Pandemie proměňuje i komunikaci. Přes roušku vnímáme řeč jinak, zjistili vědci z Olomouce

inkubační doba
  • Český experiment ukázal, že lidé dokážou během měsíce změnit způsob vnímání řeči

  • Mladí se komunikaci s překážkou v podobě roušky či respirátoru přizpůsobují lépe 

  • Ženy ze rtů odezírají častěji než muži

Ačkoli si to mnozí možná ani neuvědomují, při komunikaci s okolím se kromě sluchu běžně uplatňuje také schopnost odezírání ze rtů. O tuto výhodu jsme ale přišli na jaře, kdy se ústa celé české populace povinně překryla rouškami a respirátory. To vedlo vědce z Psychologického ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého k experimentu, ve kterém zkoumali, jak a jestli vůbec se způsob vnímání řeči může při zakrytých ústech změnit.

„Když loni na jaře nastala pandemická situace, uvědomili jsme si, že se naskytla ojedinělá příležitost prozkoumat vliv přirozené změny komunikačního prostředí na audiovizuální integraci při vnímání řeči. Rozhodli jsme se ověřit, jak se změní percepce řeči po jednom měsíci plošného nošení roušek v ČR,“ uvedl pro Žurnál Univerzity Palackého v Olomouci Václav Jonáš Podlipský z katedry anglistiky a amerikanistiky filozofické fakulty.

Experimentu se účastnilo 292 respondentů ve věku mezi 16 a 55 lety. Uskutečnil se v březnu a dubnu minulého roku v laboratoři SPEAKIN Lab pod vedením absolventky anglistiky a nederlandistiky FF UP Kateřiny Chládkové. Ta spolu se spolupracovníky dospěla k závěru, že se míra využití vizuální informace pro rozpoznání hlásek změnila, a to už po měsíci s povinným nošením roušek.

Výsledky experimentu se u starší a mladší populace lišily. „U mladších respondentů včetně našich studentů došlo k mírnému poklesu využití vizuální informace. Starší respondenti využívali vizuální informaci o pohybech úst naopak o něco více. Zároveň jsme odhalili výrazný rozdíl mezi pohlavími: ženy odezírají ze rtů obecně více než muži,“ dodal Podlipský spolu s Šárkou Šimáčkovou z katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP, kteří na experimentu spolupracovali.

Při konfliktu volí mozek kompromis

Odezírání ze rtů podle Podlipského do jisté míry využívají všichni lidé. Což je mimo jiné důvod, proč v momentě, kdy je posluchač vystaven konfliktu mezi zvukovou a vizuální informací, dochází k takzvané percepční iluzi, která je známá rovněž jako McGurk effect: „Například při kombinaci zvukové nahrávky slabiky ‚ba‛ s videem mluvčího vyslovujícího slabiku ‚ga‛ posluchačův mozek nebude vnímat ‚ba‛, ale nejspíše ‚da‛, tedy slabiku začínající hláskou, která je kompromisem mezi konfliktní auditorní a vizuální informací,“ přibližuje.

Během online experimentu viděli účastníci krátké videoklipy, v nichž mluvčí vyslovovali jednotlivé slabiky. Respondenti měli za úkol určit, co slyší. „Materiál zahrnoval kromě neupravených videí také videa s konfliktní vizuální a zvukovou informací. To nám umožnilo změřit, jakou váhu jednotliví účastníci dávají jedné nebo druhé modalitě a do jaké míry je při percepci integrují,“ vypráví Podlipský a dodává, že první kolo pokusu se uskutečnilo již dva dny po nasazení roušek, druhé o měsíc později.

Podle vědců je studie významná tím, že využila přirozené situace. V běžných podmínkách by byl experiment těžko realizovatelný. Za pozornost dle nich stojí i fakt, že i tak silně zakotvené kognitivní procesy, jakými je vnímání hlásek mateřské řeči, jsou v případě potřeby schopné se přizpůsobit změně. „Ačkoli jsou důsledky pandemie samozřejmě převážně negativní, náš výzkum dokumentuje fascinující schopnost lidského mozku přizpůsobit se změnám prostředí,“ vysvětluje Podlipský.

Pandemie proměňuje i komunikaci. Přes roušku vnímáme řeč jinak, zjistili vědci z Olomouce
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 2 hlas/ů