Co je bezvědomí?
Co se dozvíte v článku
Bezvědomí neboli ztráta vědomí je stav, při kterém dochází k výpadku mozkových funkcí, kdy si dotyčný neuvědomuje sebe sama ani své prostředí a nereaguje na žádné podněty. Někteří lidé mohou dokonce přestat dýchat nebo se jim zpomalí tep.
Tento výpadek může být dlouhodobý i krátkodobý. Dočasná ztráta vědomí se nazývá synkopa. Příčinou bezvědomí bývá nedostatek kyslíku v mozku, což může nastat z mnoha důvodů. Pokud člověk upadne do bezvědomí, potřebuje okamžitě dostat první pomoc. [1, 2, 3]
Jak poznat bezvědomí?
Bezvědomí může nastat náhle, nebo se rozvíjet postupně, což se odvíjí podle toho, co je jeho příčinou. V době ztráty vědomí člověk nereaguje na žádné podněty, tedy ani na váš hlas nebo třes tělem. Bezvědomí přitom mohou předcházet například tyto stavy:
- pocit nevolnosti,
- závratě,
- dušnost,
- bolest na hrudi,
- letargie,
- mdloby,
- náhlá neschopnost reagovat,
- nezřetelná řeč,
- rychlé bušení srdce,
- zmatení.
Pokud uvidíte člověka ležet na zemi, vždy byste se ho měli pokusit nejprve oslovit. Jestliže na oslovení nereaguje, přistupte k němu blíže a snažte se s ním zatřást. Zdá-li se vám, že je dotyčný v bezvědomí, zkuste ho štípnout do ušního lalůčku.
Pakliže se nedostavuje žádná odezva, je na místě zkontrolovat dýchání, zavolat záchrannou službu a v případě potřeby poskytnout první pomoc. Bezvědomí se projevuje následujícími příznaky, z nichž se některé mohou, ale nemusí objevit:
- dojem, jako by dotyčný spal,
- necitlivost a žádná reakce,
- žádný pohyb tělem,
- mohou se objevit mimovolní fyzické pohyby, kam patří škubání, křeče nebo záchvaty,
- inkontinence moči a stolice,
- neschopnost močit nebo mít stolici, což vede k retenci,
- normální nebo zhoršené dýchání. [4, 5, 6, 7]
Bezvědomí: příčiny
Ztrátou vědomí může lidský organismus reagovat na celou řadu stavů a situací, nicméně jak bylo zmíněno výše, důvodem je vždy dočasný nebo trvalý výpadek mozkových funkcí, který může nastat kvůli mozkovým poruchám, poruchám oběhové soustavy nebo významnému narušení vnitřního prostředí.
Příčiny krátkodobého bezvědomí
Krátkodobé bezvědomí neboli synkopa může být vyvoláno relativně méně závažnými příčinami, jako jsou:
- dehydratace,
- nízká hladina cukru,
- nízký krevní tlak,
- hyperventilace (rychlé dýchání).
Stejně tak ale může signalizovat závažné zdravotní stavy, mezi které patří například:
- srdeční arytmie,
- cévní mozková příhoda,
- závažná ztráta krve,
- úraz hlavy nebo hrudníku,
- nedostatek kyslíku v krvi,
- zneužití alkoholu nebo drog.
Příčiny dlouhodobého bezvědomí
Dlouhodobé bezvědomí může být rovněž vyvoláno vážnou nemocí, úrazem či komplikacemi z užívání drog nebo alkoholu. Mezi nejčastější důvody patří:
- dopravní nehoda,
- těžká ztráta krve,
- úder do hrudníku nebo hlavy,
- předávkování drogami,
- otrava alkoholem,
- psychiatrická onemocnění,
- postižení mozku (mozkové příhody, záněty mozku, krvácení do mozku),
- dechové příčiny (například astmatický záchvat),
- metabolické příčiny (například selhání jater, selhání ledvin),
- oběhové příčiny (šokové stavy, tachykardie, srdeční selhávání) [8, 9, 10, 11]
První pomoc při bezvědomí
Pokud naleznete cizího člověka v bezvědomí, zkuste ho nejprve probudit verbálně, případně následným zatřesením a štípnutím. Pokud je osoba při vědomí, zeptejte se jí, zda potřebuje pomoc. U bezvědomého by vás nejvíce měly zajímat základní životní funkce, tedy dýchání.
Pokud postižený člověk dýchá, znamená to, že mu také funguje srdce. Nejdůležitější je tedy zajistit, aby postižený nepřestal dýchat. Nejprve mu zakloňte hlavu tak, že rukama zatlačíte bradu nahoru a čelo dolů, aby se přední strana krku napnula. Jakmile zajistíte průchodnost dýchacích cest, zavolejte pomoc.
Jestliže osoba nedýchá, může to znamenat, že srdce brzy pracovat přestane, nebo už dokonce přestalo. V takovém případě zavolejte záchranku a okamžitě zahajte resuscitaci:
- položte ruce na hrudník postiženého,
- stlačujte hrudník do hloubky 5–6 centimetrů frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu,
- pokud jste proškoleni v umělém dýchání, po každých 30 stlačeních proveďte 2 umělé dechy, v opačném případě pokračujte v masáži srdce,
- stlačujte hrudník co nejvíce, dokud vás nevystřídají záchranáři. [12, 13, 14, 15]
Hluboké bezvědomí dle stupnice
Hloubku bezvědomí určuje tzv. Glasgowská stupnice hloubky bezvědomí (GCS – Glasgow Coma Scale). Tuto stupnici využívají neurologové k vyhodnocení pacientova stavu vědomí během neurologického vyšetření.
Glasgowská stupnice má tři kategorie, z nichž se většina vztahuje k mozku, ale některé mohou zahrnovat také míchu a nervy v celém těle. Konkrétně se testují reakce očí, motorická odezva a verbální reakce. Podle několika kritérií je vyhodnocován stupeň ztráty vědomí, přičemž skóre 15 označuje plné vědomí, zatímco skóre 3 odpovídá hlubokému bezvědomí. [16, 17, 18]
Poskytli jste někdy první pomoc při bezvědomí?
Léčba bezvědomí
Bezvědomí je léčitelné. Okamžitá léčba může vést ke zlepšení vědomí pacienta a především může zabránit smrti nebo trvalým zdravotním následkům. Léčba zahrnuje především první pomoc, zvládnutí zdravotního problému, který vedl ke ztrátě vědomí, i dlouhodobou péči. Může spočívat v následujících krocích:
- neinvazivní podávání kyslíku,
- intravenózní tekutiny,
- léky k léčbě akutního srdečního onemocnění,
- elektrická kardioverze, při které jsou elektrické šoky aplikovány na hrudník,
- léky k zastavení záchvatu,
- mechanická podpora dýchání,
- intubace. [19, 20]
Jaké může mít bezvědomí následky?
Mezi možné komplikace dlouhodobého bezvědomí patří především hluboké bezvědomí a poškození mozku z nedostatku kyslíku, které mohou doprovázet další trvalé následky v závislosti na tom, jaká část mozku a v jakém rozsahu je poškozena.
Další komplikace, které souvisejí se ztrátou vědomí, zahrnují zranění při pádu, například hlavy, a dále pak udušení jídlem nebo tekutinami, které mohou zablokovat dýchací cesty. To je obzvláště nebezpečné. [21, 22, 23]
Zdroje: nzip.cz, cervenykriz.eu, resuscitace.cz, healthline.com, skoleniprvnipomoci.cz, verywellhealth.com, my.clevelandclinic.org, pfyziolmysl.upol.cz, stefajir.cz, medicalnewstoday.com