Co je elektrokardiografie (EKG)?
Co se dozvíte v článku
Elektrokardiografie (EKG) je základní diagnostická metoda, která se provádí při podezření na srdeční onemocnění a ke kontrole pacientů, u nichž bylo srdeční onemocnění již diagnostikováno. Pomocí EKG lze tedy prokázat různá srdeční onemocnění, například srdeční arytmii a některé formy ischemické poruchy srdeční, ale i plicní embolii.
EKG umožňuje snímání a pořízení záznamu elektrické aktivity srdce, tedy elektrokardiogramu (časového záznamu EKG křivek), a provádí se pomocí zařízení zvaného elektrokardiograf. Každý stah srdečního svalu je doprovázen vznikem slabého elektrického napětí. To se následně šíří na povrch těla, kde jej lze monitorovat pomocí elektrod, takzvaných EKG svodů. [1, 2, 3]
Popis snímání EKG přístroje
Základem srdeční činnosti je stahování a uvolňování srdeční svaloviny, při němž se srdce střídavě plní krví a vyprazdňuje. Podnětem pro stažení srdce je elektrický impulz, který vychází ze zvláštních svalových vláken, jež zabezpečují chod srdce. Těmto elektrickým impulzům se rovněž říká akční potenciály.
Během šíření akčních srdečních potenciálů vznikají v odlišných oblastech těla místní elektrické proudy, což vede ke vzniku elektromagnetického pole. Vzhledem k tomu, že tělesné tekutiny fungují jako dobré vodiče, lze snímat aktivitu myokardu i z povrchu těla.
EKG svody, elektrody a křivka
Ke snímání srdeční aktivity se nejčastěji využívá 12svodové EKG (přístroj s 12 elektrodami), které registruje elektrickou aktivitu z různých míst na těle, tedy z hrudníku, kotníků a končetin. Principem těchto svodů je vždy zapojení dvou aktivních elektrod, jejichž polarita je dána předem. Správné umístění EKG elektrod je zásadní, jelikož umožňuje odečítat výslednou EKG křivku vzhledem k umístění srdce jako celku i jednotlivých srdečních oddílů.
Výstupem měření je grafický EKG záznam, tedy EKG křivka, která je zaznamenána na milimetrový papír. Lékař následně podle vzhledu výsledné křivky, jejího tvaru, výšky a dalších parametrů zhodnotí a diagnostikuje odchylky od běžného stavu. Standardní 12svodový systém zahrnuje tři skupiny svodů:
- Einthovenovy bipolární končetinové svody,
- Goldbergerovy unipolární končetinové svody,
- Wilsonovy unipolární hrudní svody. [4, 5, 6, 7]
Jak EKG vyšetření probíhá?
Při vyšetření leží pacient na zádech s obnaženou horní polovinou těla a kotníky a lékař nebo sestra mu na předem určená místa na hrudi, kotnících a zápěstích připojí elektrody, které snímají srdeční činnost. Poté následuje vyšetření neboli záznam EKG, při kterém musí být pacient v naprostém klidu.
K zajištění lepší vodivosti je možné potřít pokožku vodou. Srdeční aktivitu přístroj EKG zaznamená v podobě zmiňované křivky na papír. Vyšetření je nenáročné, nebolestivé a nevyžaduje žádnou speciální přípravu. Po skončení záznamu vám lékař nebo sestra sundá elektrody a vy se můžete opět obléct. [8, 9, 10, 11]
Kdy se využívá EKG srdce?
Pokud máte obtíže, jako je nepravidelný srdeční tep, dušnost, těžká únava nebo bolest na hrudi, a váš lékař pojme podezření na srdeční onemocnění, doporučí vás na vyšetření EKG. Elektrokardiografie se využívá zejména k diagnostice následujících stavů:
- nepravidelný srdeční rytmus (arytmie),
- infarkt,
- abnormality srdce, jako je zvětšení srdeční komory a abnormální elektrické vedení,
- poškození srdce nebo srdeční selhání,
- špatný průtok krve srdečním svalem (ischemie) kvůli onemocnění koronárních tepen,
- plicní embolie.
Dále můžete EKG vyšetření podstoupit v následujících případech:
- v rámci předoperačního vyšetření,
- v minulosti jste prodělali infarkt,
- ke zhodnocení, jak dobře fungují některé druhy léčby srdečních onemocnění, například kardiostimulátor,
- užíváte léky na srdeční onemocnění. [12, 13, 14, 15]
EKG holter
Vzhledem k tomu, že běžné EKG monitoruje elektrickou aktivitu srdce po velmi omezenou dobu, nemusí zaznamenat nepravidelnosti, které mohou nastat jednou za čas nebo při určitých činnostech.
Aby bylo možné zachytit tyto nevyzpytatelné srdeční problémy, může vám lékař poskytnout holter EKG, který bude měřit váš srdeční rytmus po dobu 24 až 48 hodin. Během této doby byste měli vykonávat veškeré vaše běžné činnosti. Je však nutné dbát na to, aby přístroj nepřišel do kontaktu s vodou nebo abyste jej jinak nepoškodili. [16, 17]
Zátěžové EKG
Zátěžové EKG, také známé jako bicyklová ergometrie, slouží ke sledování srdečních změn způsobených zatížením srdce námahou. Vyšetření probíhá na speciálním rotopedu (ergometru) a pacient má během šlapání na hrudi umístěné elektrody. Na paži je mu zároveň měřen tlak. Pokud došlo k ucpání nebo zúžení cév, které zásobují srdce krví, při zátěži bude srdce hůře prokrvováno, což se projeví na EKG křivce.
Tyto změny se mohou projevit také tělesnými obtížemi, jako je bolest či tlak na hrudi, tedy takzvanou anginou pectoris. Zátěžové EKG bývá indikováno zejména k odhalení srdečních arytmií spouštěných při zátěži. Tímto vyšetřením lze také posoudit tělesnou výkonnost. Před vyšetřením je nutné vysadit většinu léků, zejména betablokátory. [18, 19]
Podstoupili jste někdy EKG vyšetření?
Co vás čeká po EKG
Pokud lékař neurčí jinak, můžete se po vyšetření vrátit k běžným činnostem. Po absolvování EKG vyšetření zpravidla nenásleduje žádná speciální péče, nejedná-li se o pohotovostní situaci, jež vyžaduje okamžitou léčbu.
Výsledky EKG by vám měl lékař sdělit v předem domluveném termínu. Neváhejte se také lékaře zeptat, jak máte následně postupovat. Pokud se v následujících dnech objeví větší obtíže než před EKG, neváhejte lékaře kontaktovat. [20, 21]
Zdroje: kardiologie-sro.cz, nzip.cz, kardio-brno.cz, cw.fel.cvut.cz, edu.techmania.cz, oberonic.cz, ikem.cz, kard.fnplzen.cz, hopkinsmedicine.org, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, webmd.com