Zneužívání léků na předpis, nakupování léků v lékárně, ale i na internetu se stává mnohdy běžnou součástí života, kterou společnost neřeší. Zvyšování počtu rychlých nákupů přes internet, aniž známe zemi původu, je riskantní. Kupované léky pocházejí převážně z Indie, která se stala jedním z hlavních zdrojů nelegálních prodejů léků v internetových lékárnách. Pro většinu lidí z dnešní „supermarketingové“ společnosti je přitom skutečně nejpohodlnějším řešením právě tableta. Je to levné a rychlé. Nakupující si nemusí být vědom předávkování, vyššího rizika vedlejších účinků, vyššího rizika úrazů a pádů, rizika vzniků závislostí, nižší produktivity práce, vyššího rizika interakce s jinými léky a alkoholem a tabákem. Pro nemocného klienta je velké riziko netypického a komplikovaného průběhu onemocnění. V sociální oblasti se zneužívání promítá do poměrů v rodině a zaměstnání. Zneužívání léků zatěžuje zdravotnické služby potřebou lékařské péče a v neposlední řadě se mohou objevit potíže u některých lidí po vysazení, tzv. odvykací potíže.
Léky vyvolávající závislost jsou např. sedativa, hypnotika, analgetika a stimulancia. Opačnou skupinu tvoří léky – podle Mezinárodní klasifikace nemocí – znamenající „zneužívání látek nevyvolávajících závislost“, kam patří zejména některé psychoaktivní látky, jako antidepresiva, a dále projímadla, nesteroidní antirevmatika, antacida, bylinné a lidové léky, hormony (např. anabolika) a vitaminy.
Spotřeba léků v roce 2009 oproti 2008 v počtu balení klesla o 1,8 %, avšak v počtu denních dávek stoupla o 1,8 %. Zvykli jsme si kupovat velká balení. Překvapením je, že mezi nejužívanější léky v ČR již nepatří jen pilulky na žaludek, tlak a chřipku. Lidé spolykají také rekordní množství léků „na nervy“ – 57 milionů krabiček. Srovnali jsme se tak se západní Evropou. Spotřeba antipsychotik nikdy nebyla tak velká jako v současné době a tyto prostředky patří do 5 skupin nejužívanějších medikamentů v ČR, tvoří až 13 % všech užívaných léků.
Hlavním komunikačním nástrojem je nejefektivnější kombinace internetu, televize a periodik, významně ovlivňují letáky, inzerce, informační materiály a propagační předměty. Každý den se setkáváme s reklamou na „nějaký“ zaručený a velmi účinný lék. Nemáme na nic čas, nemáme ani trpělivost. V civilizaci ale zřejmě něco nefunguje, civilizace se vzdaluje člověku.
Hledání kompromisu, zpomalení životního tempa, vzdělávání se a hlavně úcta k sobě samotnému a ke svému zdraví – to by měly být největší priority současnosti.
Výzkumné šetření žáků SZŠ
Ve výzkumném šetření zaměřeném na zneužívání a nadužívání některých léků (lékové skupiny) v populaci středoškolské mládeže bylo jedním z cílů i zjištění míry ovlivňování správného užívání léků výukou odborných předmětů, zejména v předmětu ošetřovatelství.
Výzkumný vzorek tvořilo 90 respondentů různého věku (tab.) a pohlaví.
V prvním ročníku je zastoupen nejvíce věk 15–16letých. Jeden student je v kategorii 22–25letých a 6 studentů v kategorii 19–21letých. Statistické vyhodnocení bylo provedeno metodou anonymního dotazníkového šetření s celkovým počtem 20 otázek, 4 otázky byly uzavřené a 16 polootevřených a otevřených. Dotazník byl vyhodnocen statisticky, metodou absolutní a relativní četností. Metoda absolutní četnosti včetně komparativního vyjádření jednotlivých respondentů podle věku.
V prvním ročníku ve věkové kategorii 15–18letých je 67 % respondentů, kteří užívali léky předepsané jen od lékaře. Ve čtvrtém ročníku už tento podíl činí 25 % s tím, že zároveň užívají léky, které si sami zakoupí v lékárně (graf 1).
Volně prodejné léky si v prvním ročníku kupuje pouze 23 % studentů. V průběhu let se podíl léků od lékařů snižuje – 1. ročník 67 %, 2. ročník 35 %, 3. ročník 29 % až ke 4. ročníku s 25 %. A naopak stoupá počet volně prodejných léků – v 1. ročníku 23 %, 2. ročník 53 %, 3. ročník 61 % až ke 4. ročníku s 63 % (graf 2).
V prvním ročníku na počátku studia jsou studenti výukou odborných předmětů téměř nejvíc ovlivněni. V druhém ročníku jsou studenti téměř z poloviny (54 %) ovlivněni, ale tento trend bude stále klesat – výuka se zabývá podáváním léků a léčebných preparátů. Ve třetím ročníku začíná výuka podle tělesných systémů a studenti chodí na praktické vyučování v nemocnicích. Ve čtvrtém ročníku se podíl neovlivněných (23 %) a ovlivněných velmi vzdálil, studenti získali zkušenosti vlastní i zprostředkovaně od svých kamarádů, médií a potvrzuje se, že škola tuto problematiku u studentů ovlivňuje velmi omezeně. Věk studentů, znalosti, zkušenosti, snadný přístup, ekonomická nenáročnost, mediální propagace, mnohdy negativní příklady rodičů a celebrit včetně „rychlosti řešení problému“, to vše působí na studenty velmi negativně.
Závěrem nutno podotknout, že aktuální trendy farmaceutického marketingu v posledních letech přitvrdily v hledání „odbytiště“ a významně pracují na přesvědčování o účinnosti a kvalitě léků. Komunikační nástroje, jako je internet, TV a časopisy, neuvěřitelně zrychlují možnost ovlivňování potenciálních uživatelů. Odborní pedagogové ve škole tyto trendy sledují a novinky zavádějí do výuky, čímž se vlastně nepřímo podílejí na rozšiřování informovanosti studentů v této oblasti. Je nesmírně důležité studenty informovat a podporovat v dodržování zásad zdravého životního stylu a eliminovat u nich možnosti samoléčby.
O autorovi: Mgr. Pavla Hřebíková školní metodička prevence rizikového chování mládeže, SZŠ Ruská, Praha (hrebikova@szs-ruska.cz)