Doc. MUDr. Jan Bureš, CSc., MUDr. Stanislav Rejchrt
2. interní klinika LF UK a FN, Hradec Králové
Klíčová slova:
Helicobacter pylori - chronická ga-stritida - zkřížené imunopatologické reakce
Úvod
Odhaduje se, že infekce Helicobacter pylori [HP] je spjata s člověkem (a jeho předky) milión až několik miliónů let (5). Žaludeční kolonizace baktériemi HP je unikátním příkladem adaptace. V převážné většině případů je vytvořena mezi makroa mikroorganizmem rovnováha, perzistující mikrob je hostitelským makroorganizmem dobře tolerován. Tato rovnováha může zahrnovat regulační negativní i pozitivní interakce. U části osob (10 až 15 %) může být HP součástí fyziologických regulačních mechanizmů, jako jsou žaludeční se-krece anebo imunologická odpovídavost na tranzientní patogeny (5). Vět-šina nositelů infekce HP je celoživotně asymptomatická. V malé části případů dojde k manifestnímu onemocnění makroorganizmu v souvislosti s přítomnou nebo hypoteticky také eliminovanou helikobakterovou infekcí (4). HP je etiologickým agens chronické gastritidy (90 až 99 %), je významným etiologickým faktorem vředové choroby duodena (80 až 98 %) a žaludku (45 až 66 %). HP infekce je spojena se vznikem rakoviny žaludku (WHO - kancerogen 1. třídy) a hraje roli v etiopatogenezi žaludečních B-lymfomů vycházejících z MALT tkáně (mucosa associa-ted lymphoid tissue) (9, 24, 25, 26, 37, 43). Možný vztah infekce HP a některých (dosud „idiopatických“) extraintestinálních chorob je předmětem tohoto sdělení.
Infekce HP je pravděpodobně druhou celosvětově nejčastější infekcí (po Streptococcus mutans - způsobující zubní kaz) (45). Odhaduje se, že 60 až 80 % celosvětové populace je infikováno HP (3, 9, 12, 26). Ve vyspělých zemích západní Evropy a Severní Ame-riky je prevalence 15 až 40 % (s přírůstkem zhruba 3 % za dekádu) (6, 25, 26, 31). Výskyt infekce HP v České republice není dosud přesně znám (39). Podle některých autorů byla prevalence odhadována až na 70 % (16). Studie tohoto typu však měly metodický nedostatek - byly založeny na sérologickém vyšetření dárců krve (kteří se v té době rekrutovali převážně z nižších socioekonomických vrstev). První epidemiologická studie byla provedena nedávno na jižní Moravě (11) a zjistila prevalenci podstatně nižší (59 %). Předběžné výsledky české multicentrické epidemiologické studie s de-chovým testem s ureou značenou uhlíkem 13C naznačují, že výskyt infekce HP bude pravděpodobně ještě nižší. Podle předběžných výsledků je celková prevalence HP v České republice 49 % (7, 8).
Možný příčinný vztah HP a extraintestinálních chorob je zkoumán od roku 1993 (19). Hypotézy, které se snaží možný vztah kauzálně vysvětlit, vychází ze dvou skutečností. Chronická helikobakterová gastritida je provázena dlouhodobým uvolňováním velkého množství zánětlivých mediátorů, které mohou způsobit tkáňové poškození i mimo žaludek. Druhá skupina vychází z předpokladu zkřížené imunopatologické reakce (19, 35).
Lokální a systémová reakce je spojena s chronickým uvolňováním řady potenciálně cytotoxických mediátorů. Jsou to zejména tumor necrosis factor-alfa (TNF-a), leukotrieny a aktivní formy kyslíku (volné kyslíkové radikály). HP může indukovat apoptózu a sám uvolňovat cytotoxické látky (fosfolipáza, ureáza, vacA) (7, 9, 24, 25, 26, 39, 40).
Kardiovaskulární systém a ateroskleróza
Již v roce 1976 Langman et al. (Lancet 1; 1976: 680 - 683) pozorovali vyšší prevalenci vředové choroby u pacien-tů s ischemickou chorobou srdeční. Mendall et al. (Brit Heart J 71; 1994: 437 - 439) zjistili ve srovnání s kontrolami vyšší séropozitivitu HP u nemoc-ných s ischemickou chorobou srdeční. Úvahy o možném příčinném vztahu HP a ischemické choroby srdeční pod-porovala řada nálezů a argumentů. Byla zjištěna korelace mezi sérovými koncentracemi C-reaktivního proteinu, některých cytokinů (interleukin-6, tumor necrosis factor-alfa) a rizikovými faktory nemocných s ischemickou chorobou srdeční (Mendall et al.: Brit Med J 312; 1996: 1061 - 1065; Mendall et al.: Heart 78; 1997: 273 - 277). Infekce HP je spojena s vyššími hodnotami fibrinogenu (Patel et al.: Lancet 343; 1994: 1634 - 1635; Murray et al.: Brit J Heart 74; 1995: 497 - 501), změnami v metabolizmu lipidů (Niemela et al.: Heart 75; 1996: 573 - 575), poruchami vstřebávání kobalaminu a s tím souvisejícími odchylkami v metabolizmu homocysteinu (Sung et al.: Heart 76; 1996: 305 - 307). V experimentálním myším modelu HP infekce byla zjištěna aktivace a agregace trombocytů a poruchy mikrocirkulace (rolling leukocytů) (Elizalde et al.: J Clin Invest 100; 1997: 996 - 1005). Ze všech výše uvedených nálezů se tedy zdálo, že klinická pozorování mají konzistentní teoretickou podporu a plauzibilní vysvětlení. Proto bylo překvapením, když „skotská větev“ rozsáhlé prospektivní studie MONICA (1 428 osob ve věku 25 až 74 let) zjistila jen nevelký trend k vyšší prevalenci HP u ischemické choroby srdeční, kdy mnohem těsnější byla asociace s vě-kem a sociálně-ekonomickým statutem - které jsou mnohem významnějšími samostatnými rizikovými faktory ischemické choroby srdeční (McDonagh et al.: Eur Heart J 18; 1997: 1257 - 1260). V krátké době byla na toto téma publikována řada prací (v přehledu 18, 22, 33, 49). Metaanalýza 20 studií (více než 10.000 osob) ukázala, že je nulový anebo pouze minimální kauzální vztah mezi infekcí HP a ischemickou chorobou srdeční (Danesh et al.: Lancet 1997; 350: 430 - 436). Při vysoké prevalenci obou chorobných jednotek se významně proměnlivě uplatňuje řada dalších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční a modifikujících vlivů infekce HP.
V posledních letech byly formulovány hypotézy autoimunitní a/nebo infekční etiologie aterosklerózy (zkoumány byly zejména chlamydie, coxsackie B, herpesviry, cytomegalovirus a HP). Názory na možnou účast HP v aterogenezi a při vzniku souvisejících chorob (ischemická cerebrovaskulární onemocnění) jsou kontroverzní. Řada otázek zůstává prozatím nezodpovězena. Různě virulentní kmeny HP se mohou uplatnit odlišně, důležité mohou být i etnické a geografické rozdíly, dietní a další vlivy. Možnost koinfekce HP a chlamydie pneumoniae je zajímavým výzkumným tématem poslední doby. Chudé vrstvy obyvatelstva mají vyšší prevalenci HP, ale také vyšší prevalenci infekce cytomegalovirem a herpes virem simplex I. Sociálně-ekonomický statut je významným faktorem pro infekci HP a samostatným (nezávislým) rizikovým faktorem ischemické choroby srdeční (18, 22).
Ischemická choroba srdeční a HP se staly kontroverzním tématem. Úsměv-ným dokladem toho je během krátké doby i změna názorů na tuto problematiku - Danesh z Oxfordu, autor výše uvedené metaanalýzy, prezentuje během dvou let čtyři odlišná stanoviska od odmítnutí kauzálního vztahu až po těsnou korelaci koinfekce HP a chlamydií u ischemické choroby srdeční (Lan-cet 350; 1997: 430 - 436; Eur J Surg 582; 1998, Suppl: 27 - 31; J Epidemiol Commun Health 52; 1998: 821 - 822; J Clin Microbiol 37; 1999: 1651).
Hepatobiliární systém
Riziko vzniku vředové choroby u ne-mocných s jaterní cirhózou je 20 až 70krát zvýšeno. Není jasné, zda je to způsobeno portální hypertenzí, vlastním jaterním onemocnění anebo jinými faktory (19). Názory na úlohu HP jsou kontroverzní. Prevalence HP je u pa-cientů s jaterní cirhózou ve srovnání s ostatní populací vyšší. Pravdě-podobnějším vysvětlením je infikování HP před rozvojem jaterní cirhózy (paralela s akvizicí hepatitidy C) než naopak (42).
Hlavním předmětem zájmu je možná účast HP při vzniku portosystémové encefalopatie. V etiopatogenezi porto-systémové encefalopatie byla především zkoumána možná úloha amoniaku produkovaného ve střevě účinkem normální střevní flóry. HP produkuje velká množství ureázy, jejímž účinkem se v žaludku štěpí močovina na amoniak. Nemocní s portosystémovou encefalopatií jsou častěji nositeli HP infekce. Po úspěšné eradikaci HP u cirhotiků došlo ke zlepšení encefalopatie. (Dasani et al., Amer J Gastro-enterol 93; 1998: 726 - 731). Není zcela jasné, zda se kromě efektu eradikace HP nemohly uplatnit i jiné faktory (primární efekt léků; sekundární vliv ovlivněním bakteriální střevní mikroflóry). Podání inhibitoru bakteriální ureázy (který nemá antibiotický efekt) vedlo k významnému poklesu sérové koncentrace amonných iontů pouze u cirhotiků s HP infekcí, zatímco u osob s jaterní cirhózou bez HP bylo podání bez účinku (Zullo et al., Amer J Gastroenterol 93; 1998: 851 - 852). Názory předchozích autorů, že hyper-amonémie závisí na přítomnosti HP a je možno ji ovlivnit eradikací HP, však nebyly dalšími autory potvrzeny (Vásconez et al., J Hepatol 30; 1999: 260 - 264).
HP může in vitro produkovat alkohol- -dehydrogenázu. Ta se ale neuplatňuje in vivo (41). Naopak slizniční poškození žaludku při chronické HP gastritidě je spojeno se sníženou aktivitou vlastní alkohol-dehydrogenázy žaludeční sliznice. Tím je ovlivněna systémová dostupnost etanolu a klesá tzv. FPM etanolu (ethanol first pass metabolism - metabolizování etanolu při prvním průchodu organizmem) (41). Důležitým modifikujícím faktorem je rychlost žaludečního vyprazdňování, která ovlivňuje jak žaludeční, tak i jaterní část FPM etanolu (Levitt et al., J Pharmacol Exp Ther 269; 1994: 297 - 304).
HP není schopen růst v přítomnosti solí žlučových kyselin. Jiní zástupci rodu Helicobacter však byly vykultivováni ze žluče (Helicobacter bilis; Helicobacter hepaticus; Helicobacter pullorum) (Fox et al., Gastroenterology 114; 1998: 755 - 763). Diskutuje se, zda by se tyto kmeny mohly uplatnit u chronické cholecystitidy, hepatitidy anebo cholestatických biliárních afekcí (19).
Kožní choroby
Význam HP je zkoumán i u řady dermatologických chorob, především u rosacey, urticarie a alopecia areata (19).
I když je znám vztah mezi rosaceou a chronickou gastritidou, etiologie rosacey není dosud objasněna (19). Je zajímavé, že rosacea mívá sezónní charakter. Prevalence HP u těchto pacientů je až 80 %. Je to onemocnění, které mnohdy reaguje dobře na léčbu antibiotiky (v minulosti byl používán například metronidazol) (19). Podle studie z nedávné doby eradikace HP přinesla zlepšení kožního onemocnění (Koli-basová et al., Arch Dermatol 132; 1996: 1393). Jinými autory však analogický efekt nebyl pozorován (2).
Rovněž u chronické idiopatické urtikarie byla zjištěna vyšší prevalence HP. Ve dvou studiích z poslední doby bylo po úspěšné eradikaci HP dosaženo úplné remise u většiny nemocných. V jedné ze studií bylo dosaženo kompletní remise kožních projevů u 42 ze 46 osob, kterým byl úspěšně eradikován HP (44). Dalšími autory však tato pozorování nebyla potvrzena (47, 48).
Autoimunita a ostatní imunopatologické stavy
Nedávno byl prokázán i vztah mezi infekcí Helicobacter pylori a sérovými anti-kanalikulárními protilátkami. Zhru-ba polovina nemocných s antikanalikulárními autoprotilátkami reaguje s epitopy žaludeční H+-K+-ATP-ázy (parietálních buněk). Tato je klíčovým autoantigenem v klasické autoimunitní gastritidě (typu A) (1). Anti-H+-K+-ATP-ázová reaktivita a klasické autoprotilátky proti žaludečním parietálním buňkám u helikobakterové gastritidy těsně korelují se stupněm žaludeční slizniční atrofie (29).
Také molekulární mimikry (Lewis antigeny) jsou zodpovědné za vznik anti-gastrických autoprotilátek (1). Podkla-dem této reakce je skutečnost, že lidské skupinové krevní antigeny Lewis jsou také antigenními epitopy lipopolysacharidu HP. Roli antigenních mimikry sehrávají i proteiny tepelného šoku (heat shock proteins) (38). U nemocných s chronickou infekcí HP je ve sliznici žaludečního antra také vyšší zastoupení g/d T-lymfocytů (13). Tyto lymfocyty jsou schopny rozeznat autologní heat shock protein, avšak vysoký stupeň proteinové homologie (až 75 %) je pravděpodobně zodpovědný za zkříženou reaktivitu (antigenní mimikry) a následné slizniční poškození (13). Cag-A pozitivní kmeny HP (typ I) jsou všeobecně považovány za více „cytotoxické“ (patogenní), přestože cag- -A protein sám o sobě cytotoxický není, gen pro cag-A toxicitu neovlivňuje a jeho fyziologická úloha nebyla beze zbytku objasněna (4, 5).
V poslední době je intenzívně hledána možná patogenetická souvislost infekce HP s některými autoimunitními chorobami, jako jsou Henoch-Schönleino-va purpura (30), Sjögrenův syndrom (14, 23), systémová skleróza (sklerodermie) (50), autoimunitní onemocnění tyreoidey a další (19).
U Sjögrenova syndromu bylo po eradikaci HP popsáno vyhojení (14, 23). Příznivý efekt eradikace HP byl pozorován také u nemocných s revmatoidní artritidou (51), s Henoch-Schönleinovou purpurou (30) a idiopatickou trombocytopenickou purpurou (20). HP je zkoumán také u membranózní glomerulo-nefritidy a idiopatického nefrotického syndromu dospělých (22).
Hyperkatabolizmus u kriticky nemocných
Další zajímavou oblastí je úloha chronické infekce HP u kriticky nemocných (zejména u polytraumat až dosud zdravých osob). Prevalence HP je překvapivě vysoká. Infekce HP může modulovat odpověď organizmu na onemocnění nebo trauma a ovlivňovat prognózu (36). Mezi kriticky nemocnými byly zjištěny změny distálních cytokinů (inter-leukin-8), nikoliv cytokinů proximálních (tumor necrosis factor-alfa), které jsou zodpovědné za hyperkatabolizmus (53). Byla zjištěna volná, ale významná korelace mezi solubilním receptorem pro interleukin-2 a protilátkami proti HP ve třídě IgG. Zda by bylo možno hodnoty solubilního receptoru pro interleukin-2 využít jako prognostický ukazatel, není zatím jasné. Je třeba dále určit možný vliv umělé výživy a umělé ventilace (52, 54, 55, 56).
Funkční cévní onemocnění
Raynaudova choroba je významně častěji spojena s infekcí HP typu I. Klinické projevy onemocnění po úspěšné eradikaci kompletně vymizely u 17 % pacientů (21). HP je spojena s vyššími sérovými koncentracemi fibrinogenu, inhibitoru aktivátoru plazminogenu a von Willebrandova faktoru. Uvolňovány jsou působky, které způsobují zvýšenou agregaci trombocytů a zvýšenou cévní permeabilitu. Ray-naudova choroba se samozřejmě nevyskytuje u všech nositelů HP, pro její vznik jsou nepochybně zapotřebí ještě další faktory (HLA) (21).
Migréna
U nemocných trpících migrénou je vysoká prevalence HP, zejména typu I (cag-A pozitivní). Po úspěšné eradikaci HP došlo k významnému zlepšení stavu pacientů (poklesla intenzita, doba trvání a frekvence atak migrén) (17). V přímé nebo nepřímé reakci na infekci HP se uvolňuje řada vazoaktivních látek, které se mohou na patogenezi migrény spolupodílet (19).
Neurologická onemocnění
Syndrom Guillain-Barré je akutní demyelinizační postižení periferního nervového systému, pro které je charakteristická akutní infekce (dny až týdny předcházející rozvoji neurologických příznaků). Nedávno byl identifikován Campylobacter jejuni jako důležitý precipitující faktor. V mozkomíšním moku nemocných byly prokázány protilátky proti HP (bez zkřížené reakce s Cam-pylobacter jejuni). Je otázkou, zda některé antigenní komponenty HP (heat shock protein) mohou hrát roli v etiopatogenezi tohoto syndromu (27).
Vyšší prevalence infekce HP byla zjištěna také u dalších závažných neurologických chorob, jako jsou mozková obrna, metabolická onemocnění, hydrocefalus, Downův syndrom, postencefalitické a poúrazové postižení moz-ku (28). Tito nemocní jsou zpravidla v ústavní léčbě, kde je pravděpodobnějším vysvětlením vyšší sekundární přenos HP infekce (28).
Malý vzrůst dětí a pozdní menarche u děvčat
V řadě epidemiologických studií byl popsán vztah mezi HP pozitivitou a malým vzrůstem dětí. Růst je zpomalen mezi 7 až 11 rokem, rozdíl je více vyjádřen u děvčat (33). Tento rozdíl se vysvětluje zejména odlišným pubertálním růstovým spurtem. Také pozdní menarche je významně častěji spojena se séropozitivitou HP. Spekuluje se, že infekce HP by mohla tuto retardaci indukovat relativní malabsorpcí některých nutrientů. Uplatňovat se však může řada dalších vlivů, především socioekonomický status. Vztah mezi malým vzrůstem, pozdní menarche a HP infekcí je možno hledat ve zvýšených koncentracích cirkulujících cytokinů (tumor necrosis factor-alfa). U dětí s nespecifickými střevními záněty byla nalezena inverzní korelace mezi sérovými hodnotami tumor necrosis factor- -alfa a zpomaleným růstem. U infekce HP se však rozdíly ve výšce v dospělosti stírají. Rozdíly mezi HP pozitivními a negativními byly u mužů 2 cm a u žen 1,2 cm, po zohlednění socioekonomického statutu však rozdíly nebyly statisticky významné (v přehledu 33).
Náhlá úmrtí dětí (sudden infant death syndrome)
U syndromu náhlého úmrtí dětí byla často nalezena HP infekce v žaludečním antru a průdušnici. Patogeneze této asociace je však nejasná. Podle formulované hypotézy některé cytokiny (interleukin-1) mohou vedle pyretické reakce prohloubit spánek dětí a přis-pět tak k aspiraci bakteriální ureázy. Uvolněný amoniak pak může působit v alveolech toxicky (34).
Potravinové alergie
Vztah mezi HP infekcí a potravinovou alergií se nepředpokládal. Bylo však zjištěno, že většina nositelů HP má prokazatelné protilátky proti HP také ve třídě IgE. HP je in vitro schopen indukovat IgE zprostředkované uvolnění histaminu z bazofilů u člověka a ze slizničních mastocytů u potkana (15). HP sám může produkovat histamin. U dětí byla zjištěna významná spojitost mezi infekcí HP a potravinovou alergií (10). Vztah není prozatím objasněn. Názory na úlohu cag-A jsou kontroverzní (10, 15).
Diabetes mellitus 2. typu
Nízký výskyt vředové choroby u diabetiků byl vysvětlován častou hyposekrecí (nebo achlorhydrií) a diabetickou gastrickou gastropatií. Prevalence HP je u diabetiků ve srovnání s ostatní populací vyšší. Rozdíly nejsou vysvětlitelné socioekonomickými odlišnostmi ani používáním antibiotik (19, 32). Na interpretaci těchto nálezů není dosud v literatuře shoda.
Bronchiektázie
HP byl opakovaně nalezen v tracheo-bronchiálním aspirátu uměle ventilovaných osob, význam tohoto nálezu však není jasný. Mezi nemocnými s bronchiektáziemi byla zjištěna významně vyšší prevalence HP ve srovnání s kontrolními osobami. Zajímavé jsou po-dobnosti v patogenezi bronchiektázií a chronické HP gastritidy. Při vzniku bronchiektázií se může uplatnit řada faktorů, 60 % bronchiektázií bylo až dosud vedeno jako idiopatických. Zda je chronická infekce HP etiologickým faktorem části bronchiektázií, bude třeba objasnit (46).
Závěr
Přibývá dokladů o možném kauzálním vztahu infekce HP a některých extraintestinálních chorob. Probíhá řada studií, které mají vnést do této problematiky jasno. Hodnocení výsledků je mnohdy obtížné pro řadu proměnných vlivů (socioekonomický status, regionální a geografické rozdíly, koincidující infekce, předchozí léčba antibiotiky, genetická charakteristika HP i hostitele, imunologická odpověď na infekci HP). Prozatím není všeobecně akceptovaná indikace eradikační léčby HP u žádné z výše uvedených chorob.
Literatura:
1. Appelmelk B. J., Negrini R.: Helicobacter pylori and gastric autoimmunity. Cur Opin Gastroent 13, 1997; Suppl 1: 31 - 34
2. Bamford J. T. M., Tilden R. L., Blankush J. L., Gangeness D. E.: Effect of treatment of Helicobacter pylori infection on Rosacea. Arch Dermatol et al. 135; 1999: 659 - 663
3. Bardhan P. K.: Epidemiologic features of Helicobacter pylori infection in developing countries. Clin Infect Dis 25; 1997: 973 - 978
4. Blaser M. J.: Helicobacter pylori and gastric diseases. Brit Med J 316; 1998: 1507 - 1510
5. Blaser M. J.: Hypothesis: the changing relationship of Helicobacter pylori and humans: implications for health and disease. J Infect Dis 179; 1999: 1523 - 1530
6. Broutet A., Gisbert J. P., Pajares J. M.: Epidemiology. Curr Opin Gastroent 15; 1999, Suppl 1: S43 - S47
7. Bureš J., Burešová E., Rejchrt S.: Imunologické aspekty infekce Helicobacter pylori. In: Trendy soudobé gastroenterologie. M. Lukáš, ed. Praha; Galén, 2000, v tisku
8. Bureš J., Dítě P., Kopáčová M., Voříšek V., Axmann K., Černoch J., Doseděl J., Kotrlík J., Kment M., Lukáš K., Lukáš M., Mareš K., Palička V., Pozler O., Rejchrt S., Roubalík J., Sedláčková M., Shonová O., Stehlík J., Sýkora J., Široký M., Šopák S., Špičák J., Zavoral M., Živný P. and the Czech Helicobacter pylori Study Group: Prevalence of Helicobacter pylori in Czech Republic - preliminary data based on 13C-urea breath test in 389 symptom-free persons. Gut 45, 1999, Suppl 5: A106
9. Calam J.: Clinicians’ Guide to Helicobacter pylori. London: Chapman & Hall Medical, 1996
10. Corrado G., Luzzi I., Lucarelli S., Frediani T., Pacchiarotti C., Cavaliere M., Rea P., Cardi E.: Positive association between Helicobacter pylori infection and food allergy in children. Scand J Gastroenterol 33; 1998: 1135 - 1139
11. Dítě P., Hep A., Dolina J., Ševčíková A., Novotný I., Štroblová H., Kunovská M., Münzová H., Pokorný A.: Prevalence infekce Helicobacter pylori v ČR - region jižní Morava. Vnitř Lék 44; 1998: 132 - 134
12. Dunn B. E., Cohen H., Blaser M. J.: Helicobacter pylori. Clin Microbiol Rev 10; 1997: 720 - 741
13. Engstrand L., de Korwin J. D.: Immunological aspects. Curr Opin Gastroent 12; 1996, Suppl 1: 21 - 23
14. Figura N., Giordano N., Burroni D., Macchia G., Vindigni G., Gennari C.: Sjögren’s syndrome and Helicobacter pylori. Eur J Gastroenterol Hepatol 6; 1994: 321 - 322
15. Figura N., Perrone A., Gennari C., Orlandini G., Bianciardi L., Giannace R., Vaira D., Vagliasinti M., Rottoli P.: Food allergy and Helicobacter pylori infection. Ital J Gastroenterol Hepatol 31; 1999: 186 - 191
16. Fixa B., Komárková O., Melichar B., Krejsek J., Mégraud F.: Výskyt infekce Helicobacter pylori u české dospělé populace. Čes Slov Gastroent 49; 1995: 83 - 85
17. Gasbarrini A., De Luca A., Fiore G., Gambrielli M., Franceschi F., Ojetti V., Torre E. S., Gasbarrini G., Pola P., Giacovazzo M.: Beneficial effects of Helicobacter pylori eradication on migraine. Hepato-Gastroenterology 45; 1998: 765 - 770
18. Gasbarrini A., Franceschi F., Armuzzi A., Ojetti V., Candelli M., Torre E. S., deLorenzo A., Anti M., Pretolani S., Gasbarrini G.: Extradigestive manifestations of Helicobacter pylori gastric infection. Gut 45; 1999, Suppl 1: I9 - I12
19. Gasbarrini A., Franceschi F., Boixeda de Miquel D., Martin-de-Argila C., Gasbarrini G.: Role of Helicobacter pylori in extradigestive diseases. Cur Opin Gastroenterol 15; 1999, Suppl 1: S29 - S33
20. Gasbarrini A., Franceschi F., Tartaglione R., Landolfi R., Pola P., Gasbarrini G.: Regression of autoimmune thrombocytopenia after eradication of Helicobacter pylori. Lancet 352; 1998: 878
21. Gasbarrini A., Massari I., Serricchio M., Tondi P., de Luca A., Franceschi F., Ojetti V., dal Lago A., Flore R., Santoliquido A., Gasbarrini G., Pola P.: Helicobacter pylori eradication ameliorates primary Raynaud’s phenomenon. Dig Dis Sci 43; 1998: 1641 - 1645
22. Gasbarrini A., Ponzetto A., Franceschi F., Pellicano R., Gasbarrini G.: Helicobacter pylori infection and extradigestive diseases. Cur Opin Gastroenterol 14; 1998, Suppl 1: S65 - S69
23. Giordano N., Figura N., Senesi M., Battisti E., Palumbo F., Nardi P., Gennari C.: Helicobacter pylori infection and primary Sjögren’s syndrome: a possible association and new therapeutic approach. Cur Ther Res 56; 1995: 1265 - 1269
24. Jurgoš Ľ., Bureš J.: Nemoci žalúdku, dvanáctníku a Helicobacter pylori. Martin: Osveta, 1998; 148
25. Helicobacter pylori. An Atlas.: Malfertheiner P., Michetti P., Price A., eds. London: Science Press, 1996
26. Helicobacter pylori: Basic Mechanisms to Clinical Cure. RH Hunt, GNJ Tytgat, eds. Dordrecht: Kluwer Acad Publ, 1994
27. Chiba S., Sugiyama T., Matsumoto H., Hisano K., Awakawa T., Hiura K., Saitoh M., Imai K.: Antibodies against Helicobacter pylori were detected in the cerebrospinal fluid obtained from patients with Guillain-Barré syndrome. Ann Neurol 44; 1998: 686 - 688
28. Kimura A., Matsubasa T., Kinoshita H., Kuriya A., Yamashita Y., Fujisawa T., Terakura H., Shinohara M.: Helicobacter pylori positivity in patients with severe neurologic impairment. Brain Develop 21; 1999: 113 - 117
29. Kirchner T., Faller G., Price A.: Pathology and autoimmunity. Curr Opin Gastroent 14; 1998, Suppl 1: S35 - S39
30. Machet L., Vaillant L., Machet M. C., Buchler M., Lorette G.: Schonlein-Henoch purpura associated with gastric Helicobacter pylori infection. Dermatology 194; 1997: 86
31. Mégraud F.: Epidemiology and mechanism of antibiotic resistance in Helicobacter pylori. Gastroenterology 115; 1998: 1278 - 1282
32. Oldenburg B., Diepersloot R. J. A., Hoekstra J. B. L.: High seroprevalence of Helicobacter pylori in diabetes mellitus patients. Dig Dis Sci 41; 1996:
458 - 461
33. Patel P., Gasbarrini G., Pretolani S., Gasbarrini A., Franceschi F.: Extradigestive diseases and Helicobacter pylori infection. Cur Opin Gastroent 13; 1997, Suppl 1: 52 - 55
34. Pattison C. P., Marshall B. J.: Proposed link between Helicobacter pylori and sudden infant death syndrome. Med Hypotheses 49; 1997: 365 - 369
35. Rejchrt S., Bureš J.: Infekce Helicobacter pylori a extraintestinální choroby. Čes Slov Gastroent, v tisku
36. Robertson M. S., Cade J. F., Clancy R. L.: Helicobacter pylori infection in intensive care: increased prevalence and a new nosocomial infection. Crit Care Med 27; 1999. 1276 - 1280
37. Rokkas T., Wotherspoon A.: Carcinogenesis. Cur Opin Gastroenterol 15; 1999, Suppl 1: S23 - S28
38. Rudnicka W., Andersen L. P.: Inflammation and host response. Curr Opin Gastroent 15; 1999, Suppl 1: S17 - S21
39. Sedláčková M. et al.: Infekce Helicobacter pylori. Vředová choroba, karcinom žaludku, dyspepsie. Praha: Maxdorf Jesenius, 1996
40. Sedláčková M.: Infekce Helicobacter pylori. In: Trendy soudobé pediatrie. Svazek 1. Gastroenterologie. Pozler O., ed. Praha: Galén, 1999, 217 - 237
41. Simanowski U. A., Egerer G., Oneta C., Keil T., Parés X., Conradt C., Arce L., Waldherr R., Stickel F., Russell R. M., Aderjan R., Klee F., Seitz H. K.: Helicobacter pylori infection decreases gastric alcohol dehydrogenase activity and first-pass metabolism of ethanol in man. Digestion 59; 1998: 314 - 320
42. Siringo S., Vaira D., Menegatti M., Piscaglia F., Sofia S., Gaetani M.: High prevalence of Helicobacter pylori in liver cirrhosis. Relationship with clinical and endoscopic features and the risk of peptic ulcer. Dig Dis Sci 42; 1997: 2024 - 2030
43. Suerbaum S., Hur C., Josenhans C., Michetti P.: Pathogenesis and virulence factors of Helicobacter pylori. Cur Opin Gastroenterol 15; 1999: Suppl 1: S11 - S16
44. Tebbe B., Geilen C. C., Schulzke J. D., Bojarski C., Radenhausen M., Orfanos C. E.: Helicobacter pylori infection and chronic urticaria. J Amer Acad Dermatol 34; 1996: 685 - 686
45. Telford J. L., Covacci A., Rappuoli R., Ghiara P.: Immunology of Helicobacter pylori infection. Cur Opin Immunol 9; 1997: 498 - 503
46. Tsang K. W., Lam S. K., Lam W. K., Karlberg J., Wong B. C., Hu W. H., Yew W. W., Ip M. S.: High seroprevalence of Helicobacter pylori in active bronchiectasis. Amer J Respir Crit Care Med 158; 1998: 1047 - 1051
47. Valsecchi R., Pigatto P.: Chronic urticaria and Helicobacter pylori. Acta Derm Venereol (Stockh) 78; 1998: 440 - 442
48. Wedi B., Wagner S., Werfel T., Mann S., Kapp A.: Prevalence of Helicobacter pylori-associated gastritis in chronic urticaria. Int Arch Allergy Immunol 116; 1998:
49. Whincup P. H., Mendall M. A., Perry I. J., Strachan D. P., Walker M.: Prospective relations between Helicobacter pylori infection, coronary heart disease and stroke in middle age men. Heart 75; 1996: 568 - 572
50. Yazawa A., Fujimoto M., Kikuchi K., Kubo M., Ihn H., Sato S., Tamaki T., Tamaki K.: High seroprevalence of Helicobacter pylori in patients with systemic sclerosis: association with esophageal involvement. J Rheumatol 25; 1998: 650 - 653
51. Zentilin P., Savarino V., Garnero A., Accardo S., Seriolo B.: Is Helic-
bacter pylori infection a risk factor for disease severity in rheumatoid arthritis ? Gastroenterology 116; 1999: 503 - 504
52. Živný P., Černý V., Bureš J., Palička V., Konštacký M.: Helicobacter pylori infection and cytokine pattern in critically ill patients. Digestion 59; 1998, Suppl 3: 440
53. Živný P., Černý V., Bureš J., Živná H., Palička V., Plíšková L.: Význam chronické infekce Helicobacter pylori u kriticky nemocných. Klin Biochem Metab 7(28); 1999: 31 - 34
54. Živný P., Černý V., Živná H., Bureš J., Palička V.: Vliv chronické infekce Helicobacter pylori na dynamiku C-reaktivního proteinu u kriticky nemocných. Čes Slov Gastroent 52; 1998: A42 - A43
55. Živný P., Černý V., Živná H., Palička V., Bureš J.: Is chronic Helicobacter pylori infection a risk factor for critically ill patients on total parenteral nutrition. Nutrition 14; 1998: 96
56. Živný P., Konštacký M., Bureš J., Černý V., Živná H., Palička V.: Is chronic Helicobacter pylori infection risk factor for critical care patients fed by parenteral nutrition? Gastroenterology International 11; 1998: 135
Helicobacter pylori
Zyrtec, Zodac, Xyzal, Analergin a Livostin.