Češi utrácejí ročně téměř 50 miliard korun za léky

17. 3. 2003 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Za léky utrácejí Češi stále více peněz. V minulém roce za ně zaplatili 48,03 miliardy korun, o čtyři miliardy více než v roce 2001. Nejvíce peněz zaplatili Češi za antibiotika a nejčastěji utráceli za léky proti bolesti...


PRAHA - Stále více peněz utrácejí Češi za ochranu svého zdraví. V minulém roce zaplatili za léky 48,03 miliardy korun, o čtyři miliardy více než v roce 2001. Nejvíce

peněz zaplatili Češi za antibiotika a nejčastěji utráceli za léky proti bolesti. Informace vyplývají ze zprávy Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Počet prodaných balení léčivých přípravků je dlouhodobě na přibližně stejné úrovni. Ročně se jich v České republice prodá zhruba 330 milionů. Mění se však podíly jejich původu.

Zatímco v roce 1994 představovaly české a slovenské léčivé přípravky tři čtvrtiny všech prodaných léků, v minulém roce poklesl tento podíl zhruba na polovinu. České přípravky si udržují mírně klesající podíl kolem 40 procent, podíl zahraničních léků však vrostl z 26 procent na téměř padesát. Opačným směrem zamířily slovenské léky.

Ve finančním vyjádření je podíl zahraničních léků ještě vyšší. Z celkového maximálního objemu výdajů na léčivé prostředky Češi v minulém roce utratili 37,1 miliardy korun za zahraniční léky, tedy více než 75 procent. Za české léky pak zaplatili 8,5 miliardy korun a za slovenské o šest miliard méně.

Nečastěji Češi kupovali léky proti bolesti, nejvíce s léčivou látkou paracetamol. Mezi léčivé prostředky s touto látkou patří například Paralen, Panadol či Efferalgan. Nejvíce peněz Češi utratili za antibiotika a prostředky skupiny „pohlavní hormony a

modulátory pohlavního systému“.

Finanční objem distribuovaných léčiv představuje součet výdajů zdravotních pojišťoven na recepty a léčebné přípravky v nemocnicích, doplatky pacientů a volný prodej za hotové. Podle zprávy SÚKL se výdaje občanů za nákup za hotové a za doplatky podílí na celkových tržbách jednou pětinou.

Údaje SÚKL získává sledováním dodávek léčivých přípravků od distributorů do lékáren, dalších zdravotnických zařízení a prodejcům vyhrazených léčiv.

Konečné ceny ústav vypočítává připočtením daně z přidané hodnoty a maximální možné výše přirážky distributorů a lékáren k cenám výrobců či dovozců. Jsou tedy maximální možnou hranicí finančního vyjádření obchodu s léčivy, reálné výdaje jsou podle ústavu nižší.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?