Co je hypoxie?
Jedná se v podstatě o nedostatečné okysličení tkání, na které není lidský metabolismus zvyklý. Kromě toho existují ještě dva podobné termíny, které je dobré znát. Hypoxemie označuje nedostatek kyslíku v arteriální krvi, anoxie naopak znamená úplný nedostatek kyslíku.
Druhy hypoxie
Podle místa, kde dochází k poruše přenosu kyslíku, rozlišují lékaři čtyři různé druhy hypoxie (tzv. Barcroftovo schéma):
- Hypoxemická hypoxie
- Anemická hypoxie
- Stagnační hypoxie
- Histotoxická hypoxie
HYPOXEMICKÁ (HYPOXICKÁ) HYPOXIE
Tento stav je spojený s nízkým parciálním tlakem kyslíku v arteriální krvi. Příčinou poruchy přenosu kyslíku mezi plícemi a krví může být postižení dýchacího systému (astma, pneumotorax, cystická fibróza), arteriovenózní zkraty nebo menší koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu. Hypoxemická hypoxie se proto často objevuje ve vysokých nadmořských výškách a způsobuje horskou nemoc.
ANEMICKÁ HYPOXIE
Tento druh hypoxie je způsobený nedostatkem červených krvinek či krevního barviva s názvem hemoglobin, případně jejich neschopností na sebe vázat kyslík a přenášet ho na různá místa lidského těla. Důvodem může být anémie, špatná funkce hemoglobinu nebo otrava oxidem uhelnatým.
STAGNAČNÍ (CIRKULAČNÍ) HYPOXIE
V případě cirkulační hypoxie je v krvi kyslíku dostatek a jeho tlak je zcela normální. Při poruše oběhu však tkáněmi protéká menší množství krve a dochází proto k větší spotřebě kyslíku. Příčinou může být šok, embolie nebo selhání srdce. Cirkulační hypoxie má často lokální charakter a postihuje pouze určitý orgán, pokud ale dojde k šoku, může nastat i celková cirkulační hypoxie.
HISTOTOXICKÁ HYPOXIE
Když buňky nejsou schopné dopravený kyslík zpracovat, jedná se o histotoxickou hypoxii. Ta nastává například při otravě alkoholem, kyanidem nebo jinými látkami. V takovém případě totiž buňky nepřijímají kyslík, ten proto putuje do žil a mísí se zde s odkysličenou krví. U pacienta se takový stav projeví růžovým zbarvením kůže.
Příznaky hypoxie
- Ztížené dýchání
- Zvýšené pocení
- Neklid
- Srdeční arytmie
- Poruchy duševní činnosti
- Cyanóza (promodrávání kůže)
- Pokles původně zvýšeného tlaku
V pozdějších fázích u pacienta dochází ke ztrátě vědomí, poškození tkání nervové a srdeční soustavy a následuje zástava krevního oběhu.
Následky hypoxie
Mozek představuje jeden z životně důležitých orgánů, kontroluje veškeré tělesné funkce, ale také samotné lidské myšlení. V případě nedostatku kyslíku je proto zásobován až do poslední chvíle na úkor ostatních orgánů a částí těla (střeva, končetiny…). I přesto však může nastat situace, kdy tyto kompenzační mechanismu selžou.
Mezi nejzávažnější následky spojené s hypoxií patří trvalé poškození funkcí mozku a nervové soustavy. Může dojít ke vzniku edémů (otoků) na mozku nebo ischemie, což je porucha prokrvení tkáně nebo orgánu, které při poškození odumírají.
Léčba hypoxie
K léčbě hypoxie slouží tzv. oxygenoterapie, která spočívá v podávání zvlhčeného a ohřátého kyslíku s malou koncentrací oxidu uhličitého. Samotný kyslík je toxický, proto je nutné pečlivě sledovat hladinu vdechovaného kyslíku ze speciální lahve. Vyšší koncentrace by mohla způsobit retinopatii, při které dochází k odchlípnutí oční sítnice nebo až k úplnému oslepnutí.
Hypoxie novorozence
Samostatnou kategorii tvoří hypoxie novorozence, které se také říká porodní hypoxie. Její chronická forma může mít několik různých příčin, kam se řadí například špatná funkce placenty, onemocnění matky (anémie, vysoký tlak, hodně nízký tlak) či nedostatek nebo špatná kvalita plodové vody.
K akutní hypoxii plodu může dojít během nečekaných komplikací při porodu, jako je předčasné odloučení placenty nebo přidušení miminka pupečníkovou šňůrou. To může mít za následek zastavení příjmu kyslíku až na několik minut, což obvykle vede k trvalým komplikacím na nervovém systému a v některých případech i ke smrti novorozence.
Léčba porodní hypoxie
Hypoxie plodu většinou vzniká prenatálně, pouze 10 % případů se objeví až po porodu (postnatálně). Při chronické formě porodník často musí zvážit ukončení těhotenství, protože hrozí vysoké riziko trvalého poškození plodu a zároveň také ohrožení matky.
V případě akutní hypoxie je nutné co nejrychleji plod porodit. Takové situace se řeší pomocí porodnických kleští či vakuového extraktoru, někdy se provádí také císařský řez. Pokud novorozenec nedýchá, lékaři musí okamžitě zahájit resuscitaci. Nejkritičtější situace nastane, pokud akutní hypoxie bezprostředně následuje hypoxii chronickou.
