Flegmatik je známý jako vyrovnaný člověk, který nedává najevo city. Jak ho poznáte?

Flegmatik

Zdroj: Depositphotos

Když se o někom řekne, že je to flegmatik, spousta lidí si představí klidného člověka, který se do ničeho neplete, problémy řeší s chladnou hlavou, bývá netečný a navenek nijak nevyjadřuje své emoce. K tomuto popisu je nutné přistupovat obezřetně, protože v každém z nás se mísí více typů temperamentu, ale jeden z nich obvykle dominuje. Jak to vypadá, pokud jde právě o flegmatika?

Typologie osobnosti

Sangvinik, cholerik, flegmatik a melancholik – to jsou čtyři základní osobnostní typy, které díky Hippokratově humorální teorii známe již od starověku. Jeho typologie přitom vychází z předpokladu, že se v těle každého člověka nachází různý poměr čtyř základních tělesných tekutin (krev, žluč, hlen, černá žluč). Díky tomu je pak možné určit, o jakou osobnost se jedná.

Podle Hippokrata u člověka jedna z tělesných tekutin vždy dominuje, má výrazný vliv na jeho chování i charakterové rysy a určuje, jaký typ temperamentu můžeme dané osobě přisoudit. Každá tělní tekutina navíc odpovídá jednomu ze čtyř elementů, které jsou základními kameny našeho světa (voda, oheň, země, vzduch). Z tohoto pohledu dnes rozlišujeme následující osobnostní typy:

  • krev (vzduch) – sangvinik (člověk společenský, živý a komunikativní),
  • žluč (oheň) – cholerik (člověk rychlý, prudký a často vzteklý),
  • hlen (voda) – flegmatik (člověk klidný, pomalý a netečný),
  • černá žluč (země) – melancholik (člověk uzavřený do sebe, pesimista).

Na Hippokratovu teorii později navázal také švýcarský lékař a psychoterapeut Carl Gustav Jung, který zkoumal druhy temperamentu ve vztahu k okolnímu světu (orientace k vnějšímu, nebo naopak vnitřnímu světu). Na základě klinických zkušeností, teorie psychiky a srovnávacího studia dosavadních typologií pak přišel s rozdělením osobností do dvou hlavních kategorií:

  • Introvert – soustředí svou pozornost ke svému vnitřnímu světu, má bohatou fantazii a věří svým subjektivním pocitům. Mívá negativní vztah k vnějším objektům, drží se spíše v pozadí a bývá pasivní, nedůvěřivý a nepřístupný. Kromě toho je často také podezíravý a opatrný, nechce být středem pozornosti a dává přednost úzkému kruhu známých lidí. 
  • Extrovert – soustředí se hlavně na podněty zvenčí, je otevřený a společenský. Cítí se dobře mezi lidmi, má rád legraci a bývá přístupný a velice aktivní. Na rozdíl od introverta často jedná impulzivně a má sklon k netrpělivosti či agresi. Zároveň bývá závislý na mínění ostatních a vnější objekty rychle opouští a snadno střídá.

Výše zmíněné teorie dále rozpracoval uznávaný německo-britský psycholog Hans Eysenck. Ten dal do souvislosti Hippokratovu typologii (sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik) s Jungovou introverzí/extroverzí a nově také s emoční stabilitou/labilitou. Zatímco stabilita vyjadřuje pokoj a klid, labilita naopak znamená nepokoj a podrážděnost. Díky tomuto rozdělení pak vznikl diagram, který shrnuje jednotlivé osobností typy tímto způsobem:

  • sangvinik – stabilní extrovert,
  • cholerik – labilní extrovert,
  • flegmatik – stabilní introvert,
  • melancholik – labilní introvert.

V každém člověku převažuje jeden z těchto čtyř osobnostních typů, který výrazně ovlivňuje jeho charakterové rysy. Důležité je ale poznamenat, že o nikom na světě nelze říct, že by vykazoval znaky jediného druhu temperamentu. Právě naopak, v lidech se mísí alespoň dva osobnostní typy (ale mohou to být samozřejmě tři nebo dokonce všechny čtyři), ačkoliv jeden často bývá dominantní. [1, 2, 3, 4, 5, 6]

Kdo je flegmatik?

Flegmatik tedy představuje jeden ze čtyř základních druhů temperamentu, přičemž jde o stabilního introverta. Podle Hippokrata, který tyto osobnostní typy jako první definoval na základě teorie tělních tekutin, mu odpovídá hlen. S tím také souvisí jeho pojmenování, jelikož v řečtině flegma znamená právě hlen (produkt zánětu). Co se týče elementů, flegmatik bývá spojován s vodou.

Flegmatik je známý hlavně pro svou rozvážnost, mírumilovnost a klidný přístup k životu, ale zároveň se o něm říká, že bývá apatický, líný, prožívá vše pouze povrchně a navenek málo ukazuje emoce. Jde o introverta, který se soustředí spíše na vnitřní svět, ale vzhledem ke svým povahovým rysům se dokáže dobře snést prakticky s každým (i s cholerikem), ačkoliv mu jeho chování není vlastní. [7, 8, 9, 10]

Jaké má flegmatik vlastnosti?

Flegmatik je zdánlivě pasivní typ osobnosti a mnohdy se může zdát lhostejný nebo líný. Toto zdání ale často klame. Většinou je totiž velice pracovitý, a i když nemusí na první pohled vykazovat takové výsledky jako ostatní, svůj úkol se za každou cenu snaží dokončit. Jakmile se rozjede, nic ho nezastaví. Často navíc spíše pracuje, než mluví, což může být v zaměstnání výhodou.

Životem flegmatik obvykle prochází tak, aby byl nenápadný a nemusel do jednotlivých úkolů investovat více energie, než je nezbytně nutné. Občas proto na ostatní působí tak, že se práci vyhýbá nebo ji neustále odkládá. Ve skutečnosti ale jde o velice pečlivého a systematického člověka, který si na všem dává záležet a chce dovést věci k dokonalosti. Navíc bývá i dobrým nadřízeným, přestože nerad pracuje pod tlakem.

Přestože flegmatik na okolí působí jako milý člověk, může ostatní odradit tím, že toho moc nenamluví, je pasivní a příliš se nesnaží navazovat bližší kontakty. S většinou problémů se nicméně dokáže vyrovnat, situace typicky řeší s chladnou hlavou a je poměrně těžké ho vytočit. Zároveň bývá většinu času klidný, uvolněný a nijak výrazně se u něj nestřídají nálady.

Jaký typ temperamentu na vás nejvíce pasuje?

Jako zápor nicméně lidé často vnímají flegmatikovu pasivitu. Nemá totiž rád změny, nechce se pouštět do nových věcí a za každou cenu se snaží vyhýbat konfliktům, takže se raději podřídí, i když se mu něco nelíbí. Kromě toho působí na své okolí lhostejným a laxním dojmem, protože příliš nezapojuje emoce, nijak intenzivně věci neprožívá a jen stěží se dokáže pro něco nadchnout.

Jelikož není zvyklý dávat najevo své city, na okolí i své blízké někdy může působit chladnokrevným dojmem a partner se často musí dožadovat projevů náklonnosti. Nepříjemné věci ho obvykle tolik nezasáhnout jako ostatní, zatímco příjemné ho tolik nepotěší. Přijímá vše tak, jak to je (tedy bez hlubších reakcí) a reaguje pomalu. Rozhodně se na něj pak nevyplatí křičet, protože čím víc člověk projevuje své emoce, tím více se flegmatik uzavírá do sebe.

Co se týče soužití s jinými lidmi, flegmatikovi nevadí samota, ale má rád i své blízké přátele. S lidmi dobře vychází a ve vztahu bývá věrný, oddaný, tolerantní a podporující. Ostatní příliš nekritizuje (sám kritiku špatně snáší), nikomu nic nevyčítá, dává lidem prostor pro seberealizaci a umí naslouchat. Kromě toho nikdy nikam příliš nespěchá, nechodí rád na společenské akce, a když už někam jít musí, tak spíše sleduje dění zdálky.

Hlavní povahové rysy:

  • spolehlivost,
  • mírumilovnost a smířlivost,
  • rozvážnost a vyrovnanost,
  • pořádkumilovnost,
  • schopnost ovládat se,
  • klid, který přenáší i na ostatní,
  • odolnost vůči okolním tlakům,
  • trpělivost a cílevědomost,
  • pasivita a nízké ambice,
  • netečnost, lhostejnost a pohodlnost,
  • omezené prožívání a vyjadřování emocí,
  • neprůbojnost a přílišná přizpůsobivost,
  • konzervativnost a zdrženlivost,
  • pomalé tempo a mlčenlivost,
  • strach z rozhodování,
  • odpor ke změnám a novým věcem. [11, 12, 13, 14, 15]

Řeč těla a mimika

Přemýšlíte o tom, jaký typ osobnosti přisoudit někomu z vašich nejbližších, kamarádovi či kolegovi z práce? O lidech toho obecně může hodně prozradit řeč těla, gestikulace a výraz tváře. Také druh temperamentu, který u člověka převažuje, se pak dá vyčíst na základě toho, jak chodí, jak se tváří nebo jak mluví. Pro flegmatika jsou z tohoto hlediska typické tyto znaky:

  • Chůze – flegmatik kráčí klidně, pomalu a pohodlně. Jde svou cestou, ale nerad chodí daleko.
  • Pohled – bývá dobrotivý a spokojený, ale zároveň často oči zavírá a usíná. Může být zvědavý, ale nejde o žádnou překotnou zvědavost, která je typická například pro sangvinika.
  • Pozdrav – často zdraví se zpožděním, ale většinou uctivě a přátelsky. Může se však stát, že někdy přejde bez jakéhokoliv pozdravu, což působí na okolí neotesaně.
  • Podání ruky – ostatní zdraví klidně a uctivě, i když často na tento pozdrav zapomíná. Podání ruky však nikdy v jeho podání nebývá vášnivé ani bouřlivé.
  • Řeč – většinou mluví málo, ale jeho slova bývají promyšlená a výstižná. Svůj názor druhým nevynucuje, nedělá ukvapené závěry a nepůsobí povrchně. Existují však i hovorní flegmatici, kteří raději hovoří, než pracují.
  • Úsměv – směje se rád a s chutí, ale stává se, že potřebuje delší čas, než mu něco dojde.

Jednotlivé typy temperamentu ovšem mohou vykazovat specifické rysy také v dalších oblastech života, ať už jde o chování v práci, ve volném čase nebo třeba o reakce na různé překážky či radostné novinky. Co se týče stylu oblékání, flegmatik se typicky obléká střízlivě a o své šaty dobře pečuje, ale sem tam může zapomenout na nějaký detail, jako je například vyčuhující kapesník.

Ačkoliv je flegmatik spolehlivý a stálý, většinou mívá málo kamarádů, protože se sám do ničeho nehrne, chybí mu nápady a druzí ho musí neustále do něčeho strkat. Lidé navíc mohou mít pocit, že je nudný a nezažijí s ním žádné dobrodružství. Mezi výhody však patří skutečnost, že je flegmatik vždy připraven pomoci, většinou se nevydrží dlouho zlobit a dokáže se dobře vyrovnat i s mnoha negativními věcmi. [16, 17]

Flegmatik a tělesná konstituce

Na lidský temperament má údajně vliv také stavba těla, což ve své morfologické teorii temperamentu popsal německý psychiatr Ernst Kretschmer. Ten zjistil, že existuje souvislost mezi tělesnou konstitucí, typem charakteru, ale i některými duševními chorobami. Ve své konstituční typologii pak rozlišil tři druhy osobnosti podle stavby těla, u kterých je možné pozorovat specifické vlastnosti:

  • Astenický typ – mívá štíhlou, vytáhlou postavu, úzká ramena i boky, dlouhé končetiny a na svou výšku poměrně nízkou váhu. Povahově jde spíše o uzavřeného člověka, který může být přecitlivělý, nebo naopak až chladný. Často je jednostranně zaměřený, vytváří si vlastní svět, ale má také smysl pro pořádek a je důsledný.
  • Pyknický typ – jedná se o zavalitého, středně vysokého člověka s kratšími končetinami a krkem, kulatou hlavou, výraznější bradou a širokým hrudníkem. Daný jedinec je obvykle podsaditý, mívá sklony k tloušťce a může být plešatý. Ve společnosti se cítí dobře, je aktivní, dobromyslný, má smysl pro humor, ale může být i pohodlný, má sklony k požitkářství a nálady se u něj rychle střídají.
  • Atletický typ – charakteristickým znakem jsou široká ramena, štíhlé nohy, silná kostra a svalnatá postava. Jde o málomluvného jedince, který je obvykle klidný, vyrovnaný a cílevědomý. Jeho emoční prožitky nicméně nebývají příliš silné, nemá moc široké zájmy, bývá flegmatický a má analytické myšlení.

Z výše uvedeného vyplývá, že flegmatik se nejvíce popisem blíží atletickému typu tělesné konstituce. Nelze ovšem říct, že by všichni lidé, které považujeme za flegmatiky, odpovídali této stavbě těla. Ačkoliv má každý druh temperamentu předpoklady pro některý z daných konstitučních typů, ve skutečnosti může být situace úplně jiná. Setkat se tedy můžete i s flegmatikem pyknického či astenického typu (případně dysplastického typu, který Kretschmer popsal později). [18, 19, 20, 21, 22]

Zdroje: pfyziolmysl.upol.cz, is.muni.cz, studium-psychologie.cz, researchgate.net, szscb.cz, psychologia.co

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top