Břišní tyfus je závažné střevní onemocnění postihující výlučně lidi. Zdrojem je častěji bacilonosič než nemocný člověk. Přenos je tzv. fekálně-orální cestou, tj. kontaminovanou vodou, mlékem, potravinami.
Rozsáhlé epidemie probíhaly zejména ve válečných dobách nebo v době přírodních katastrof. Během válek mělo toto onemocnění více obětí (v řadách vojáků i civilistů), než bylo padlých na bitevních polích. Voda znečištěná mrtvolami lidí a zvířat a absolutní absence hygienického minima byly pro tyfus obrovskou živnou půdou.
Dosud se nemoc vyskytuje v jihovýchodní Asii, na indickém subkontinentu, v Africe (včetně turistických destinací Tunisu a Egypta), v Latinské Americe i v Turecku. V České republice bylo zaznamenáno 29 případů v letech 1997 až 2007.
Nemoc způsobuje bakterie Salmonella typhi. Salmonella je gramnegativní bakterie z čeledi enterobakterií, které rychle rostou a jsou nenáročné na podmínky. Bakterie se množí v krvi infikované osoby, jsou vstřebávány do trávicího traktu. Část bakterií je zničena žaludeční šťávou a ty, které přežijí, se dostanou do tenkého střeva, kde procházejí výstelkou do lymfatické tkáně. Zde se množí a následně jsou lymfatickou a krevní cestou rozneseny po celém těle. Udržují se hlavně v lymfatických uzlinách, ve slezině a v játrech.
Příznaky nemoci
Inkubační doba u břišního tyfu je obvykle 5 až 24 dní a většinou probíhá bez příznaků. Po uběhnutí inkubační doby se objeví postupně zvyšující se horečka, lehké obluzení. Pacient si stěžuje na bolesti hlavy, nechutenství, pokašlává, stává se apatickým vůči okolí, nemá chuť k jídlu ani pití. Nemocný má bledou kůži, oschlý jazyk povleklý hnědým povlakem a stejný povlak je také na dásních a na zubech. Břicho je lehce vzedmuté, citlivé na dotek, hlavně v pravém podbřišku. Dochází ke zvětšení jater a sleziny. Někdy se objeví skvrny na břiše (tyfová roseola) a bradykardie. Při horečce může být pacient agresivní a dezorientovaný.
Asi ve třetím týdnu může dojít k nebezpečné komplikaci – krvácení do střeva nebo k jeho perforaci.
V dalších týdnech onemocnění horečka klesá a pacient dostává chuť k jídlu. Může docházet až k bulimii.
U dětí probíhá nemoc rychle, u starých lidí se přidružují obtíže a u některých z nich dochází po měsíci k opakování příznaků.
Diagnózu determinují primárně příznaky, následně pak zejména laboratorní výsledky hemokultury, kostní dřeně, stolice, moči aj.
Terapie
Léčba spočívá v izolaci nemocného a důsledném dodržování klidu na lůžku. Podávají se antibiotika s chloramfenikolem, zajištěn musí být dostatečný přísun tekutin, abychom zabránili dehydrataci. Též je vhodné podávat vitaminy C a skupiny B.
Léčba musí být zajištěna včas, protože tím předcházíme vzniku komplikací. Jak už bylo zmíněno, vážnou komplikací je krvácení do střev: to se projevuje černou dehtovitou stolicí. Stěna střeva může být oslabena bakteriemi a může dojít k perforaci a následné peritonitidě, která vyvolává celkovou sepsi. Další vážnou komplikací je zánět kostní dřeně (osteomyelitis), zánět srdečního svalu (myokarditis). Salmonella typhi může poškodit centrální nervový systém a zanechává následky v podobě tyfové psychózy. Dále se může vyskytnout alopecie a tyfová cholecystitis. U dlouhodobě nemocných a imobilních pacientů je největším rizikem vznik dekubitů.
Prevence onemocnění
Nejdůležitějším bodem tyfové problematiky je prevence. Spočívá ve striktním dodržování hygienických zásad. Při návštěvě kritických oblastí je nutné pít vodu pouze balenou (popř. převařenou) a nepoužívat kostky ledu.
Také se doporučuje očkování, to však nemůže nahradit hygienu a důslednost při výběru stravy a vody. Očkování se doporučuje nejenom před vycestováním do kritických krajin, ale i osobám, které trpí sníženou tvorbou žaludeční šťávy. Očkování je možné opakovat každé dva roky.
V současné době se používají čtyři druhy protityfových vakcín. Parenterálně aplikované vakcíny vedou k tvorbě protilátek podobně jako při přirozené infekci.
Nejpoužívanější druhy očkování:
perorální aplikace – Vivotif Berna (kapsle se používají podle daného schématu),
intramuskulární aplikace – Typhin VI, Typherix, Havrix 1440.
Obě aplikace však doprovází velké množství nežádoucích účinků.
První vakcínu připravili již v roce 1896 v Německu a v Anglii. Dávky této vakcíny se podávaly subkutánně v dvoutýdenních intervalech. Vakcína se používala během první světové války. V roce 1940 byla v britské armádě používaná alkoholem inaktivovaná celobuněčná vakcína, která nahradila tu první, horkem inaktivovanou a fenolem konzervovanou vakcínu.
V 1. polovině 20. století se používaly též usmrcené kmeny Salmonella typhi v perorální vakcíně k dosažení lokální imunity. Tyto vakcíny se snažili zdokonalit také v Polsku a někdejším Sovětském svazu.
Literatura
BERAN, J.; HAVLÍK, J. a kol. Lexikon očkování. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2008. 352 s. ISBN 978–80–7345–164–6.
BERAN, J.; HAVLÍK, J.; VONKA, V. Očkování – minulost, přítomnost, budoucnost. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 348 s. ISBN 80–7262–361–3.
LOBOVSKÁ, A. Infekční nemoci. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80–246–0116–8.
Vitalion [on-line]. Nemoci: břišní tyfus. [cit. 2012–07–08]. Dostupné z WWW: <http://nemoci.vitalion.cz/brisni-tyfus/>. MRÁKOTOVÁ, A. Břišní tyfus [on-line]. c2009. [cit. 201207–08]. Dostupné z WWW: <http://brisni-tyfus.zdrave. cz/brisni-tyfus/>.
**
Souhrn Břišní tyfus je střevní onemocnění způsobené bakterií Salmonella typhi. Průběh nemoci, která postihuje pouze člověka, je velmi drastický a úspěšná léčba předpokládá její včasné rozpoznání. Zahájení léčby prostřednictvím vakcíny musí být okamžité. Účinnou prevenci představuje odpovídající hygiena a očkování. Přestože se nemoc v současnosti objevuje zejména v Asii, v Africe a v Latinské Americe, byl její výskyt zaznamenán (řádově v desítkách případů) i v České republice. Klíčová slova: břišní tyfus, Salmonella typhi, gramnegativní bakterie, střevní onemocnění, očkování, vakcína
O autorovi| Martina Rosenkranzová, ortopedické oddělení, Nemocnice Most, o. z., Krajská zdravotní, a. s. (erwin66@seznam.cz )
Mapa výskytu břišního tyfu
Salmonella typhi