Pneumotorax může končit udušením pacienta. Čím se projevuje a jak na první pomoc?

Pneumotorax je označení pro přítomnost vzduchu mezi plícemi a hrudní stěnou. Jedná se o nebezpečný stav, který vede ke smrštění plíce a bez včasného zásahu může končit smrtí. Příčinou obtíží může být poranění hrudníku, prasknutí hrudní stěny i chybný zákrok lékaře. Čím se pneumotorax projevuje a jaká je v jeho případě první pomoc?

Co je to pneumotorax?

Pneumotorax, jehož označení vzniklo složením slova pneumos (vzduch) a thorax (hrudník), je stav, který se vyznačuje přítomností vzduchu v hrudní dutině, konkrétně v prostoru mezi plícemi a hrudní stěnou.

Každá z plic je v hrudníku uložena v takzvané pleurální dutině, která je vystlaná tenkou blanou (pleurou). Kolem plíce se nachází malý prostor, který obsahuje vakuum a zároveň je v něm udržován podtlak, jenž umožňuje rozpínání plíce při nádechu. V momentě, kdy se do tohoto prostoru dostane vzduch, podtlak zmizí a vzduchový tlak způsobí, že dojde k menšímu či většímu kolapsu (smrštění) plicní tkáně. V takovém případě mluvíme o pneumotoraxu.

Příčiny pneumotoraxu

Do pleurální dutiny se vzduch může dostat pouze dvěma způsoby. Může proniknout skrze hrudní stěnu z vnějšího prostředí anebo skrze plicní stěnu z dýchacích cest. K obtížím tak dochází například v důsledku poranění hrudníku (traumatický pneumotorax), zejména pak po bodném či střelném zranění. Poměrně často bývá důvodem obtíží také poranění plic úlomkem zlomeného žebra.

Vzduch se do pleurální dutiny může dostat také v důsledku prasknutí stěny (spontánní pneumotorax), přičemž důvod může být naprosto neznámý a přijít může z plného zdraví. Tento stav o něco častěji postihuje muže. K prasknutí může být také náchylnější plíce, která je postižena některými formami rozedmy plic. Dojít k němu může také v důsledku napojení pacienta na přístroj umělé plicní ventilace, tedy v případě, že je přístroj nastaven tak, aby nemocnému vháněl do plic vzduch pod příliš velkým tlakem.

K pneumotoraxu někdy neúmyslně dochází i rukou lékaře (iatrogenní pneumotorax). Konkrétně pak v okamžiku, kdy zavádí nitrožilní kanylu do podklíčkové žíly. Pneumotorax může být rovněž indukovaný, tedy záměrný. Tento postup se využívá například při toraskopii, což je označení pro endoskopické vyšetření hrudníku. Pneumotorax byl před objevením antibiotik rovněž používán při léčbě tuberkulózy.

Typy pneumotoraxu

Lékaři rozlišují hned několik typů pneumotoraxu.

Uzavřený pneumotorax

Uzavřený pneumotorax vzniká v okamžiku, kdy do pleurální dutiny pronikne určité množství vzduchu a následně dojde k uzavření otvoru, kterým se plyn dostal dovnitř. V případě malého množství vzduchu, které je v této situaci typické, se pneumotorax nemusí nijak projevit, případně o sobě dá znát jen malou bolestí na hrudi. Menší množství proniklého vzduchu se rovněž může vstřebat a pneumotorax tedy sám odezní.

Otevřený pneumotorax

V případě otevřeného pneumotoraxu zůstává otvor mezi pleurální dutinou a okolím po vniknutí vzduchu i nadále otevřený. Do dutiny proniká velké množství vzduchu, což vede k narušení podtlaku a kolapsu plíce, která se při nádechu přestane rozpínat. Tento stav se u nemocného projevuje bolestí na hrudi a následnou dušností. Dýchání v tomto případě zajišťuje jen druhá plíce, dochází k němu ale pouze v omezené míře. Pokud byla druhá plíce poškozena jiným procesem anebo byla chirurgicky odstraněna, může otevřený pneumotorax snadno skončit udušením.

Ventilovaný pneumotorax (tenzní pneumotorax)

Jedná se o smrtelně nebezpečnou formu pneumotoraxu, kdy kus tkáně, která se nachází poblíž vzniklého otvoru, funguje jako ventil. Ten při nádechu umožní vstup vzduchu do pleurální dutiny, ale při výdechu se otvor uzavře a zabrání vydechnutí vzduchu ven. Po každém nádechu se vzduch v plicích začne hromadit a pleurální dutina se nafukuje jako balon a utlačuje ostatní orgány v hrudním koši, a to včetně druhé plíce.

Zprvu se ventilový pneumotorax projevuje stejně jako předchozí dvě formy, tedy bolestí na hrudi a dušností, postupně rostoucí objem vzduchu a utlačování druhé plíce však bez pomoci vede k nevyhnutelné smrti udušením.

Příznaky pneumotoraxu

Jak už zaznělo výše, pneumotorax nemusí být na první pohled patrný. Nicméně, zejména v případě nehody s následným poraněním hrudníku je třeba s touto možností počítat. Všímáme si proto těchto projevů:

  • bolest na hrudi,
  • obtížné dýchání,
  • promodrání kůže při nedostatku vzduchu,
  • rána na hrudníku (při otevřeném pneumotoraxu může bublat),
  • rozvoj šokového stavu (při krvácení do hrudníku),
  • selhávání oběhu.

Diagnostika

Kromě klinických projevů, které mohou odborníkům napovědět, o jaký typ obtíží se jedná, je vhodným diagnostickým prostředkem rentgen plic. Na snímku je kromě smrštěné plíce vidět také vzduch v pleurální dutině. V případě ventilového pneumotoraxu je na snímku čitelné i přetlačení jednotlivých orgánů na druhou stranu hrudníku, což se týká hlavně srdce a průdušnice.

Léčba pneumotoraxu

Postup léčby se vždy liší na základě typu pneumotoraxu. Co mají všechny druhy obtíží společného, je klid na lůžku a zabránění jakékoli námaze. V případě dušnosti se podává kyslík.

Malý pneumotorax se se obecně nijak zvlášť řešit nemusí, pokud do dutiny vniklo pouze malé množství vzduchu, časem se samo vstřebá. V případě většího objemu plynu je vzduch možné odsát pomocí injekční jehly. Tu lékař opatrně bodne do pleurální dutiny přes hrudní stěnu a přítomný vzduch odsaje.

V případě rozsáhlejšího pneumotoraxu, přistupují lékaři k drenáži. To jinými slovy znamená, že do pleurální dutiny udělají otvor přes hrudní stěnu. Skrze tento otvor pak vedou odsávací přístroj, který přítomný vzduch kontinuálně odsává. Pokud byl otevřený pneumotorax způsoben protržením plicní stěny, tak je třeba s odsáváním vzduchu počkat. Často totiž vede k samovolnému uzavření povrchu plíce. V případě, že drenáž selže a pneumotorax pořád přetrvává, lze přistoupit k chirurgickému řešení, kdy se lékař snaží otvor v plíci sám uzavřít.

U tenzního neboli ventilového pneumotoraxu je to o něco složitější. Musí se totiž řešit ve dvou krocích. Nejprve jej lékař musí v rámci první pomoci převést na otevřený pneumotorax, to znamená, že do pleurální dutiny vbodne širokou dutou jehlu, čímž zabrání hromadění vzduchu uvnitř. Uměle vzniklý otevřený pneumotorax pak řeší klasickou drenáží.

Pneumotorax: první pomoc

Vzhledem k tomu, že pneumotorax často vzniká v důsledku poranění, může se stát, že se kdokoli z nás ocitne v situaci, kdy bude muset dát zraněnému první pomoc. Tušíte, jak vypadá první pomoc při pneumotoraxu? Důležité jsou následující body:

  • poraněného uložte do polosedu, umožněte mu zapřít se rukama,
  • volejte záchrannou službu (155),
  • při podezření na otevřené poranění hrudníku ponechte ránu otevřenou,
  • z rány rozhodně nevytahujte žádné těleso,
  • zajistěte poraněnému tepelnou pohodu (zabalením do izotermické folie, přikrytím dekou, izolace od země…),
  • pečlivě sledujte stav raněného,
  • při zástavě dýchání zahajte neodkladnou resuscitaci.

V případě podezření na otevřený pneumotorax doporučuje European Resuscitation Council (ERC) laické veřejnosti ránu nepřikrývat. Hrozí totiž riziko smrtelného přetlakového pneumotoraxu, který v minulosti vznikal v důsledku neúmyslného utěsnění rány přiložením chlopně nebo obvazového materiálu, který následně nasákl krví.

Za nebezpečné ERC považuje rovněž překrytí rány PVC rouškou, která se nachází v autolékárničce. A to i za předpokladu, že ránu překrývá jen ze tří stran. Až do příjezdu záchranné služby je doporučeno ponechat zranění zcela bez zakrytí a případné lokalizované krvácení kontrolovat přímým tlakem.

Zdroje: stefajir.cz, cervenykriz.cz, zzmv.cz


Napsat komentář

Your email address will not be published.

top