Imunitu si můžeme představit jako schopnost dohlížet na organismus a chránit jej před bakteriemi, viry, plísněmi, parazity či kvasinkami. Obecně rozpozná „své“ od „cizího“ a to „cizí“ zneškodní. Brání nás i před alergiemi či zhoubným bujením a organizuje také likvidaci našich poškozených a odumřelých buněk.
Vrozená imunita (nespecifická) je schopnost rozeznat receptory cizorodých „vetřelců“ a zlikvidovat je třeba už na kůži, sliznicích a také regulovat teplotu těla tak, aby zabránila množení cizorodých organismů (horečka je tedy důležitá reakce).
Získaná (specifická) imunita – organismus si vytvoří protilátky na určitý druh onemocnění tím, že určitou chorobu prodělá, nebo je jejich tvorba vyvolána očkováním.
Imunitní systém představuje komplex lymfatických tkání, orgánů (lymfatické uzliny, krční a nosní mandle, slezina, lymfatická tkáň střev a žaludku), bílých krvinek (leukocytů vytvářených v kostní dřeni a brzlíku) a protilátek (imunoglobulinů). Složky systému kolují v krevním a lymfatickém oběhu, a proto je třeba dbát i na krvetvorbu, aby nedošlo k jeho oslabení.
Odolní od narození
„Novorozenci získávají protilátky již v průběhu života v děloze, a to přes placentu z krevního oběhu matky. Dalším zdrojem určitého druhu protilátek je po narození mateřské mléko,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., přednostka Ústavu imunologie UK 2. LF a FN Motol. „Protilátky od matky přetrvávají v oběhu asi půl roku, protilátky přenesené kojením pouze po dobu kojení.
Po půl roce však novorozenec získává dostatečnou schopnost tvořit vlastní protilátky, takže ani kojení delší než půl roku již zásadnějším způsobem nepřispívá k vývoji imunity.“ Oslabení imunity u dětí se obvykle projevuje častými virovými a bakteriálními infekcemi – záněty průdušek, mandlí nebo středního ucha. Jak se dítě postupně vyvíjí, tak se spolu s ním vyvíjí i imunitní systém a jeho mechanismy. Děje se to jak na genetickém základě, tak i vlivem vnějších podnětů, jako je očkování a prodělané choroby.
Aktivní imunizace
Očkováním získáme imunitu vůči nemocem, které by mohly ohrozit náš život. Již v útlém věku je v České republice pro děti povinné očkování (vymezeno § 45 a následně zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a následně zákonem č. 471/2005 Sb.) proti záškrtu, dětské obrně, černému kašli, příušnicím, spalničkám, zarděnkám, tuberkulóze, tetanu a nově žloutence typu B a hemofilu.
Očkováním (aktivní imunizace) se do těla dodají očkovací látky, které představují buď oslabené živé mikroorganismy, nebo usmrcené mikroby, případně pouze jejich součásti. Pasivní imunizace znamená přenos protilátek sérem, jenž se používá výjimečně, třeba po otravě botulinem, po hadím uštknutí a podobně.
Co oslabuje
Kromě toho, že je náš imunitní systém oslabován opakovanými či chronickými nemocemi, snižuje se jeho funkce také nevhodným stravováním a nezdravým životním stylem – nedostatečný pohyb, nedostatek spánku, nadměrná psychická zátěž a stres.
Jedna studie například prokázala, že vysokoškolští studenti jsou ve zkouškovém období mnohem náchylnější k onemocnění.
„Různé epidemiologické studie zase prokázaly, že imunitní funkce potlačuje i dlouhodobý stres a je spouštěcím mechanismem například vzniku infekcí, v krajních případech i nádorových onemocnění,“ dodává prof. Bartůňková. „K těmto infekcím včetně zánětů nosních dutin, angín a také zánětů středního ucha dochází i v případě, že je narušena střevní mikroflóra, a tím snížena celková imunita organismu člověka. Z hlediska přísunu vitaminu D ovlivňuje imunitu také nedostatek slunečního svitu, jehož nadměrná expozice je však zase nebezpečná pro možný vznik kožních melanomů,“ dodává paní profesorka.
Co posiluje?
Jakmile se dostaví teplotní rozdíly, nastupuje chladnější a vlhké počasí, v němž se daří virům a bakteriím, měli bychom našemu imunitnímu systému pomoci.
Otužování – doporučuje se sprchování studenou vodou po ránu nebo jednou týdně pobyt v sauně.
Zdravá životospráva – pestrá strava; jíst pětkrát denně stravu s dostatečným obsahem ovoce, zeleniny, cereálií, luštěnin, masa a mléčných výrobků s probiotickou kulturou. Důležitý je pravidelný přísun vitaminů – především vitamin C (v těle „přežívá“ pouze 24– 48 hodin), vitamin A, vitaminy skupiny B a E. Z minerálů pak především železo a vápník, sodík, draslík, hořčík, ze stopových prvků zinek, selen a měď.
Nesporný význam má dostatečný pohyb – přiměřená fyzická aktivita pomáhá snižovat krevní tlak, hladinu cukru, zvyšovat výkonnost dýchacích svalů a plic, ohebnost kloubů, ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi. Pro imunitu je důležitý dostatek spánku a naopak jí neprospívají stresové situace.
Přírodní „posilovače“
Bylinky obsahují účinné látky, které prověřily stovky generací za tisíce let. Lidský organismus je většinou dobře snáší, jsou k němu šetrné a nemají vedlejší účinky. Ani v užívání bylinek však není situace zcela jednoznačná. Užívání některých z nich může být nebezpečným pro lidi trpící pylovými alergiemi.
Obranyschopnost organismu posílí: aloe vera – šťáva z listů má protibakteriální, protivirové a protikvasinkové účinky a upravuje střevní mikroflóru, česnek – přírodní antibiotikum, kromě jiného snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu, oregano – přírodní antibiotikum, které působí i proti bakteriím, virům a plísním v organismu, propolis – vosková pryskyřice, včelám slouží jako dezinfekce úlu, obsahuje vitaminy a minerály, flavonoidy, mastné kyseliny, těkavé oleje, taniny a pyly, které dokážou stimulovat imunitní systém a působit antibakteriálně, antiviroticky, protizánětlivě a antioxidačně, rakytník řešetlákový – bohatý zdroj vitaminu C, obsahuje i další složky, které zlepšují obranyschopnost organismu, třapatka nachová – nejvýznamnější je její vliv na posilování imunity organismu.
Našemu imunitnímu systému také může pomoci enzymoterapie. Jestliže je oslaben, podpoříme ho dodáváním enzymů zvenčí. Některé enzymy totiž dokážou imunitu zvýšit a ve správný okamžik zase utlumit, takže jeho činnost udržují ve zdravé rovnováze.
léky Při déle trvající oslabené imunitě, kdy jsme opakovaně nemocní a v článku zmíněné prostředky nezabírají, je namístě začít užívat léky. Může to být například enzymoterapie. Jestliže je imunita oslabena, podpoříme ji dodáváním enzymů zvenčí. Některé enzymy totiž dokáží imunitu zvýšit a ve správný okamžik zase utlumit, takže ji udržuijí ve zdravé rovnováze. V lékárně lze dnes koupit také různé typy imunomodulátorů. Ty jsou však jen na lékařský předpis.