Vředová choroba žaludku je chronické, psychosomatické, peptické, relativně časté celkové onemocnění sliznice žaludku, pro které je charakteristické postižení častí žaludku, jež jsou přirozeně odolné vůči působení kyseliny a pepsinu (Hyrdel, 2008). Z tohoto důvodu o vředové chorobě žaludku můžeme hovořit pouze tehdy, pokud se vředy vyskytují v místě přirozené odolnosti sliznice vůči agresivnímu působení žaludeční šťávy s tendencí k chronicitě nebo k opakovanému výskytu (Lacko a kol., 2007). Za normálních okolností vřed nevznikne, protože žaludek má přirozenou ochranu sliznice před účinkem šťávy. Vznikne až tehdy, kdy tyto obranné mechanismy selžou (Norton et al., 2008).
Oblasti edukace
V edukaci se klade důraz na změnu chování a konání, je založená na podpoře pozitivních a odstraňovaní negativních faktorů ze života člověka (Nemcová a kol., 2010).
Edukace pacienta s vředovou chorobou žaludku sehrává důležitou roli při léčbě. Měla by se realizovat tak, aby měl pacient vědomosti, dovednosti a motivaci k dodržování takového způsobu života, kterým se dá zlepšovat nebo udržet dobrý zdravotní stav. Edukace je při tomto onemocnění důležitá zejména z toho důvodu, aby pacient předcházel komplikacím a recidivám (Bašková a kol., 2009). Edukace pacienta s vředovou chorobou žaludku se zaměřuje na zlepšení kvality jeho života (Zimermanová, 2012). Edukace ulehčuje adaptaci na změny v životním stylu, který je ovlivněn chorobou (Nemcová a kol., 2010).
Posuzování
Hlavním tématem edukačního plánu byl edukační program u pacienta s nově zjištěným onemocněním vředová choroba žaludku. Cílem byla edukace pacienta o onemocnění a správné životosprávě.
Jednalo se o 59letého pacienta, který byl odeslán obvodní lékařkou k hospitalizaci na interní oddělení za účelem diagnostiky a následné terapie nespecifických bolestí v oblasti epigastria. Nemocnému byla pomocí gastrofibroskopie diagnostikována vředová choroba žaludku. Pacient je ženatý, má dvě děti, bydlí s manželkou a dětmi v rodinném domě na vesnici. Pracuje jako řidič autobusu, jeho manželka je prodavačka v obchodním domě. Starší syn je zaměstnaný jako automechanik. Mladší syn studuje cestovní ruch na vysoké škole, bydlí na internátě, obvykle jezdí domů pravidelně každý víkend. Oba synové bydlí společně s rodiči. Celá rodina pacienta povzbuzuje a je mu oporou. V jeho rodině se nevyskytla závažnější onemocnění, oba rodiče zemřeli na kardiovaskulární onemocnění, jeho dědeček měl rovněž diagnostikovánu vředovou chorobu žaludku. Má tři sourozence, nejstarší bratr se léčí pro hypertenzi, ostatní sourozenci jsou bez závažnějších onemocnění. Je společenský typ, často se navštěvují s rodinnými přáteli. Jeho ekonomické a sociální podmínky jsou vyhovující. V roce 2005 pacient podstoupil transuretrální resekci prostaty. Dosud se neléčil s žádným závažným onemocněním, užívá léky při bolestech bez ordinace lékaře (Ibalgin 400 nebo Algifen gtt. 20 kapek). Pacient se často nachází v stresových situacích, pravidelně kouří, 2–3 cigarety denně asi 16 let, tvrdý alkohol pije příležitostně, často pije pivo (asi 3krát týdně), kávu pije každé ráno.
Jeho zdravotní problémy se objevily asi před 3–4 měsíci, kdy začal mít bolesti v oblasti žaludku. Bolest nastává po jídle zhruba do 1 hodiny, poslední dva týdny jsou bolesti časté, křečovité a silné. Zhoršila se i chuť k jídlu. Občas zvrací, nauzea je častá, občas pyróza, za poslední 4 měsíce zhubl asi 10 kg. Pacient udává pocit nepříjemné plnosti žaludku a poslední 2 dny má melénu. Z toho důvodu navštívil obvodní lékařku, která ho ihned doporučila k hospitalizaci na interní oddělení za účelem diagnostiky a následné terapie nespecifických bolestí v oblasti epigastria. Při příjmu pacienta na interní oddělení jej ošetřující lékař urgentně odeslal na USG břicha a následně na gastrofibroskopické vyšetření, která prokázala vředovou chorobu žaludku. Při gastroskopii byl zjištěn výrazný edém v oblasti corpus ventriculi, na přední straně hluboký chronický krvácející vřed, klasifikovaný Forrest Ib (FIb) – viditelné volné krvácení bez stříkající krve (prosakování), zahájena endoskopická léčba za účelem endoskopické hemostázy injekční metodou pomocí adrenalinu. Při vyšetření byly odebrány vzorky biopsie k histologickému vyšetření k určení přítomnosti bakterie Helicobacter pylori. Pacientovi byla nasazena farmakoterapie.
Sběr údajů a jejich vyhodnocení
V rámci posuzování stavu vědomostí pacienta, které souvisejí s vředovou chorobou žaludku, jsme využili metodu rozhovoru s použitím připravených otázek. Rozhovor trvající přibližně 25 minut jsme realizovali v pacientově pokoji interního oddělení, kde leží sám. Na základě odpovědí edukanta jsme zjistili, že má jen minimální vědomosti o onemocnění, komplikacích, léčbě, příznacích a příčinách vředové choroby žaludku. O správné životosprávě při vředové chorobě žaludku má pouze velmi málo vědomostí. Nemá téměř žádné vědomosti o dietě, dietním režimu a přípravě jídel, neví, co je při jeho onemocnění potřeba vyloučit z jídelního lístku, neumí vyjmenovat vhodné a nevhodné potraviny, nezná škodlivost stresu a kouření. Má nedostatečné vědomosti o tom, že by se měl psychicky a fyzicky šetřit při propuknutí onemocnění, a nezná důležitost spánku a odpočinku při vředové chorobě žaludku.
Navrhovanou edukaci pacient přivítal, má velký zájem o získání nových informací, je rád, když dané problematice porozumí, věří, že mu nabyté informace pomohou zkvalitnit a zlepšit jeho nynější zdravotní stav. Spolu s pacientem jsme si naplánovali setkání a dohodli jsme si jeho obsahovou stránku.
Diagnostika
Na základě vstupního rozhovoru s pacientem a posouzení jeho vědomostí a schopností učit se jsme stanovili následující edukační diagnózy: Edukační diagnóza č. 1: Nedostatek vědomostí o onemocnění – příčinách, průběhu, komplikacích, diagnostice a léčbě v souvislosti s nově zjištěným onemocněním vředová choroba žaludku.
Edukační diagnóza č. 2: Nedostatek vědomostí a dovedností o dietě a o zásadách správného stravování v souvislosti s onemocněním vředové choroby žaludku projevující se nedodržováním dietních omezení, dosavadním nezájmem pacienta o danou problematiku a kladením otázek.
Edukační diagnóza č. 3: Nedostatek vědomostí o správné životosprávě – o negativním vlivu kouření a stresu, o spánku a odpočinku, o pohybové aktivitě projevující se sníženou motivací k abstinenci kouření a kladením otázek.
Vyhodnocení edukačního plánu
Pacient během celé edukace dobře spolupracoval a pochopil poskytnuté informace. Formou rozhovorů, pozorování a praktického zkoušení jsme zjistili, že pacient má na základě edukace dostatečné vědomosti o onemocnění, dietě a zásadách správného stravování, správné životosprávě a o významu vyloučení škodlivých vlivů vzhledem ke svému onemocnění. Pacient ochotně spolupracoval, aktivně se zapojoval do procesu edukace a projevoval zájem získat nové informace. Byl správně motivovaný, což ulehčilo učení a proces zapamatování si nových informací. Pacientovi byly poskytovány edukační materiály s radami (týdenní jídelní lístek, brožura Životospráva při onemocnění vředová choroba žaludku, ukázky receptů, kartičky s vhodnými a nevhodnými potravinami a nápoji, brožura Základní informace pro pacienty o vředové chorobě žaludku), proto doufáme, že je bude využívat a tak předcházet recidivám, případně komplikacím onemocnění. Na základě uvedených skutečností můžeme konstatovat, že edukace byla účelná a efektivní. Použité
metody, formy a prostředky byly vhodně zvolené. Realizace edukačního programu byla úspěšná, probíhala podle předem stanoveného edukačního plánu. Cíle edukačního plánu byly splněny. Po ukončení edukačního plánu pacient aplikoval získané vědomosti a dovednosti.
Závěr
Vředová choroba žaludku patří mezi nejčastější onemocnění, která postihují trávicí systém. Je to chronické, psychosomatické, celkové onemocnění sliznice žaludku, při kterém musí pacient často změnit svůj životní styl. Příčinou vzniku onemocnění je nerovnováha mezi ochrannými a agresivními faktory. Významný podíl na vzniku sehrávají vnější agresivní faktory, a to chyby v životosprávě, zejména nepravidelné stravování, složení potravy, užívání některých léků, škodlivé návyky, jako kouření a pití alkoholu, ale i stresové situace, sociálněekonomické faktory a bakterie Helicobacter pylori. Mezi další příčiny řadíme genetické vlivy, vliv jiných onemocnění, vliv HCl a pepsinu. Vznik vředu žaludku je důsledkem převahy agresivních faktorů. Proto je důležité, aby měl pacient dostatečné a správné vědomosti týkající se životosprávy, diety, eliminace stresu a škodlivých účinků kouření a alkoholu. Nejpodstatnější pro určení diagnózy je gastrofibroskopické vyšetření žaludku.
Léčba vředové choroby žaludku prošla vývojem zdokonalování. V minulosti byla u vředových onemocnění žaludku velmi častá chirurgická léčba, která je dnes vykonávána podstatně řidčeji, a to zejména při komplikacích. Dnes v léčbě dominuje farmakologická léčba, která po objevení PPI (proton-pump inhibitors) prodělala významný pokrok v léčbě vředu. I přesto, že vředová choroba žaludku přináší mnohé komplikace, díky nejmodernějším léčebným postupům mohou pacienti vést stejně plnohodnotný život jako zdraví lidé.
Po oznámení diagnózy vředová choroba žaludku hraje důležitou a nezastupitelnou roli vhodná a efektivní edukace pacienta lékařem i sestrou. Sestra s kvalitními a dostatečnými vědomostmi dokáže pacienta podpořit a pomoct mu při hledání odpovědí na jeho otázky. Edukace by se měla realizovat tak, aby pacient získal vědomosti, dovednosti a motivaci k vedení takového způsobu života, kterým lze zlepšovat nebo udržet dobrý zdravotní stav. Edukace je důležitá zejména z toho důvodu, aby pacient předcházel komplikacím a recidivám. Sestra by měla navázat na edukaci lékaře, doplnit informace z ošetřovatelského hlediska, a pokud je to potřeba, nemocnému objasnit informace, které pro něj nebyly srozumitelné. Předejde se tak negativním emocionálním reakcím pacienta, jež vznikají kvůli nedostatečné nebo nesrozumitelné edukaci s použitím nevhodné terminologie, které pacient nerozumí. Sestra může svým edukačním působením naučit pacienta žít s chronickým onemocněním, proto je důležité, aby edukace byla individuální a správně zvolená.
„Poznání vlastní choroby a ochota užívat léky předepsané lékařem – to už je začátek uzdravení.“ (Miguel de Cervantes y Saavedra) LITERATURA
BAŠKOVÁ, M. a kol. Výchova k zdraviu. Martin: Osveta, 2009. 226 s. ISBN 978–80–8063–320–2.
HYRDEL, R. Peptické vredy a Helicobacter pylori. In Gastroenterológia pre prax. 2008, roč. 7, č. 1, s. 15–19. ISSN 1336–1473.
LACKO, A. a kol. Vnútorné lekárstvo pre ošetrovateľstvo II. Ružomberok: Katolícka univerzita – Fakulta zdravotníctva, 2007. 170 s. ISBN 978–80–8084–146–1.
NEMCOVÁ, J. a kol. Moderná edukácia v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, 2010. 260 s. ISBN 978–80–8063–321–9. NORTON, CH. et al. Oxford handbook of gastrointestinal nursing. New York, USA: Oxford University Press, 2008. 734 s. ISBN 978–0–19–929865–5.
ZIMERMANOVÁ, M. Edukácia a ergoterapia ako determinanty kvality života seniorov v rezidenciálnych zariadeniach. Nitra: UKF, 2012. 73 s. ISBN 978–80–558–0089–9.
Souhrn I přesto, že vředová choroba žaludku je v současnosti rozšířené onemocnění, pacienti jsou často konfrontováni s výrazným deficitem vědomostí, což komplikuje včasnou diagnostiku i samotný průběh léčby. Důležité je komplexně zpracovat problematiku edukace u pacienta, kterému byla nově diagnostikována vředová choroba žaludku, s cílem pochopit podstatu onemocnění, poznat omezení, která s sebou přináší do každodenního života. Pokud ji pacient dokáže respektovat, může se postupně zařadit plnohodnotně do každodenního života. Klíčová slova: vřed žaludku, vředová choroba žaludku, edukace, Helicobacter pylori
O autorovi| Iveta Slováková, PhDr. Lukáš Kober Fakulta zdravotníctva Katolíckej univerzity v Ružomberku (lukaskober@gmail.com)
R