E338 (kyselina fosforečná) je jedním z nejkontrover­znějších aditiv. Coca-Cole dodává svou nezaměnitelnou chuť

2. 9. 2024 7:30
přidejte názor
Autor: Depositphotos.com/AtlasStudio

E338 neboli kyselinu fosforečnou si většina lidí nejspíše spojí s Coca-Colou. Nachází se ale i v jiných nápojích, mléce či rybích produktech. V potravinářství se jí užívá jako regulátoru kyselosti, stabilizátoru a inhibitoru růstu bakterií a plísní, což má vliv na trvanlivost potravin. Vedou se však debaty o nežádoucích účincích, které se v případě příjmu vysokých dávek fosforu mohou u člověka rozvinout. 

Co je E338?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je E338?
  2. Chemické vlastnosti
  3. Použití E338 v potravinářství
  4. Účinky na zdraví
  5. Jaké má kyselina fosforečná použití?

Pod označením E338 se skrývá kyselina fosforečná. Ona a fosfáty se pokládají za jedny z nejkontroverznějších v rámci potravinářských aditiv. Lékaři mají pochybnosti o bezpečnosti jejich konzumace kvůli potencionálním zdravotním následkům. 

Autor: Internet Info

Údajně by totiž mohly stát za oslabením kostí a zvýšeným rizikem srdečních onemocnění.  Mohou způsobit poškození střevní sliznice, která je tak propustnější pro bakterie a může vést k chronickým zánětům, jako je například Crohnova choroba a ulcerózní kolitida

Nicméně Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, stejně jako Evropský úřad pro bezpečnost potravin uznal E338 za bezpečnou potravinářskou přídatnou látku, jelikož jim nebyl předložen dostatek důkazů, které by svědčily o její škodlivosti. Schválili užití E338 jako bezpečné i pro potraviny určené kojencům. Děti jsou nicméně nejvíce ohroženy jeho nežádoucími účinky, jelikož dle studie Komise EU jeho konzumace u malých dětí přesahuje 1,7násobek toho, co se pokládá za přípustnou dávku. 

Tělo přitom vyžaduje přijmout zhruba 700 mg fosforu denně. Co se týče obsahu fosforu v počáteční kojenecké výživě a jeho maximální doporučené výše, bylo stanoveno 90 mg/100 kcal a pak 100 mg/100 kcal v počáteční kojenecké výživě určené pro zvláštní lékařské účely a v té na bázi sóji. U dospělého o váze 70 kg se za přijatelnou dávku považuje 2 800 mg/den. [1, 23]

Chemické vlastnosti

Kyselina fosforečná je bezbarvá viskózní sloučenina bez zápachu, která mívá zpravidla podobu vodného roztoku, v čisté formě pak bílé krystalické látky. Náleží do skupiny slabých až středně silných kyselin, její molární hmotnost činí 97,99 g/mol a u bodu tání se uvádí hodnota 42,4 °C. 

Lze se setkat i s označením kyselina orthofosforečná. Její chemický vzorec je H3PO4. Co se tedy týče struktury kyseliny fosforečné, centrální atom fosforu je spojen dvojnou vazbou s atomem kyslíku a dále je prostřednictvím jednoduchých vazeb vázán se třemi hydroxylovými skupinami. 

Prvek fosfor v roce 1669 objevil německý alchymista Hennig Brand, který se pokoušel o výrobu zlata, v průběhu čehož nechal vyvařit značné množství moči. Z toho mu vzešla mírně nazelenalá zářící látka, která před jeho zraky náhle vzplanula. Pojmenoval ji fosfor, což je možné z řečtiny volně přeložit jako světlonoš. Carl W. Scheele se pak proslavil tím, že fosfor izoloval z kostního popela a kyselinu fosforečnou získal reakcí fosforu s kyselinou dusičnou. 

Kvůli vysoké reaktivitě prvku se vyskytuje pouze ve vázané formě, jako například v kyselině fosforečné. Ta se v současnosti vyrábí uměle z minerálů obsahujících fosfáty prostřednictvím kyseliny sírové, chlorovodíkové nebo dusičné. Připravuje se dvojím způsobem, a to tzv. mokrým a tepelným.

Při mokrém procesu vzniká kyselina fosforečná reakcí fluorapatitu, vody a koncentrované kyseliny sírové. Výsledný produkt sice není čistý, ale může se v této podobě použít k výrobě hnojiva. V rámci tepelného procesu je za přítomnosti vzduchu při vysoké teplotě zahříván fosfor, čímž se vyprodukuje pentoxid fosforitý, z kterého se vlivem kondenzace stane bílý prášek. Z něj se hydratací získá kyselina fosforečná.

Při vystavení molekul kyseliny fosforečné vysokým teplotám tvoří dimery, trimery, ale i dlouhé polymerní řetězce, čehož důkazem jsou polyfosforečné či metafosforečné kyseliny. Při kontaktu s kůží může ve vyšších koncentracích vést k jejímu popálení, podráždění nebo poškození nosních sliznic či očí. [4, 56]

Použití E338 v potravinářství

V potravinářství se E338 užívá jakožto regulátoru kyselosti, přidává se do mnoha sycených nápojů a jeho zásluhou má Coca-Cola onu charakteristickou chuť. Dále plní funkci stabilizátoru, antioxidantu a konzervantu. Coby stabilizátor zodpovídá například za to, že se v dezertech či omáčkách patřičně promíchá tuk s vodou. 

Kromě toho napomáhá ke zvýšení propustnosti soli v mase a je díky němu snazší zpracovat těsto. Koláče či chléb po něm lépe kynou a nabývají na objemu. Zároveň se přirozeně nalézá v různých druzích ovoce a ovocných šťávách.

Uplatňuje se také coby inhibitor růstu bakterií a plísní (např. v džemech), díky čemuž se prodlužuje trvanlivost výrobků a současně se tím podporuje jejich bezpečnost. Při přípravě džemů, ale i želé slouží jako pufrovací činidlo. Kyselina fosforečná je přítomna též při rafinaci cukru. Jedná se o levnou surovinu, dostupnou ve velkém množství, což je dáno její hromadnou produkcí. 

Potraviny obsahující E338

E338 se může vyskytovat v těchto potravinách:

  • kolové nápoje,
  • pekařské výrobky a výrobky z brambor,
  • zmrzlina, mléko, sýry a vejce,
  • hotová jídla a mražená pizza,
  • rybí filety a paštiky,
  • ovocné šťávy a kandované ovoce,
  • párky nebo šunka,
  • krekry, cereálie a směsi na přípravu muffinů,
  • produkty z krabího masa a napodobeniny surimi,
  • sportovní nápoje, jablečné či hruškové víno. 
Autor: Internet Info

Mimoto ho obsahuje prášek do cappuccina, ale objevuje se i v náhražkách mateřského mléka pro kojence či doplňcích stravy, a to třeba těch na ochranu srdce. [7, 8, 9, 10, 11, 12]

Účinky na zdraví

Ke kyselině fosforečné se váže celá řada nežádoucích účinků. Její nadměrný výskyt v krvi se dává do souvislosti s osteoartrózou a vyšší rizikem zlomeniny (vlivem snížené hustoty kostí), kornatěním tepen (aterosklerózou) a z toho vyplývajícími důsledky, jako je vysoký krevní tlak, infarkt či mrtvice

Kyselina fosforečná přijímaná ve vysokých dávkách je navíc velkou zátěží pro ledviny a může vést k poklesu hladiny vápníku v krvi a zároveň stát i za nedostatkem železa, hořčíku a zinku, což připouští i MUDr. Daniel Petr: „Pokud má tělo vysoký příjem fosforu, může to snížit jeho schopnost využít jiné minerály,  jako jsou právě železo, zinek nebo hořčík.“

Aspartam (E951) je hojně používané chemické sladidlo. O jeho bezpečnosti se ale vedou diskuze
Přečtěte si také:

Aspartam (E951) je hojně používané chemické sladidlo. O jeho bezpečnosti se ale vedou diskuze

Fosfátům obecně se navíc připisuje, že urychlují stárnutí. Měli by se jim zejména vyhýbat lidé s onemocněním ledvin. Jejich tělo se totiž fosfátů není schopné náležitě zbavit, a proto může dojít k jejich hromadění. Tento problém registruje i Evropský úřad pro bezpečnost potravin, který usiluje o stanovení přísnějších limitů pro maximální dávky fosfátů užívané v potravinářství pro jedince s těmito obtížemi. Pro jedince s akutním selháním ledvin je tak kupříkladu vhodné se držet maximální doporučené dávky, která činí 800 mg fosforu denně. 

Pokud dojde ke kontaktu kyseliny fosforečné s kůží či očima, může se dostavit podráždění a pálení, popáleniny či puchýře, při vdechnutí pak kašel a sípání. V takovém případě je namístě oči vypláchnout mírně tekoucí vodou, stejně tak i opláchnout postižené místo na kůži a případně dotyčnému svléct zasažené kusy oblečení. Při vdechnutí ho je třeba přemístit na čerstvý vzduch.  

Kyselina fosforečná přispívá k regeneraci svalů po náročném tréninku. MUDr. Daniel Petr tento účinek vysvětluje následovně: „Kyselina fosforečná je zdrojem fosforu, který je nutný k tvorbě DNA a RNA, bez kterých se nové svalové buňky neobejdou. Navíc je fosfor součástí molekuly ATP, která je zdrojem buněčné energie.“

Společně s vápníkem se kyselina fosforečná podílí na budování a udržování zdravých a silných zubů a kostí, ale musí se v těle nacházet ve vyváženém poměru. To potvrzuje i MUDr. Daniel Petr: „Tkáně kostí a zubů se skládají mimo jiné z vápníku a fosforu. Proto je optimální přísun těchto minerálů ve stravě důležitý pro jejich zdraví. Nadměrný příjem fosforu může ale naopak přispět k rozvoji osteoporózy.“ Jisté studie dále naznačují, že by nadměrný výskyt fosfátů v těle mohl souviset s poruchami učení a chování, především pokud se jedná o organofosfáty. [13, 14, 15, 16]

V jaké podobě přijímáte E338 neboli kyselinu fosforečnou?

Jaké má kyselina fosforečná použití?

Nejhojněji se jí užívá v zemědělství, a to při výrobě hnojiv, insektidů a pesticidů nebo jako ochucovadla v krmivech pro zvířata. K výrobě hnojiv se podle odhadů spotřebuje až 80 % vyprodukované kyseliny fosforečné. Jako katalyzátor se objevuje v ropném a polymerním průmyslu, podílí se na barvení textilu, srážení kaučukového latexu a zubních cementů či se používá při kontrole neprůhlednosti v rámci výroby skla. 

Co se týče dalšího využití kyseliny fosforečné, uplatnění nachází také ve stomatologii, kde slouží jako leptací roztok, k bělení zubů nebo v tekutině na výplach úst. Obsahují ji i zubní pasty a některé prostředky určené k čištění. Mimoto je přítomna v jistých lécích proti nevolnosti a zvracení, mýdlech a přípravcích pro péči o pleť, v nichž se vyskytuje za účelem regulovat hladinu pH. 

Zužitkuje se i při úpravě vody a kovů, konkrétně odstraňování rzi z kovových součástek. Fosfátová přeměna povlaku se přitom provádí kvůli posílení odolnosti vůči korozi. Její použití na oceli, hliníku a zinku zlepšuje přilnavost barev. Ve stavebnictví se kyselinou fosforečnou odstraňují minerální usazeniny či skvrny od tvrdé vody. [17, 18, 19]

Zdroje: food-detektiv.de, au.openfoodfacts.org, products.pcc.eu, infocons.org, byjus.com, chemicalbook.com, medicinenet.com, food-info.net, ncbi.nlm.nih.gov, healthline.com, pubchem.ncbi.nlm.nih.gov, araxchemi.com

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?