Odborníci přísahají na to, že dnes už u nás nikdo bolestmi trpět nemusí, na každou je prý k dispozici lék. Mnozí ze seniorů to však nevědí, a tak jsou přesvědčeni, že bolest „prostě patří ke stáří“.
Proč nás něco bolí
Bolest je nepříjemný pocit, který patří k základním a důležitým příznakům onemocnění, ale také významným signálem, jenž má upozornit na vznikající nemoc, poškození či ohrožení. A samozřejmě i varovat před opakováním toho, co ji způsobilo (např. omezit pohyb určité části těla).
Velmi zjednodušeně lze říct, že se bolestivé signály přenášejí do mozku stimulací speciálních nervových zakončení, kterých například kůže obsahuje velmi mnoho. Některé z nich reagují jen na silnou stimulaci, jako je třeba říznutí nebo popálení, jiné jen upozorňují, například na silný stisk nebo na nízkou teplotu. Nervová zakončení se vyskytují také v cévách a šlachách, ale i ve vnitřních orgánech, kde je jich však málo.
Určitá onemocnění, která zasáhnou velkou část organismu – například revmatoidní artritida nebo rakovina – odstartují prakticky trvalou bolest, která žádnou ze zmíněných funkcí nemá.
Charakteristiky bolesti
Aby mohli odborníci lépe poznat problém a stanovit přesnou diagnózu, rozdělují bolest na pulzující, pálivou, bodavou, řezavou, dokonce chřipkovou a další typy.
Pokud bolest pochází z vnitřního orgánu, bývá těžké ji správně popsat a také – například při počínajícím zánětu slepého střeva – může být zprvu lokalizovaná do jiné části břicha než v okamžiku, kdy se již objeví zánět pobřišnice. Bolest zubů můžeme někdy cítit v uchu, protože obě oblasti má na „starosti“ stejný nerv.
Podobné je to se zánětem bránice (poměrně častém po zápalu plic), který může být vnímán jako bolest v pravém rameni, artritida v koleni se zase může projevovat bolestí v kyčli a při angině pectoris vystřeluje některým pacientům bolest do levého ramena nebo paže.
Rovněž tzv. práh bolesti může být u každého člověka odlišný; někdo je schopen „klidně“ vydržet silnější bolest, jiný je i vůči lehké značně citlivý. Záleží také na příčinách a okolnostech, velkou roli samozřejmě má i psychika, obavy z nemoci, strach z neznáma apod. Méně intenzivně může být vnímána i v případě, že lékař či někdo, kdo má plnou důvěru postiženého, situaci dokáže uspokojivě vysvětlit.
Když nám přibyla léta
Ve věku nad 65 let pociťují „nějakou“ bolest, tedy bez zjevné příčiny, čtyři lidé z deseti. S přibývajícími léty se pak jejich počet poměrně významně zvyšuje. Může za to dlouhodobé působení škodlivin na organismus, ale i opotřebení nervů v důsledku některých nemocí, například cukrovky. Tyto bolesti snižují kvalitu života, narušují spánek a dokonce i paměťové schopnosti, zvyšují riziko depresivních stavů.
Velmi časté jsou různě silné, ale zato přetrvávající bolesti způsobované artrózou nebo jiným postižením kostí a kloubů, totéž se týká i bolestí zad, jimiž trpí více než polovina starších lidí i značná část mladé generace.
Především u seniorů vyššího věku jsou některé typy bolesti spojeny s určitými nemocemi (například onemocnění koronárních cév, chronická obstrukční plicní nemoc, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba). V těchto případech se člověk často ocitá v jakémsi začarovaném kruhu: postižení přestávají být aktivní, zhoršující se bolest jim brání v pohybu, přestanou mít společenské kontakty – a to je hodně špatné.
Jak si pomůžete sami
Je v našich silách dostat řadu i velmi nepříjemných bolestivých stavů pod kontrolu. Odborníci přicházejí s mnoha radami, z nichž se vám některé – tedy bez patřičného vyzkoušení – mohou zdát složité a protismyslné. Ale zkuste je poslechnout, uvidíte: Snažte se co nejvíc hýbat. Nepříliš náročné, ale pravidelné cvičení zmírňuje jak bolesti při artróze a bolesti zad, tak bolesti při diabetické neuropatii (tj. nezánětlivé onemocnění nervu u pacientů s cukrovkou, viz Pacientské listy 13/2010, str. 28–29). Při bolestech pomáhá jakákoli aktivita svalů.
Důležité je posilovat svaly trupu, břicha a zad, protože tím zpevníte svalový korzet a zlepšíte držení těla.
Posilování stehenních a hýžďových svalů zase posiluje kolenní vazy, a tak ulevuje při bolestech kolen.
Posílené svaly snižují zátěž vyvíjenou například na postižený kloub, pohyb zrychluje spalování živin, prohloubené dýchání dodává víc kyslíku buňkám, tkáně se lépe prokrvují a hojí. A navíc – při cvičení se v mozku uvolňují endorfiny (hormony štěstí a dobré nálady), které přinášejí úlevu i při bolestech. Nezapomínejte však na to, že cvičení musí trvat aspoň 10 minut, což platí jak pro šlapání na rotopedu, tak i pro další typy cvičení.
Pokud se týká diabetiků – pohybová aktivita zlepšuje schopnost svalových buněk přijímat inzulin, a snižuje tak možnost negativního působení vysoké hladiny cukru v krvi na krevní cévy a nervové buňky.
Jak s léky
V posledních letech nejsou na trhu vzácností preparáty tzv. nenávykové. Pokud jste nuceni brát vyšší dávky, neznamená to, že se u vás vytvořila závislost. Poměrně často je třeba léčit současně s bolestmi i deprese; nebojte se užívat i předepsaná lehká antidepresiva.
Pokud potřebujete lék proti bolesti, zvolte raději ten, který obsahuje paracetamol. Na trhu jsou např. takové, které účinkují proti bolestem zad, svalů a kloubů a na migrénu; ve formě gelu pak tlumí záněty a snižují otoky a bolesti. Pokud potřebujete silnější preparáty, které vám předepíše ošetřující lékař (kodein, malé dávky kortikoidů, antidepresiv či léků k uvolnění křečových stavů), ani jich se neobávejte, ale berte je přesně podle lékařského doporučení.
Centra léčby bolesti Lékaři zaměřující se na léčbu bolesti pracují ve specializovaných centrech, kterých je v každém kraji několik. Jejich seznam, adresy a telefonní čísla najdete na www.lecba-bolesti.cz. Stránky přinášejí zajímavosti o různých typech bolesti i o možnostech jejich odstraňování, najdete zde i poradnu, kam můžete směrovat konkrétní dotazy. Linka proti bolesti – 224 435 587 – je v provozu každý všední den od 14 do 19 hodin.