Divizna velkokvětá se jako léčivka používá již od starověku. Dokáže zmírnit dráždivý kašel

Co je divizna?

Jako divizna (latinsky Verbascum) se označuje početný rostlinný rod z čeledi krtičníkovité, jenž zahrnuje velké množství dvouletých a vytrvalých bylin, ale i jednoletky či polokeře. Ty se přirozeně vyskytují v Evropě, Asii a severní Africe, přičemž některé druhy jsou původní dokonce i na území České republiky. Navíc se mezi sebou poměrně ochotně kříží, takže běžně vznikají hybridní formy.

Obecně mají divizny poměrně široké možnosti využití. Některé druhy se sbírají jako léčivky, což souvisí hlavně s jejich pozitivním vlivem na dýchací soustavu. Květy vybraných divizen si pak našly své místo i v potravinářství, kde se s jejich pomocí barví či aromatizují nápoje, ale zároveň se používaly také k barvení látek. Semena některých druhů ovšem mohou být jedovatá (obsahují toxický rotenon), a proto byste si na ně měli dávat dobrý pozor. [1, 2, 3, 4]

Jak vypadají divizny?

Nejčastěji se jedná o dvouleté nebo vytrvalé byliny, které v některých případech dorůstají až do velikosti přes 2 m, ale patří sem i řada jednoletých rostlin a polokeřů. Řada divizen se vyznačuje hustým, plstnatým oděním tvořeným hvězdovitými nebo kandelábrovitými trichomy (chloupky). Mnoho zástupců je však zcela postrádá a najdete zde pouze jednoduché či žláznaté trichomy.

Divizny obvykle vytvářejí přízemní listovou růžici, z níž později vyrůstá květonosná lodyha. Lodyžní listy jsou spíše menší, objevují se střídavě či ve spirále a nezahrnují palisty. Mohou být bylinné, kožovité či blanité, většinou nejsou dělené, ale mohou být také peřenodílné až peřenosečné. Pouze ve vzácných případech bývají řapíkaté, spíše jsou přisedlé nebo objímají lodyhu. Okraje pak mívají celistvé, drobně zoubkované či zubaté.

Ve vrcholičnatých svazečcích nebo osamoceně na stopkách se potom objevují také pětičetné květy, které vyrůstají typicky z úžlabí drobných listenů. Jsou oboupohlavné, souměrné (téměř pravidelné) a tvoří společně větší květenství, což bývají konkrétně hrozny nebo laty. Barva jednotlivých květů se pak pohybuje od žluté přes bílou až po fialovou. Plodem je mnohosemenná tobolka. [5, 6, 7, 8, 9]

Jaké má divizna druhy?

Botanikové dnes rozlišují více než 450 různých druhů divizen, přičemž jde o nejpočetnější rod čeledi krtičníkovitých. Setkat se s nimi můžete hlavně na území Evropy a Asie, kde se nachází vývojové centrum daného rodu (Turecko, Írán). Původní jsou tyto rostliny také v severní Africe, zatímco do jižní části byly stejně jako do Severní a Jižní Ameriky či do Austrálie zavlečeny člověkem.

V české flóře je momentálně zastoupeno 9 původních druhů a jeden z nich se na našem území vyskytuje dokonce ve dvou různých variantách. Kromě toho zde najdete také celou řadu jejich kříženců, které si můžete navzájem splést. Konkrétně pak u nás rostou hlavně následující divizny:

• divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum),
• divizna malokvětá (Verbascum thapsus),
• divizna černá (Verbascum nigrum),
• divizna brunátná (Verbascum phoeniceum),
• divizna švábovitá (Verbascum blattaria),
• divizna ozdobná (Verbascum speciosum),
• divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii, subsp. austriacum),
• divizna sápovitá (Verbascum phlomoides),
• divizna knotovkovitá pravá (Verbascum lychnitis, subsp. lychnitis),
• divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis, subsp. moenchii).

Divizny obecně dávají přednost dostatečně teplým a slunečným oblastem (jde o heliofilní rostliny). Poměrně dobře snášejí přísušky neboli období krátkodobého sucha, přičemž některé z nich botanikové dokonce označují jako xerofytní (rostliny přizpůsobené suchým stanovištím). Společně rostoucí druhy se pak často kříží, ale dané hybridy většinou neprodukují plodná semena. [10, 11, 12, 13, 14]

Divizna velkokvětá

K nejznámějším druhům, které jsou hojně rozšířené na našem území, se řadí divizna velkokvětá (latinsky Verbascum densiflorum). Jde o léčivku, která se v angličtině označuje jako denseflower mullein. U nás ji pak lidé nazývají různě, ale nejčastěji se setkáte s pojmenováním svíce královská, svícen, louč, děvizna, děvozel, pochodňová květina, kruželice, Petrova hůl nebo třeba oranka.

V Červeném seznamu ČR je dnes divizna velkokvětá uvedená jako druh téměř ohrožený (označení NT). Splést si ji můžete třeba s blízce příbuznou diviznou malokvětou (Verbascum thapsus), jež se vyznačuje menšími květy, což je patrné už z jejího českého pojmenování, nebo s diviznou sápovitou (Verbascum phlomoides), která má ovšem horní lodyžní listy nesbíhavé. [15, 16, 17, 18]

Botanická charakteristika

Divizna velkokvětá představuje dvouletou bylinu, která dorůstá až do výšky 2 metrů. Během prvního roku vegetace vytváří růžici přízemních listů, jejichž povrch je lehce plstnatý. Ve druhém roce z ní potom vyrůstá také vzpřímená lodyha se střídavými listy vejčitého tvaru, které jsou sbíhavé a stejně jako zbytek byliny plstnatě ochlupené.

Postupně se zde začínají objevovat také květy, které jsou uspořádané do hroznovitého květenství (lichoklas). Jejich kalich bývá pětidílný, zvonkovitý a plstnatý, zatímco koruny jsou srostlé, pěticípé a mají jasně žlutou barvu. Divizna velkokvětá vykvétá typicky od května až do září a následně se zde objevují také plody, což jsou tobolky. Jakmile se však rostlina vysemení, zahyne. [19, 20, 21]

Přečtěte si také:

Svízel patří k nejpočetnějším rostlinným rodům. Patří sem i řada léčivých bylin

Kde roste divizna velkokvětá?

S diviznou velkokvětou se můžete setkat na území celé Evropy. Ačkoliv nejčastěji roste v její střední a jižní části, na severu areál výskytu zasahuje až do jižního Švédska, na jihu do Španělska, Portugalska, střední Itálie a severního Řecka a na východě pak dokonce až po Gruzii, Ázerbájdžán a střed evropské části Ruska. Díky své celkové nenáročnosti se navíc běžně vyskytuje i v České republice.

V našich končinách se jedná o poměrně běžný druh, který roste hlavně na ruderálních stanovištích, dále na skládkách a na rumištích, v příkopech a ve svazích podél cest. Této divizně se nejvíce daří v půdách chudých na živiny a vláhu, ale i v půdách hlinitých, štěrkovitých a kamenitých. Běžně se přitom objevuje i na loukách nebo v prosluněných částech lesa a někdy se pěstuje na zahrádkách či na kompostech. [22, 23, 24]

Divizna velkokvětá: sběr

Květy divizny (koruny bez kalichů) se sbírají postupně od května do září. Mějte ale na paměti, že ty, které ráno vykvetou, večer usychají. Nejlepší tedy bude, když se vám podaří je nasbírat a usušit během jediného dne. Vždy se do toho však pouštějte pouze za suchého počasí a nesbírejte je před deštěm nebo po dešti.

Pokud jde o to, jak se suší divizna velkokvětá, doporučuje se to provést na přímém slunci, kdy jednotlivé květy rozprostřete na tmavý papír nebo třeba na černý plech, což celý proces urychlí. Také pak samozřejmě můžete sušit květy divizny uměle v sušičce. Správně usušené květy poznáte podle toho, že budou vydávat příjemnou medovou vůni a jejich barva bude zlatohnědá. [25, 26, 27]

Obsažené látky

Divizna velkokvětá obsahuje komplex účinných látek, kam se řadí hlavně saponiny, flavonoidy (například hesperidin, rutin, luteolin, diosmin) a slizy, ale také malé množství silice, cukry, fenylethanoidové glykosidy (například verbascosid), kyselina thapsová nebo třísloviny. V průběhu kvetení nicméně obsah saponinů značně kolísá. [28, 29, 30, 31]

Jaké má divizna velkokvětá léčivé účinky?

Díky svým léčivým vlastnostem je divizna velkokvětá mezi lidmi oblíbená již od starověku. Pro léčebné účely se přitom využívají hlavně květy divizny (sušené nebo čerstvé), ale v některých případech to mohou být i její listy.  Obecně pak lidé preferují spíše vnitřní užívání divizny (například ve formě čajových směsí, tinktur a kloktadel), ale hodí se i pro vnější aplikaci.

Největší využití si divizna velkokvětá našla při léčbě průduškových onemocnění nebo třeba problémů, které souvisí s běžným nachlazením. Tato bylina má totiž protizánětlivé účinky a vzhledem k obsahu flavonoidů a saponinů navíc pomáhá rozpouštět hleny, působí dobře na sliznice a celkově podporuje normální funkci dýchací soustavy. Navíc čistí průdušky při chrapotu a pískání.

Ačkoliv neexistuje dostatečné množství vědeckých důkazů o léčivých účincích divizny velkokvěté, lidé ji často používají k léčbě chřipky, bronchitidy (zánětu průdušek), astmatu a dalších podobných obtíží. Účinné látky obsažené v této rostlině navíc usnadňují odkašlávání a celkově zmírňují dráždivý kašel. Čaj z divizny se proto hodí třeba při nachlazení nebo při suchých zánětech dýchacích cest.

Přečtěte si také:

Hloh obecný se doporučuje při kardiovaskulárních potížích. Léčivé jsou květy, listy i plody

Kromě toho pak divizna velkokvětá přispívá také k normálnímu fungování močového měchýře a ledvin, někdy se využívá i jako digestivum (podporuje trávení) a navíc posiluje přirozenou obranyschopnost organismu. Údajně uvolňuje křeče trávicího systému, a proto se dá využít i při různých zánětech žaludku, jícnu a střev nebo při poruchách zažívání doprovázených průjmem.

Co se týče vnějšího použití, z květů divizny velkokvěté lze připravit například kašovité obklady, které se hodí k hojení některých ran nebo bércových vředů. Ze sušených listů si pak můžete udělat odvar, jenž se dá následně ve formě obkladů přiložit na otoky. K léčbě kožních potíží se ovšem dají použít i čerstvé listy divizny velkokvěté. [32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39]

Má divizna nežádoucí účinky?

Stejně jako v případě pozitivního působení na lidské zdraví ani zde neexistují dostatečné vědecké informace o tom, co může divizna velkokvětá člověku způsobit. O jejím užívání byste se proto raději měli poradit se svým ošetřujícím lékařem. Těhotné ani kojící ženy by pak danou rostlinu neměly používat pro jistotu vůbec. Dobrý pozor si kromě toho dávejte na její semena, která mohou být toxická. [40, 41]

Jaké má divizna velkokvětá použití?

Vzhledem k tomu, jaké má divizna účinky na lidský organismus, si tato bylina našla využití především v lidovém léčitelství. Květy a listy si můžete sami nasbírat a následně je zpracovat, ale samozřejmě si můžete zakoupit již hotový produkt, ať už v lékárně, nebo třeba na internetu. V současné době se divizna prodává v následujících variantách:

• čaj z divizny velkokvěté,
• divizna velkokvětá sirup,
• tinktura z divizny velkokvěté.

Nejčastěji obohacuje divizna velkokvětá čaje. Můžete si přitom udělat čaj přímo z dané byliny, nebo si zakoupit bylinnou směs, kde je obsažena spolu s dalšími rostlinami. Čaj z divizny velkokvěté je mezi lidmi velmi oblíbený, ale je nutné ho pořádně přecedit, jelikož jsou její květy pokryté jemnými chloupky, které by mohly nepříjemně podráždit vaši sliznici.

Divizna velkokvětá se ovšem využívá i pro jiné účely. Její květy dříve sloužily k barvení látek či vlasů a dnes jsou například vhodné pro aromatizaci likérů nebo se přidávají do různých čajových směsí, aby jim dodaly hezčí vzhled. Listy divizny zase v minulosti ženy používaly k potírání svých tváří, aby tak docílily „přirozeného“ ruměnce. Jedovatá semena pak sloužila k omamování ryb. [42, 43, 44, 45, 46, 47]

Jak pěstovat diviznu velkokvětou?

Díky svým jasně žlutým květům se divizna může stát ozdobou vaší zahrádky, a to především jako dekorativní solitérní rostlina. Pokud jde o to, jak zvládá divizna velkokvětá pěstování v našich podmínkách, jedná se o nenáročnou bylinu, s níž si zvládne poradit každý začátečník. Stačí jí pouze umístit na vhodné stanoviště a poskytnout jí dostatek péče.

Divizna velkokvětá nemá příliš velké nároky na kvalitu zeminy, která by měla být spíše sušší a dobře propustná. Měli byste však zvolit vhodné místo, kde bude mít dostatek světla, ale zároveň bude chráněná před větrem. Ideální je tedy stanoviště v mírném svahu. Nepotřebuje pak hnojit ani zalévat, ale zejména v prvním roce se ji doporučuje okopávat.

Diviznu velkokvětou můžete vypěstovat ze semen, přičemž před výsevem je nutné půdu dobře zkypřit a odplevelit. Následně se vysévají během dubna na povrch půdy a stačí je pouze slabě zatlačit. Do zimy by z nich měla vzejít přízemní růžice listů. Ze semínek si však můžete na jaře také předpěstovat sazeničky, které se na záhon vysazují teprve ve chvíli, kdy mají alespoň 4 lístky. [48, 49, 50, 51]

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií

Zdroje: botany.cz, kvetenacr.cz, pfaf.org, webmd.com, drugs.com, healthline.com, ncbi.nlm.nih.gov, lekarna.cz, bylinkyprovsechny.cz, biolib.cz, byliny.vitalion.cz