Co je černý jeřáb?
Co se dozvíte v článku
Černý jeřáb (lat. Aronia melanocarpa) představuje keř z čeledi růžovité (Rosaceae), který původně pochází ze Severní Ameriky, ale dnes se již hojně pěstuje i v Evropě. Plody této rostliny jsou využívány v potravinářském a farmaceutickém průmyslu, jelikož obsahují řadu zdraví prospěšných látek. Jejich chuť je ale velice hořká, a proto se obvykle nekonzumují přímo.
Některé zdroje uvádějí, že plody aronie používali už původní obyvatelé Ameriky pro přípravu čaje nebo jako lék proti nachlazení. Právě pro jeho léčivé účinky a vysoký obsah některých vitamínů, minerálů a dalších užitečných látek se z něj v současné době vyrábí celá řada produktů, jako jsou marmelády, sirupy, vína a různé doplňky stravy.
Aronie se však nepěstují jen pro své pozitivní účinky na zdraví. V mnoha zahradách je lidé sázejí také například jako živý plot. Tento keř totiž dobře snáší stříhání a ve svém vegetačním období vypadá velice esteticky. Jeho přidanou hodnotou je pak skutečnost, že se z něj přibližně od srpna do října dají sklízet zmíněné léčivé plody. [1, 2, 3, 4]
Jak černý jeřáb vypadá?
Černý jeřáb je opadavý keř, který dorůstá do výšky až 2 metrů. Jeho listy jsou střídavé, jednoduché, obvejčité s jemnými a pravidelnými vroubky podél okrajů. Na lícové straně jsou lesklé a zbarvené do tmavě zelena, zatímco spodní část listu je světle zelená. Květy rostliny mají pět bílých okvětních lístků a mnoho růžových tyčinek.
Keř kvete od května a plodí tmavé kulaté malvice, které mohou mít až 15 mm v průměru. Plody jsou lesklé a visí ve shlucích na červených stopkách. V jednom shluku přitom může být až 30 bobulí. Dozrávají obvykle v srpnu a každá malvice obsahuje jedno až pět semen. Krátce po dozrání se plody scvrknou a z keře odpadnou. [5, 6, 7, 8]
Rozšíření a výskyt aronie
Jak už bylo výše zmíněno, jeřáb černý má původ v Severní Americe, kde se s ním můžete poměrně běžně setkat i ve volné přírodě. Druhotně pak byla aronie rozšířena také do Evropy, zejména pak do Německa, Polska, Běloruska a Ruska. V České republice ji pěstují někteří lidé na zahradách nebo se vysazuje jako okrasný keř v městských parcích.
Rostlina aronie upřednostňuje pro svůj růst vlhké kyselé půdy, ale dobře se adaptuje i na sušších místech. Ve volné americké přírodě obvykle roste v bažinách, nízkých zalesněných oblastech a na mýtinách. Vyskytuje se ale i na skalnatých svazích, útesech, v suchých houštinách či u krajů silnic. Jedná se o poměrně nenáročný keř, který snáší i méně propustné půdy a pH v rozmezí 0,5 až 6,5. [9, 10, 11]
Obsažené látky
Aronie je známá především díky tomu, že se v jejích plodech nachází poměrně velké množství látek, které mají účinky na lidské zdraví. Jako hlavní aktivní složky plodů tohoto keře byly doposud identifikovány především fenolické sloučeniny, jako jsou například anthokyany, kyanidy, fenolové kyseliny, proanthokyanidiny, triterpenoidy a další.
Malvice aronie přitom obsahují výše uvedené bioaktivní složky v množství od 10 do 5500 mg na 100 g sušených plodů, což není zrovna zanedbatelná dávka. Kromě zmíněných látek se v nich navíc vyskytuje také kvercetin a kyselina chlorogenová, která je silným antioxidantem a údajně také dokáže mírně snižovat krevní tlak.
Ačkoliv má černá jeřabina nízký obsah kalorií, je bohatá na vlákninu, vitamín C a mangan. Kromě toho představuje významný zdroj antioxidantů, které pomáhají chránit lidské buňky proti potenciálním škodlivinám v podobě volných radikálů. Charakteristickou černou nebo tmavě modrou barvu bobulí má pak na svědomí přítomnost vysokého množství anthokyanů. [12, 13, 14, 15]
Jaké má černý jeřáb účinky?
Pokud jde o to, jaké má černá jeřabina účinky na zdraví, výzkumy nejčastěji zmiňují její antioxidační a detoxikační vlastnosti. Díky obsahu antioxidantů a polyfenolů údajně snižuje poškození buněk a podporuje růst zdravých tkání. Některé studie navíc zmiňují, že látky obsažené v plodech černého jeřábu také podporují činnost jater a ledvin.
Extrakt z malvic aronie dále údajně posiluje imunitní systém a má antibakteriální vlastnosti, které pomáhají bojovat proti infekcím v organismu. Mimo to se také uvádí, že tyto plody mají pozitivní vliv na krevní oběh a snižují krevní tlak, čímž zabraňují vzniku aterosklerózy neboli hromadění tuku v cévách.
Díky předcházení ateroskleróze tak účinky aronie sahají ještě mnohem dále, neboť tento jev je příčinou vzniku celé řady kardiovaskulárních chorob, které mohou člověka dokonce ohrozit na životě. Mezi ty nejčastější se řadí například:
- ischemická choroba srdeční,
- infarkt myokardu,
- cévní mozková příhoda,
- ischemická choroba dolních končetin,
- selhání ledvin.
Jiné výzkumy pak naznačují také potenciální schopnost aronie chránit tělo před některými druhy nádorových onemocnění, jako je třeba rakovina tlustého střeva nebo rakovina prsu. Kromě toho některé látky v plodech této rostliny přispívajík ochraně ledvin před oxidačním stresem a zabraňují infekcím močových cest. [16, 17, 18, 19, 20, 21]
Jak se černý jeřáb zpracovává?
Vzhledem k uvedeným léčivým účinkům a množství zdraví prospěšných látek, které se vyskytují v bobulích aronie, nachází tato rostlina široké uplatnění nejen v potravinářském průmyslu, ale také v lidovém léčitelství i v domácnostech. Mnoho lidí si tak tento keř pěstuje na vlastní zahradě za účelem sběru a zpracování plodů. Obvykle se z něj pak doma vyrábí následující produkty:
- likér z černého jeřábu,
- šťáva z černého jeřábu,
- sirup z černého jeřábu,
- marmeláda z černého jeřábu,
- čaj z černého jeřábu,
- víno z černého jeřábu,
- pálenka z černého jeřábu.
Aronie se však nepoužívá pouze v potravinářství a medicíně. Výzkumy totiž zjistily, že extrakt z malvic černého jeřábu dokáže zvýšit syntézu kolagenu, čímž může být užitečný také při léčbě poškozené nebo věkem opotřebované pokožky. Běžně se tak ve specializovaných obchodech a lékárnách setkáte například s produkty určenými pro péči o pokožku, které obsahují výtažek z černého jeřábu. [22, 23, 24, 25]
Černý jeřáb: recepty
Pokud máte na zahradě keře černého jeřábu, pak byste jeho plody rozhodně neměli nechat opadat a shnít, jelikož, jak bylo výše uvedeno, aronie obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Jestliže si ale nevíte rady, co s těmito hořkými malvicemi provést, můžete se nechat inspirovat následujícími recepty, které zvládne každá hospodyňka.
Džem z černého jeřábu
Asi nejoblíbenějším způsobem domácího zpracování černých jeřabin je vaření marmelády. I když jsou plody černého jeřábu hodně hořké, jakmile se k nim přidá dostatečné množství cukru, vytvoří se lahodná ovocná pomazánka, na které si pochutnají i malé děti. Na džem z aronie jsou přitom potřeba následující suroviny:
- umyté plody černého jeřábu,
- cca 1 kg krystalového cukru,
- 5 ks sušeného hřebíčku,
- půl čajové lžičky mleté skořice,
- půl litru vody nebo ovocného vína,
- panák rumu.
Postup přípravy aroniové marmelády je velmi jednoduchý a poradí si s ním i méně zdatná kuchařka. Ve vodě nebo ovocném víně vařte asi půl hodiny plody aronie. Poté je rozmačkejte a přidejte ke směsi cukr, hřebíček a skořici.
Za stálého míchání obsah hrnce vařte, dokud tekutina nezhoustne. Na konci vaření pak do vzniklé směsi můžete přilít ještě panáka rumu. Teplou marmeládu nalijte do sterilizovaných sklenic, pevně uzavřete víčky, otočte dnem vzhůru a nechejte vychladnout.
Co doma vyrábíte z aronie?
Víno z aronie
Dalším oblíbeným domácím produktem je pak také víno z aronie. Jeho příprava je ale na rozdíl od marmelády náročná na čas. Doba kvašení totiž může zabrat skoro dva měsíce a následné případné zrání i půl roku. Pokud se do jeho přípravy přeci jen chcete pustit, budete k tomu potřebovat následující ingredience:
- 5 až 6 kg plodů aronie,
- 1 kg krystalového cukr,
- 1 l vody,
- vinné kvasinky.
Černé bobule aronie rozmačkejte a vložte je do nekovové nádoby. Dále k nim přidejte půl kila cukru a vinné kvasinky a řádně promíchejte, dokud se vše nespojí. Následně hrdlo nádoby zakryjte tenkou tkaninou, aby se do ní nedostal žádný hmyz ani nečistoty. Přibližně 3krát až 4krát denně směs promíchávejte, abyste zabránili vzniku plísní.
Zhruba po 3 až 7 dnech nabobtnané plody vyplavou na hladinu. Dužinu, která vyplavala vzhůru, seberte, vymačkejte z ní přebytečnou šťávu a uschovejte v jiné nádobě. Veškerou tekutinu pak přefiltrujte přes jemný cedník nebo plátno. Proceděnou šťávu nalijte do demižonu tak, aby byla plná maximálně ze 40 %.
Na hrdlo nádoby, v níž se nachází získaná šťáva, nainstalujte kvasnou zátku, která umožní kvasným plynům dostat se ven z nádoby, ale zároveň nepustí vzduch dovnitř. Následně uložte nádobu na tmavé místo, kde se teplota pohybuje kolem 18 až 27 °C a nechejte víno kvasit.
Dužinu, kterou jste si uschovali, smíchejte opět s 500 gramy cukru, zalijte teplou vodou (25 až 30 °C), přikryjte pokličkou a nechejte 5 dní odpočívat na tmavém místě při pokojové teplotě. Každý den je přitom potřeba tuto směs promíchávat. Po uplynutí uvedené doby tekutinu přeceďte a zbylou pevnou část vyhoďte.
Z fermentační nádoby, kde se nachází první várka šťávy, sejměte kvasnou zátku, odeberte z hladiny pěnu, přilijte do ní druhou část získané tekutiny a zátku zase připevněte. Proces fermentace pak trvá asi 25 až 50 dní. Ve chvíli, kdy z tekutiny už nevychází žádné plyny a na dně je usazená vrstva sedimentu, je kvašení u konce. [26, 27, 28]
Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, nature.com, healthline.com, botany.cz, webmd.com, bylinkyprovsechny.cz, medicalnewstoday.com, extension.umaine.edu, chicagobotanic.org, moonshiners.club, medicinenet.com, encyclopedia.pub,