
Jaký je správný resuscitační poměr? 5
Jaká je poloha hlavy, když chceme zabránit zapadnutí jazyka? 20
Na jak velkou krevní ztrátu reaguje organismus? 2
Co je hlavním příznakem zástavy krevního oběhu? 34
První předlékařskou pomoc je povinen poskytnout? Kdo je povinen poskytnout…? 3
Jak nejlépe ošetříme otevřené poranění hrudníku (pneumothorax)? 38
Cizí těleso v ráně? Je v ráně cizí těleso? 3
Jaká je PP osobě připomínající opilého, špatně komunikující a třesoucí se? 41
Popáleniny menšího a středního rozsahu ošetříme? Ošetříme popáleniny…? 9
**
Souhrn V článku je popsáno hodnocení znalostí laické první pomoci u studentů Fakulty biomedicínského inženýrství, jsou stručně vyjmenovány nejčastější chyby v jejím poskytování a také nejběžnější důvody jejího neposkytnutí. Klíčová slova: laická první pomoc, dotazníkové šetření, srdeční zástava
O autorovi| Mgr. et Ing. Markéta Sálusová tajemník AK, Odbor vzdělávání a vědy, MZ ČR (marketa.salusova@mzcr.cz)