Ergometrie testuje srdce při zátěži. Zaznamenává se EKG a tepová frekvence

Co je ergometrie?

Ergometrie je neinvazivní diagnostická metoda, která sleduje činnost srdce při zátěži a jeho schopnost zvládat větší námahu. Během vyšetření se zaznamenává EKG a tepová frekvence a nejčastěji se využívá bicyklový ergometr, případně běžecký trenažér. Přístroj během zátěže snímá tepovou frekvenci pomocí elektrod, které jsou připevněny na hrudník a končetiny. [1, 2]

Indikace ergometrie

Zátěžová ergometrie se provádí v případech, kdy je nutné otestovat funkční rezervy srdce a zjistit, jak se srdce i krevní oběh vyrovnávají se zvýšeným výkonem.

Pacienti vyšetření podstupují nejčastěji při podezření na ischemickou chorobu srdeční (onemocnění věnčitých tepen) nebo na jiná srdeční onemocnění (například srdeční arytmie), a to ve chvíli, kdy se u nich objeví bolesti na hrudi bez objektivního nálezu na běžném EKG a jejich srdeční enzymy jsou v normě.

Testování může být dále indikováno k určení maximálního výkonu srdce a krevního oběhu po prodělání srdečního infarktu nebo po srdeční operaci. Ergometrie se běžně využívá také ve sportovním lékařství při preventivních prohlídkách sportovců k vyhodnocení fyzické zdatnosti.

Hlavní důvody podstoupení ergometrie

• Podezření na zúžení věnčitých cév (ischemická choroba srdeční),
• zhodnocení vlivu chlopenní vady na funkci srdce při zátěži,
• diagnostika poruch srdečního rytmu, které se mohou projevit při zátěži,
• návrh rehabilitace pro pacienty trpící srdečním onemocněním,
• hodnocení fyzické zdatnosti. [3, 4, 5, 6]

Princip bicyklové ergometrie

Princip ergometrie je poměrně jednoduchý, nicméně pro pacienta bývá toto vyšetření fyzicky náročnější. Většinou se používá bicyklový ergometr, odtud také název bicyklová ergometrie.

V podstatě se jedná o speciálně upravený rotoped, na kterém šlapete dle lékaři nastavené zátěže a rychlosti. Tato zátěž se postupně zvyšuje v závislosti na zátěžovém protokolu a vy musíte vyvíjet stále větší a větší sílu.

Po celou dobu vyšetření vás lékaři instruují a monitorují, konkrétně váš krevní tlak, srdeční puls a EKG. EKG je snímáno pomocí elektrod přilepených na hrudníku. Na paži je sledován krevní tlak a srdeční puls.

Ergometrie: referenční hodnoty

Před začátkem zátěžového testu je nutné vybrat zátěžový protokol, který blíže specifikuje intenzitu zatížení a délku trvání. Základní zátěžové protokoly jsou následující:

• jednostupňový zátěžový test,
• stupňový zátěžový test,
• stupňový s přestávkami,
• rampový,
• kontinuální,
• kombinovaný.

Ergometrická tabulka zátěže

Při hodnocení ergometrie se typicky vypočítávají dvě hodnoty tepové frekvence, konkrétně tzv. submaximální (200 mínus věk pacienta) a maximální (220 mínus věk pacienta).

Primárně je zátěžový test zaměřen na dosažení submaxima. Pokud ovšem nedojde k žádnému nálezu ani zdravotním obtížím, lze pokračovat k dosažení maxima. Doporučené velikosti zátěže a otáček jsou následující:

1. stupeň zátěže: 0,5 W/kg: 45–50 otáček/minuta,
2. stupeň zátěže: 1,0 W/kg: 50–55 otáček/minuta,
3. stupeň zátěže: 1,5 W/kg: 60–65 otáček/minuta,
4. stupeň zátěže: 2,0 W/kg: 65–70 otáček/minuta,
5. stupeň zátěže: 2,5 W/kg: >70 otáček/minuta. [7, 8, 9, 10]

Jak dlouho trvá ergometrie?

Vyšetření pokračuje do té doby, než pacient dosáhne stanovené zátěže, nebo do chvíle, kdy se objeví příznaky, jako je například bolest na hrudníku, či se objeví změny na EKG. Samotná zátěž na bicyklovém ergometru trvá přibližně 10 minut. Bezprostředně po zátěžovém testu následuje asi 6 minut sledování v klidu. [11, 12, 13]

Příprava na ergometrii

Zátěžová ergometrie nevyžaduje žádnou speciální přípravu a jakékoliv případné požadavky by vám měl sdělit váš ošetřující lékař. Obvykle je nutné několik dní před zátěžovým testem vysadit některé léky, především betablokátory, pokud je užíváte.

Dále byste neměli přijít s plným žaludkem, lačnění však nutné není. Alespoň dvanáct hodin před vyšetřením je nutné nekouřit ani nepít alkohol. V neposlední řadě byste si s sebou měli vzít vhodné sportovní oblečení, obuv na šlapání a ručník. [14, 15, 16]

Možné komplikace při ergometrii

Během vyšetření může dojít k drobnějším komplikacím, jako jsou závratě, slabost či únava, přičemž u pacientů důchodového věku také hrozí svalové či kloubní poranění vycházející z nadměrné zátěže. Mezi nejzávažnější komplikace patří vznik akutního infarktu myokardu či maligní arytmie, nicméně toto riziko je asi 0,05 %. Riziko je také vyšší u pacienta s prokázanou ischemickou chorobou srdeční. [17, 18, 19]

Kontraindikace ergometrie

Zátěžový test nelze provádět při probíhajících infekčních onemocněních. Je tedy nutné jej odložit, pokud pacient zaznamená příznaky, jako je zvýšená teplota, a další známky infekce. Vyšetření dále nelze provádět v následujících případech:

• závažná porucha srdečního rytmu,
• nestabilní angína pectoris,
• příznaky, jako je dušnost a točení hlavy,
• pacient není schopen vykonávat fyzickou zátěž ze zdravotních důvodů,
• některá onemocnění s proměnlivým průběhem, například diabetes mellitus, astma a podobně. [20, 21]

Zdroje: nzip.cz, nemocnicetrinecpodlesi.agel.cz, nemji.cz, ikem.cz, fsps.muni.cz, wikiskripta.eu, kardio-cz.cz, upsl.cz, is.muni.cz, stefajir.cz, kardioambulance.cz