Pravidelná dentální hygiena předchází parodontóze i ztrátě chrupu. V čem spočívá a kolik stojí?

Zdroj: Shutterstock

Toužíte po zdravém chrupu? Pak byste kromě pravidelných preventivních kontrol u stomatologa neměli opomíjet ani návštěvy u dentálního hygienisty. Ten pomocí estetických výkonů pomáhá předcházet celé řadě problémů, především pak zánětu dásní, který může vyústit až ve ztrátu chrupu. Kdy je dobré s dentální hygienou začít, jak ošetření hygienistou probíhá a kolik za jeho služby zaplatíte?

Ačkoli tento obor existuje už poměrně dlouhou dobu, jeho služby pravidelně vyhledává jen polovina české populace. I když není povinná, představuje dentální hygiena důležitou prevenci, díky které se pacienti mohou vyhnout nepříjemným komplikacím vedoucím až ke ztrátě chrupu. Kromě toho poskytuje dentální hygienista terapeutické a vzdělávací služby, které jsou opět zaměřené na orální zdraví obyvatel.

Zatímco v USA se dentální hygiena jako lékařský obor vyvíjela od roku 1923, v České republice byl její nástup výrazně pomalejší. První škola pro dentální hygienistky zde byla otevřena až v roce 1996. Od té doby je návštěva zubních hygienistů doporučována převážnou částí zubních lékařů, a to minimálně jednou za půl roku.

Proč je dentální hygiena důležitá?

Zatímco stomatologa lidé zpravidla vyhledávají ve snaze spravit již vzniklý problém, typicky zubní kaz či zánět okolní tkáně, dentální hygienista je tu od toho, aby těmto potížím aktivně předcházel. A to nejen pomocí konkrétních zákroků, ale i celkovým vzděláváním pacienta.

Důležité je zejména správné čistění zubů. Na povrchu zubu totiž dochází k neustálé tvorbě a usazování různých druhů povlaků. Nejprve se objevuje mikrobiální plak, což je povlak tvořený bakteriemi žijícími v ústech, slinami i zbytky potravy, kterými se tyto bakterie živí. Pokud se tento plak neodstraní, přechází do zmineralizované formy známé jako zubní kámen. Problém pak mohou představovat také pigmenty z barevných nápojů, potravy nebo tabáku.

Dlouhodobá přítomnost plaku a kamene významně přispívá ke vzniku zubního kazu a je rovněž hlavní příčinou vzniku zánětu dásní. Ten nadále vede k rozvoji zánětu dásní a může pokročit až v parodontitidu, laicky označovanou jako paradentóza nebo také zánět závěsného aparátu zubu, o které se mnoho lidí domnívá, že se jedná o primárně dědičné onemocnění. Ve skutečnosti je toto onemocnění způsobeno bakteriemi, a pokud se neřeší, může končit i úplnou ztrátou chrupu. Mezi jeho základní projevy spadá:

  • zubní kámen,
  • bolest dásní,
  • brnění a tlak na dásních,
  • krvácení dásní,
  • otok dásní,
  • nepříjemný zápach z úst,
  • tmavě červená barva dásní,
  • obnažení zubních krčků a kořenů,
  • viklání a změněná pozice zubů.

Cílem dentální hygieny je chrup nechtěného plaku zbavovat, ale také pacienta poučit o jeho správném a pravidelném odstraňování, a tím efektivně doplnit domácí péči o chrup. Ta může být ze strany pacientů sice pečlivá, přesto zcela špatná, a to zejména kvůli nesprávné technice, v jejímž důsledku dochází k usazování plaku a vzniku zubního kamene.

V čem spočívá návštěva dentální hygieny?

Pokud se do ordinace dentálního hygienisty chystáte poprvé, bude vaše návštěva trvat zhruba 60-75 minut. Ještě předtím, než se odborník pustí do odstraňování nečistot, ho bude zajímat vaše anamnéza, tedy jednoduše to, zda:

  • užíváte nějaké léky,
  • trpíte alergiemi,
  • máte za sebou nějaké operace,
  • trpíte chronickým onemocněním,
  • kouříte.

Poté bude následovat vyšetření měkkých tkání a stavu chrupu. Hygienista zjistí stav dásní, vzhled sliznice a jazyka, čímž rovnou odhalí také kvalitu případných výplní, pevnost a viklavost zubů, defekty skloviny, přítomnost implantátů, zubních náhrad a podobně. Co specialistu dále zajímá, je zpravidla případný stupeň onemocnění parodontu, který se zjišťuje zavedením tupé sondy pod okraj dásně, která odhalí krvácení, přítomnost zubního kamene, ale i mělkých či hlubokých kapes (takzvaných chobotů). Stav chrupu a měkkých tkání lze hodnotit pěti stupni, a to:

  • zdravý parodont (0),
  • přítomné krvácení (1),
  • přítomný zubní kámen (2),
  • mělké kapsy do 5,5 mm (3),
  • hluboké kapsy nad 5,5 mm (4).

Na základě stupně postižení pak hygienista určí způsob ošetření. Obecně přistupuje k odstranění zubního plaku a kamene. V případě parodontální kapsy pak bývá léčba náročnější a o poznání pomalejší.

Další faktor, který hygienisté vyšetřují, je krvácení mezizubní dásně po zavedení mezizubního kartáčku. Krvácení, zanícení a otok dásně se v tomto případě vyskytuje i po návštěvě dentálního hygienisty, a to hlavně u jedinců, kteří mezizubní kartáček do té doby vůbec nepoužívali, anebo volili zbytečně malou velikost. Na zubním hygienistovi je proto také určení správných rozměrů mezizubních kartáčků, aby pacientovi přesně seděly a plnily správně svou funkci.

Důležitým krokem je také nácvik správné techniky domácí dentální hygieny, a to přímo v ústech klienta, doporučení správných pomůcek a celkové poučení týkající se vzniku zubního kazu, zánětu dásní, zubního plaku, zubního kamene a v neposlední řadě také paradontózy. Při první návštěvě jsou pacientovi rovněž provedeny rentgenové snímky a fotostatus.

Některé kliniky zvou své klienty na druhé sezení už v horizontu 14 dnů, kdy jsou jim opět provedena stejná vyšetření krvácivosti a stavu chrupu a měkkých tkání. V případě, že dotyčný od minulé návštěvy prováděl hygienu dle doporučení specialisty, měla by se hodnota krvácení výrazně snížit. Pokud jsou přítomny kapsy, je třeba přistoupit k hloubkovému čištění.

Na místě je rovněž přeměření mezizubních kartáčků a případné odstranění zbytku zubního kamene a plaku či vyčištění pigmentací a vyleštění zubů pomocí techniky airflow (pískování), která snižuje tendenci mikroorganismů a zbytků potravy ulpívat na povrchu zubu. Další návštěva je dotyčnému doporučena zhruba za půl roku.

Estetické zákroky dentální hygieny

Mezi estetické zákroky prováděné dentálním hygienistou patří:

  • depurace zubů,
  • pískování zubů,
  • aplikace dentálního šperku,
  • bělení zubů.

Ačkoli se tyto zákroky v mnohém liší, jedno mají společné, před jejich provedením musí mít pacient zuby v pořádku. To jinými slovy znamená, že byly prohlédnuty stomatologem či hygienistou. V opačném případě by choroby či jiné stavy jako zubní kaz, zubní kámen či zánět dásní mohly vyústit v nepříjemné komplikace.

Depurace zubů

Obecně nejjednodušším a zároveň i velmi rozšířeným estetickým výkonem prováděným dentálním hygienistou je depurace zubů, tedy jejich zaleštění. Pomocí toho lze účinně odstranit nánosy zubního plaku a částečně i pigmentaci způsobenou kouřením či konzumací pigmentových jídel a nápojů, jako jsou různé barevné omáčky, káva, černý čaj, slazené obarvené nápoje, červené víno, ale i jahody. Depurace se provádí pomocí rotačních kartáčků či kalíšků a speciální pasty. 

Výkon není nijak složitý, a tak nezabere ani příliš dlouhou dobu. Hygienistka je schopná jej provést zhruba za 15 minut. Cena depurace zubů se pohybuje kolem 700 korun, na jednotlivých klinikách se ale samozřejmě liší.

Pískování zubů

Airflow, airpolishing anebo jednoduše pískování. Tři označení pod sebou skrývají metodu, která se nejčastěji aplikuje u silných kuřáků či osob často konzumujících čaje, ale i další barevné nápoje a potraviny, a vede u nich k odstranění tmavého pigmentu. K pískování se používá speciální přístroj, který pod tlakem tryská písek o různé hrubosti. Ten nečistoty odstraňuje z rýh, mezizubních prostor i hladkých zubních povrchů.

Jedná se o metodu, která je oproti depuraci účinnější, protože se díky ní specialista dostane i na těžko přístupná místa. Nevýhodou je, že tato metoda není vhodná pro každého. Kontraindikace představují třeba:

  • nasazené kontaktní čočky (stačí vyjmout před vyšetřením),
  • dechové obtíže či astma,
  • neslaná dieta,
  • zuby ve stádiu vývoje,
  • poškozená zubní sklovina.

Pískováním lze v některých případech alespoň částečně nahradit bělení zubů. Po zákroku totiž bývá chrup světlejší než před ním. Opětovně lze výkon provést až s tříměsíčním odstupem od posledního pískování, aby nedošlo k poškození skloviny. Co se týče ceny, ta se pohybuje v rozmezí 750-1000 korun.

Bělení zubů

Dentální hygienista často nabízí také možnost bělení zubů, které se může provádět jak doma na základě pokynů specialisty, tak v ordinaci. Druhá z možností je samozřejmě rychlejší a efektivnější. V ordinaci k bělení zubů slouží speciální gel s obsahem peroxidu vodíku, před jeho použitím je ale nutné pečlivě ošetřit měkké i tvrdé tkáně v dutině ústní.

Dásně se následně zakrývají speciální bariérou, aby nedošlo k jejich podráždění gelem. Účinek gelu je následně aktivován pomocí polymerační lampy nebo laseru. Nevýhodou bělení zubů může být dočasná citlivost chrupu, ta ale během následujících dní sama odezní. 

Jak už zaznělo výše, zuby lze samozřejmě bělit také doma, i v takovém případě by však tato činnost měla probíhat pod dohledem odborníka. K domácímu bělení pacienti obvykle používají přípravky ve formě gelů s maximálně 6% koncentrací peroxidu vodíku anebo 16% karbamid-peroxid. K domácímu bělení zubů je rovněž zapotřebí nástavec na bělení zubů, který zájemci vytvoří odborník na základě otisku zubů.

Dalším typem je pak vnitřní bělení zubů, které odborník indikuje u zubů bez zubní dřeně. Zde je velice důležitá spolupráce dentálního hygienisty a stomatologa. Vnitřnímu bělení totiž předchází takzvané endodontické ošetření zubu, tedy ošetření zubních kanálků, kdy lékař vytvoří do zubu kavitu. Do té pak hygienistka aplikuje bělicí gel a zakryje provizorní výplní. Zbytek gelu je pak pacientovi vyjmut zhruba po 24-72 hodinách. Efekt vybělení zubů je patrný zhruba za 14 dní. Poté lékař kavitu uzavře bílou výplní.

Dentální hygiena u dětí

Co se týče dentální hygieny u dětí, má spolu s pravidelnými prohlídkami velmi pozitivní vliv na zdraví mléčných zubů, ale i vývoj trvalého chrupu. Děti, které pravidelně navštěvují dentální hygienu, si tímto způsobem osvojí správnou techniku a principy ústní hygieny, což se pozitivně projeví i v dospělosti na jejich stálém chrupu.

Ordinaci by měly děti navštěvovat ideálně od svých 6 let, pokud to ratolest zvládá, klidně i dříve. Dentální hygiena je vhodná i pro kojené děti, protože kaz může způsobit i mateřské mléko. Na dentální hygienu by děti měly docházet pravidelně jednou za půl roku s tím, že jedno sezení trvá zpravidla kolem 30 minut. Během této doby je dítěti vysvětleno:

  • jaké pomůcky by mělo používat,
  • k čemu tyto pomůcky slouží,
  • jak pomůcky správně používat,
  • jak o své zuby celkové dbát,
  • jaké potraviny a nápoje zubům škodí.

Celé sezení pak bývá zakončené fluorizací. Dobrou zprávou pro rodiče je, že většina zdravotních pojišťoven v rámci svých preventivních programů nabízí nejrůznější příspěvky na dentální hygienu, a to včetně pomůcek potřebných k čistění a péči o chrup.

Cena dentální hygieny

Na rozdíl od lékařské péče dentální hygienu pojišťovna nehradí, tato starost padá přímo na klienty. Její cena se pak odvíjí jak od samostatných zákroků, tak od místa, kde se pracoviště nachází. Dentální hygiena v Praze, Brně či Ostravě bude tedy o něco dražší než například dentální hygiena v Jihlavě, Liberci či Českých Budějovicích. Zatímco v metropoli se ceny pohybují kolem 1000-1500 korun za hodinovou návštěvu, v menších obcích si zájemci za stejný čas zaplatí třeba od 500 do 800 korun.

Co se týče estetických zákroků, tam bývají ceny následující:

  • depurace zubů: 700 korun,
  • pískování zubů: 750-1000 korun,
  • aplikace dentálního šperku: od 450 korun,
  • bělení zubů v ordinaci: 5000-7000 korun,
  • vnitřní bělení zubů: 500 korun za zub,
  • bělení zubů doma: 1000-1500 korun za nosiče a 1000-2000 korun za bělicí gely.

Zdroje: asociacedh.cz, ordinace.cz, nazuby.cz, dentmedico.cz

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top