Lidé s obsedantně kompulzivní poruchou jsou otroci vlastních myšlenek. Jak se z nich vymanit?

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) je úzkostné onemocnění, které postiženého obtěžuje vtíravými myšlenkami, jež v něm následně vzbuzují strach. Ten často vyúsťuje až v úzkost, kterou se nemocní snaží řešit pomocí různých rituálů. Člověk tak například opakovaně kontroluje zamčené dveře, a to i přesto, že se už několikrát přesvědčil o tom, že je skutečně zamknul. Aby si ulevil od nutkavých myšlenek, je schopný se kvůli kontrole vracet i v případě, že se už nachází daleko od místa bydliště. 

Dá se říct, že podobné myšlenky a reakce (kontrola již zamčených dveří, obavy ze zapnutého sporáku) trápí velkou část populace. To však automaticky neznamená, že trpí obsedantně kompulzivní poruchou. Lidé, kteří problém skutečně mají a jsou si dobře vědomi absurdnosti svého chování, s tím nejsou schopni cokoli udělat. Porucha jim navíc zasahuje i do osobního života. Často obtěžuje i pacientovo okolí.

Příznaky nemoci

Obsedantně kompulzivní porucha se projevuje dvěma základními způsoby. Obsesemi a následnými kompulzemi.

Obsese

Za obsese se označují vtíravé myšlenky, které jsou zpravidla negativního rázu a nemocnému způsobují úzkostné stavy. Tyto myšlenky se pravidelně opakují a nemocný člověk je pociťuje jako cizí. Týkají se zejména:

• Agresivního chování – „Co když vědomě ublížím svému dítěti?“
• Kontaminace a znečištění – „Co když z madla v MHD dostanu infekci a zemřu?“
• Strachu, že pacient na něco zapomněl – „Co když jsem nevypnul sporák a vyhoří mi byt?“
• Asymetrie a nepořádku – „Když nebude všechno na svém místě, stane se neštěstí mojí rodině.“

Člověk se kvůli obsesím dostává do neřešitelné situace. Je si totiž dobře vědom toho, že nesrovnané komínky oblečení nemohou život jeho rodiny nijak ovlivnit. Znepokojuje ho však i to, že ho takové věci vůbec napadají.  Obsese se tak snaží potlačit, ale čím více o to usiluje, tím častěji se objevují. Vtíravé myšlenky v něm pak vyvolávají silné emoční stavy, které se snaží neutralizovat. A právě k tomu slouží rituály – kompulze.

Kompulze

Kompulze jsou projevy chování, kterými si lidé s obsedantně kompulzivní poruchou ulevují od nepříjemných obsesí. V momentě, kdy je přepadne myšlenka na to, že nezamkli dveře, vrátí se domů a několikrát je zkontrolují, a to i přesto, že tak učinili už při odchodu.

Kompulzemi zahání také obsese týkající se smrti blízkých. Jakmile je napadne, že někdo z jejich rodiny zemře, vymyslí si způsob, jakým zajistit, aby se tak nestalo. Například třikrát rozsvítí a zhasnou lampu, protože číslo tři přináší štěstí. V případě obav z nemocí se pacienti uchylují k nesmyslně častému mytí rukou. To má často za následek různé vyrážky a ekzémy.

Kompulze mohou být u některých jedinců spojené s pověrami. Aby se nenaplnily, vymýšlí si pacienti způsoby, jak pověry neutralizovat: „Když mi přes cestu přeběhne kočka, budu mít smůlu a propadnu u zkoušky. Aby se to nestalo, musím obejít celou ulici a třikrát zaťukat na plot u každého domu.“ Tyto rituály mohou u některých lidí sloužit také jako prevence: „Když po cestě do práce stoupnu třikrát na každý kanál, který potkám, moje rodina bude v bezpečí.“

Pokud pacienta při konání rituálu někdo vyruší, emočně ho to rozhodí a začíná vždy znovu. Tentokrát precizněji a pod mnohem větším tlakem. Někdy mají tito lidé pocit, že aby byl přerušený rituál opravu účinný, musejí jej vylepšit. Místo třech zaťukání jich proto vykonají hned devět, protože tři krát tři znamená ještě více štěstí.

Obsedantně kompulzivní porucha u dětí

U dětí je diagnostika obsedantně kompulzivní poruchy o něco složitější než u dospělých. Provádění rituálů a zvláštní chování je víceméně běžnou součástí dětství, během kterého se rozvíjí fantazie. Některé projevy jsou proto do určité míry zcela v pořádku. Zpozornět by rodiče měli v momentě, kdy:

• Začnou rituály komplikovat každodenní život dítěte
• Dítě začne mít problémy ve škole
• Dítě bude ztrácet sebevědomí
• Dítě začne mít problémy se vztekem, jeho kontrolou a ovládáním

Obsedantně kompulzivní porucha test

Ačkoli vám obsedantně kompulzivní poruchu pevně stanoví jen lékař, může vám napovědět i malý test. Zkuste si položit následující otázky. A pokud na většinu z nich odpovíte ano, existuje možnost, že poruchou skutečně trpíte.

• Musíte si mýt ruce stále dokola a vždy stejným způsobem?
• Jste nuceni příliš často počítat předměty nebo svoje činnosti?
• Musíte neustále kontrolovat, např. zda jste zastavili vodu, zhasli světlo, vypnuli plyn, elektrický sporák, zamkli dveře a podobně?
• Máte vtíravé myšlenky, kterých se nemůžete zbavit?
• Jste nuceni soustředit se na symetrii nebo správné pořadí?
• Trápí vás agresivní myšlenky nebo myšlenky se sexuálním či rouhavým obsahem, které jsou vám nepříjemné, a přesto se vám opakovaně vtírají?

Komplikace

Kromě toho, že jsou pacienti neustále mučeni vtíravými myšlenkami a následnými kompulzemi, jsou pro ně některé vykonávané rituály náročné i časově a fyzicky. Bludný kruh mezi obsesemi a kompulzemi navíc vede ke konfliktům v rodině. Ti, kteří si problém sami neprožili, nemocného totiž nikdy nepochopí. Postižení se za své chování navíc velmi často stydí, a tak se svému okolí raději vyhýbají. Mohou mít navíc problémy v práci a partnerském životě.

Častým mytím rukou a nadměrným používáním dezinfekčních gelů dochází u některých pacientů ke vzniku ekzémů, vyrážek a jiných kožních projevům. Kvůli pravidelné úzkosti sahají někteří z nich po alkoholu a jiných návykových látkách. Neléčená porucha tak může vést až k závislosti či trvalé invaliditě.

Příčiny

Příčin obsedantně kompulzivní poruchy je podle různých teorií celá řada. Žádná z nich však není zcela stoprocentní. Největší roli hraje údajně dědičnost a také způsob, jakým bylo dítě vychováno, například zda byl ve výchově dbán velký důraz na čistotu. Vliv má také to, jestli dítě vyrůstalo v chaotické rodině. Rituály pro něj v takovém případě mohly představovat alespoň nějaký životní řád.

Léčba

Při léčbě obsedantně kompulzivní poruchy se nejčastěji přistupuje k psychoterapii, zejména pak ke kognitivně behaviorální. V rámci ní je jedinec opakovaně vystavován tomu, co v něm vzbuzuje nepříjemné pocity a následně mu není dovoleno vykonat rituál. Úzkost, kterou v něm tato situaci vyvolá se s každým opakováním snižuje. Postižený postupem času zjišťuje, že kompulzivní jednání není třeba. Psychoterapie se často kombinuje s užíváním medikamentů.

Léčba obsedantně kompulzivní poruchy není snadná a může trvat i po celý život. Někteří pacienti se nevyléčí vůbec.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií