Zubní kaz se šíří také bakteriemi v polibcích

12. 6. 2001 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
...Řada výzkumů naznačuje, že špatný stav dásní může představovat riziko, které se podílí na vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Ale také chronického zánětu ledvin. Zanedbaný stav dásní může ohrožovat dokonce i těhotné ženy. Představuje pro ně vyšší riziko předčasného porodu a nižší porodní váhu dítěte. Diabetikům se s postupujícím zánětem dásní může zhoršit cukrovka...


Líbání může způsobit zubní kaz. „Na jeho vzniku má totiž hlavní podíl určitý druh streptokoku, který se běžně vyskytuje v našich ústech a který se tam dokáže přemnožit. Obvykle tehdy, když špatně pečujeme o zuby,“ říká dr. Laurence Rifkin, stomatolog z Beverly Hills.

Protože se streptokoky šíří dál i líbáním, jsou rizikové hlavně pro toho z partnerů, který lépe pečuje o zuby. Zatímco pro laiky bude tato zpráva asi překvapením, pro odborníky není žádnou novinkou. Podle stomatoložky MUDr. Jany Duškové, která se řadu let zabývá mikrobiologickým prostředím v ústech, není nejrizikovější líbání mezi milenci nebo manžely, ale mezi matkou a kojencem.

Matka infikuje dítě

V šesti měsících se totiž dítěti začnou prořezávat zuby. A tehdy dostávají streptokoky skupiny mutans šanci uchytit se v ústech. Pokud matka nemá zuby v pořádku a tyto streptokoky se jí v ústech přemnožily, hrozí jejímu dítěti, že se mu zuby budou víc kazit. Mezi matkou a dítětem totiž dochází k největšímu přenosu ústních bakterií. Nejen líbáním a kapénkami slin, ale hlavně tehdy, když mu matka olízne při jídle lžičku, dudlík, kojeneckou láhev atd. „Proto považujeme za důležité, aby je stomatologové upozorňovali na to, že by si zejména v tomto období měly dát na podobné věci pozor,“ zdůrazňuje doktorka Dušková, která pracuje ve Výzkumném ústavu stomatologickém Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Především by však měly mít ošetřené zubní kazy a dbát na ústní hygienu.“ Důležité zároveň je, aby dětem zoubky pravidelně čistily už od okamžiku, kdy se jim prořežou dásněmi. Není bezpodmínečně nutné, aby používaly speciální zubní kartáčky, většinou stačí kapesník namočený v převařené vodě. Nebo smotek vaty navinutý na tyčince, jaký se obvykle používá při čištění uší.

Nenechat se ukolébat

Podobně jako streptokoky se mohou přenášet i takzvané parodontální mikroorganismy, které jsou zodpovědné za vznik chronického zánětu dásní a onemocnění parodontu (viklání a vypadávání zubů). To je proces, který obvykle trvá několik desítek let, a řada lidí se jím proto nechá ukolébat. Přítomnost těchto mikroorganismů v ústech se u mladých lidí obvykle prokáže mezi 18.-20. rokem. Ale u diabetiků to může být mnohem dřív, třeba už ve 13 letech.

Nečekaná rizika

Chronický zánět dásní však může mít daleko dramatičtější následky, než je parodontóza a ztráta zubů. Signalizují to výzkumy z posledních let. Odborníci například prověřují možnou souvislost mezi zvýšeným rizikem aterosklerózy a přemnožením škodlivých bakterií v ústech. Řada výzkumů naznačuje, že špatný stav dásní může představovat riziko, které se podílí na vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Ale také chronického zánětu ledvin. Zanedbaný stav dásní může ohrožovat dokonce i těhotné ženy. Představuje pro ně vyšší riziko předčasného porodu a nižší porodní váhu dítěte. Diabetikům se s postupujícím zánětem dásní může zhoršit cukrovka. A naopak. Nejeden z nich si všiml, že se mu cukrovka zlepšila, když se mu podařilo chronický zánět dásní vyléčit nebo když mu zubní lékař při vážných komplikacích musel zuby vytrhat. Laikům se může zdát divné, že taková banalita jako zánět dásní může mít tak dramatické důsledky. Parodontologové však spočítali, že plocha, kterou zánět v ústech zabírá, je přibližně tak velká jako dlaň. Pak už méně překvapí, že pro organismus představuje nemalou zátěž a může zhoršit nebo vyvolat jiné choroby.

Lepší než superpřístroje

Nejúčinnější obranou proti vzniku zánětu dásní a také zubního kazu nejsou zázračné vodičky ani superpřístroje, ale pouze správné čištění zubů. Za to rozhodně nemůžeme považovat šmrdlání kartáčkem sem tam, jak to běžně dělá většina lidí. Je při něm nutné přitisknout kartáček předepsaného tvaru kolmo ke krčkům zubů. Lehce na něj přitlačíme, aby pronikl i do mezizubních prostorů, a pak povolíme. To opakujeme celkem pětkrát. Pohyb bychom měli dělat mírným krouživým chvěním. Děti do deseti let zub jednoduše stírají směrem od krčku. Nový kartáček bychom si měli kupovat každých 4-8 týdnů. Na čištění mezizubních prostorů je nejlepší dentální nit. Správné čištění zubů by vás měl za úhradu naučit stomatolog, jeho sestřička nebo dentální hygienistka.

Petr Veselý, Právo, 12.6.2001

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?