Léková interakce je vzájemné působení buď několika léků, nebo také léků a potravin, doplňků stravy či kouření. Některé kombinace ovlivňují účinnost léků, kterou mohou tlumit, ale i zvyšovat tak, že mohou pacientovi způsobit zdravotní komplikace.
Lékárníci se poměrně často setkávají s tím, že pacient má předepsaných několik léků od různých lékařů a tyto léky obsahují stejnou účinnou látku. Může mu tak hrozit mimo jiné poškození jater. „Problém vidíme v tom, že neexistuje jednotná elektronická preskripce léčiv, takže nevidíme, která všechna léčiva pacienti užívají. Dalším problémem je množství přípravků na trhu, takže pacient neví, že užívá třeba čtyři různé přípravky se stejnou účinnou látkou, protože se jinak jmenují,“ uvedla lékárnice Veronika Krajčová z lékárny v motolské nemocnici.
Lékárnice proto radí, aby si lidé poznamenali názvy léků na papír nebo do mobilu a nosili je stále u sebe. Informaci o užívaných lécích by měli říkat při návštěvě každého lékaře i při každém vyzvedávání léků z lékárny. Pozor by si měli dávat i na působení některých potravin. Například alkohol zvyšuje účinek tlumivých léků, naopak mléčné výrobky snižují působení antibiotik. Vliv mohou mít i čaje a přípravky s třezalkou nebo grepy a pomela.
V Česku podle farmaceuta Petra Průši neexistuje studie, která by se zabývala dopady nevhodné kombinace předepisovaných a užívaných léků. Průša proto jako podklad pro výpočet použil výsledky britské studie z roku 2013, která půl roku sledovala 18.820 pacientů starších 16 let. Podle studie bylo 6,5 procenta lidí hospitalizováno kvůli nežádoucím účinkům léků a 14 lidí zemřelo. V přepočtu na tuzemskou populaci by to znamenalo, že v Česku je kvůli nežádoucím lékovým interakcím ročně hospitalizováno asi 3400 lidí a 230 jich zemře.
Průša vycházel i ze zkušeností z internetové poradny AIFP Znám své léky, která funguje od června 2014 a pro kterou pracuje. Lidé tam mohou zadat léky, které užívají a odborníci jim do dvou dnů poradí, zda se některá léčiva nemohou vzájemně negativně ovlivňovat.