Porucha je známá u dětí, ale přenáší se u 60 procent do dospělosti, kdy se ale léčí jen asi pět procent nemocných. V populaci by jich mělo být asi čtyři procenta, diagnostikovaných je asi 36.000 a léčeno kolem 1800.
Podle předsedy České psychiatrické společnosti Martina Anderse studie ukazují, že nemocní s ADHD mají o třetinu častější návštěvy v nemocnících a desetkrát více návštěv v ambulancích lékařů. Způsobí také dva až čtyřikrát více autonehod. „Má to dopad i na zdravotní systém a jeho ekonomiku, nejen na život těch lidí,“ dodal.
„ADHD je rizikovým faktorem pro kouření a užívání drog,“ dodal Marian Koranda, primář Dětského a dorostového detoxikačního centra Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. „Pokud pacienta léčíme, užívá psychotropní látky významně méně často,“ dodal. Léčba kromě léků zahrnuje i psychoterapii.
Pokud mají nemocní AHDH i další psychiatrické diagnózy, začínají často užívat drogy mezi 12. a 16. rokem života, jen s ADHD mezi 17. a 22. rokem. Podle Korandy může touto poruchou trpět až 40 procent závislých Čechů, zahraniční studie zmiňují 20 procent. Drogy, většinou stimulanty jako amfetamin, pro ně mohou být určitou formou samoléčby. „Ten člověk, když se potká s drogou, tak zjisti, že mu dělá zlepšení,“ doplnil Anders.
Také kvůli tomu mohou častěji končit ve vězeních. Koranda citoval studii skotských vědců, kteří zjistili ADHD u 30 procent mužů, deseti procent žen a až 45 procent mladistvých. „Jsou země, které tomu věnují pozornost a nabízejí ve vězeňském prostředí těmto lidem odpovídající léčbu,“ uvedl Anders.
Porucha podle odborníků vzniká ještě před narozením, až z 80 procent je podmíněná geneticky. Další část tvoří například alkohol a kouření v těhotenství, předčasné porody, nízká porodní váha nebo komplikace při porodu.
Příznaky se začnou projevovat před 12. rokem života. U dětí jde o horší prospěch ve škole, nepozornost, roztěkanost či vyšší riziko úrazů. Vést může i k nižšímu vzdělání. Pacienti jsou chaotičtí, častá je také prokrastinace čili odkládání úkolů na později. Vyhýbají se situacím, kdy očekávají selhání. Někdy ale naopak rozdělají mnoho projektů najednou, ale nedokážou je dokončit. Porucha se může vyskytovat v různě vážném stádiu.
„V dospělosti dochází k potlačení hyperaktivity, která se někdy projevuje jako vnitřní neklid, což může budit dojem úzkostnosti. Často jsou ti lidé léčeni na úzkost,“ doplnil Anders. Díky lékům se pacienti zapojí více do vztahů nebo lépe zvládají práci.
Obecně je ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, tedy porucha pozornosti s hyperaktivitou) dědičný syndrom, daný narušeným fungováním v těch oblastech mozku, které souvisejí s plánováním, předvídáním, zaměřením a udržením pozornosti a sebeovládáním.