Růstový spurt může rodiče nepříjemně zaskočit. Kdy se objevuje a jak ho poznáte?

Růstový spurt

Máte dojem, že je vaše miminko v poslední době hladovější než kdy předtím? Bývá během krmení nespokojené, neustále pláče a budí se několikrát za noc hlady? Pak se u něj pravděpodobně projevil růstový spurt, což je označení pro období náhlého zrychleného růstu, kdy se dítě doslova mění před očima. Prozradíme, podle čeho růstový spurt poznáte a jak se s ním nejlépe vypořádat.

Co je růstový spurt?

Tímto názvem lékaři označují období, kdy dochází k náhlému zrychlení růstu dítěte, a to nejčastěji v kojeneckém věku. Ratolesti mívají během takových momentů neustále hlad, mohou se dožadovat kojení třeba i každou hodinu a kromě toho jsou většinu času neklidné, mrzuté nebo uplakané. Zvýšená potřeba příjmu potravy ale bývá pouze dočasná a po nějaké době se vše vrací do normálu.

Jelikož se dítě v období růstového spurtu rychle vyvíjí, potřebuje zvýšený přísun energie a vydatnější stravu, aby dobře prospívalo a správně přibíralo na váze. Fyzický růst dítěte ovšem není jediným důvodem, proč v tomto období děti vyžadují zvýšenou péči a pozornost. Důležitá je i psychomotorická stránka, přičemž správná výživa v danou chvíli napomáhá hlavně vývoji mozku.

U kojených dětí se příjem mateřského mléka během několika prvních týdnů života postupně zvyšuje a poté zůstává stejný zhruba do šesti měsíců věku. V průběhu růstových spurtů, kdy má dítě neustále hlad, se tělo matky jeho potřebám většinou přizpůsobí, ale může to pár dní trvat. Někdy proto musí ženy začít s přikrmováním.

Růstový spurt: kdy se objevuje?

Většina malých pacientů se během svého dětství s růstovým spurtem setká hned několikrát, a to hlavně během prvních 12 měsíců života, ale i později v pubertě. Ačkoliv je období rychlého růstu velice individuální záležitostí a u každého dítěte může nastoupit v jiný čas, nejčastěji se rodiče s růstovým spurtem setkávají v těchto momentech:

  • kolem 7. – 10. dne od narození miminka,
  • ve 2. – 3. týdnu po narození dítěte,
  • ve 4. – 6. týdnu po narození dítěte,
  • ve 3. měsíci života,
  • ve 4. měsíci života,
  • během 6. měsíce věku,
  • kolem 9. měsíce věku,
  • u dívek v období mezi 8 a 13 lety,
  • u chlapců později, mezi 10 a 15 lety.

Každé miminko je úplně jiné a nelze ho zaškatulkovat podle nějaké tabulky. To stejné pak samozřejmě platí i o starších dětech, takže uvedený věk je pouze orientační. Růstový spurt navíc prvním rokem života nekončí. Spousta maminek pozoruje tyto změny také u dětí v batolecím věku, kdy jsou ratolesti více aktivní, a v pravidelných intervalech se objevují i během dospívání.

Jak dlouho trvá růstový spurt?

Stejně jako věk, kdy se růstový spurt u dětí objevuje, je značně individuální i doba, po kterou toto období trvá. U kojenců se většinou jedná zhruba o 2-4 dny, ale v některých případech se růstový spurt může protáhnout klidně i na celý týden. Žena se přitom může podobně jako její ratolest cítit hladovější a unavenější než obvykle.

Ať už rodiče zastihl zvýšený hlad miminka několik dní po příchodu na svět, nebo jde o růstový spurt 3. měsíc po porodu, je nutné řídit se potřebami dítěte a dodat mu veškeré živiny, které potřebuje. Pokud toto období přetrvává delší dobu, možná mu něco schází. Maminka by se proto měla zamyslet, zda ve své stravě přijímá dostatek kalorií a dodržuje správný pitný režim.

Jak poznat růstový spurt?

Období růstových spurtů bývají velmi náročná pro obě strany, tedy jak pro dítě, tak i pro jeho matku. Zatímco miminko je obvykle nespokojené a často pláče, žena kvůli péči o svou ratolest často zapomíná na sebe a trpí výraznou psychickou i fyzickou únavou. Kromě toho může být kvůli mrzutosti dítěte nejistá, a pokud spurt trvá delší dobu, přemýšlí, zda se nejedná o nějaký zdravotní problém.

Zatímco u některých dětí probíhá každý růstový spurt velice bouřlivě, u jiných matka sotva postřehne nějakou změnu. Hlad a zvýšená potřeba energie o sobě nejčastěji dávají vědět prostřednictvím dětského pláče, což je nejspolehlivější komunikační prostředek malých pacientů. Miminko pak často působí mrzutě, nespokojeně a podrážděně.

Hlavní známky růstového spurtu:

  • Dítě má neustále hlad a vyžaduje časté krmení – dochází ke změně obvyklé doby kojení či přikrmování, což může narušit zaběhnutý denní režim. Růstový spurt totiž souvisí se zrychlením metabolismu, běžná porce stravy dětem nestačí, a dožadují se proto častějšího krmení.
  • Dítě vyžaduje kojení i v noci – Není výjimkou, že se dítě, které dříve spalo v klidu celou noc, najednou začne opět budit a bude vyžadovat nakojení. U těch, které bylo potřeba kojit jednou, pak může být potřeba vyšší a stává se, že je nutné dítě za noc nakrmit klidně i třikrát.
  • Dítě se budí hladem – Zatímco dříve miminko vydrželo v klidu spát hodinu nebo dvě, v období růstového spurtu se může budit na kojení klidně i po 30 nebo 45 minutách spánku.
  • Dítě je při krmení neklidné – V období růstového spurtu miminko často bývá u prsu nespokojené a může ho dokonce pouštět. To znamená, že se mu mléko nedostává tak rychle, jak potřebuje.
  • Dítě bývá mrzuté a plačtivé – uplakanost v tomto případě bývá způsobena převážně neustálým hladem a změnou spánkového režimu. Může to být dramatické, ale jakmile se spurt zastaví, dítěti se opět navrátí jeho dobrá nálada.

Kromě výše zmíněných příznaků růstového spurtu rodiče často zaznamenají také změnu spánkových návyků svého dítěte. To je však opět velice individuální. Zatímco některá miminka spí mnohem hůře než předtím a dožadují se pozornosti i v noci, jiné děti mohou během růstových spurtů zažít mnohem lepší a delší spánek, než je u nich obvyklé.

Aby toho nebylo málo, děti v předškolním věku, ale i dospívající chlapci nebo děvčata pociťují během růstových spurtů nepříjemné růstové bolesti. Ty se většinou objevují odpoledne nebo večer, nejčastěji zasahují třísla nebo celé nohy a mohou pacienty trápit klidně i celý týden. Stejně jako v případě ostatních příznaků jsou ovšem individuální, takže některé děti žádné obtíže nezaznamenají.

S čím si můžete růstový spurt splést?

Jelikož je dítě během růstového spurtu neustále nespokojené, mrzuté a uplakané, mohou si znepokojení rodiče tuto situaci splést s některými zdravotními komplikacemi, které dětský věk často doprovázejí. Jedná se například o růst zoubků, ale také o některé známé dětské nemoci. Důležité je proto sledovat i doprovodné příznaky, které mohou napovědět, o jaký problém se jedná.

V první řadě je nutné zkontrolovat, zda nemá dítě teplotu nebo jiné na první pohled viditelné symptomy onemocnění. Objeví-li se vyrážka, mohlo by se jednat například o pátou nemoc, šestou nemoc nebo o plané neštovice. Bílý povlak na jazyku pak často signalizuje moučnivku a celkový neklid doprovázený pláčem, horečkami a zhoršením sluchu zase může ukazovat na zánět středního ucha.

Pokud se u miminka objeví jakékoliv další příznaky, které by mohly být znamením probíhajícího onemocnění, nebo jsou rodiče náhlým neklidem a pláčem znepokojeni, je vždy lepší co nejdříve vyhledat ošetřujícího dětského lékaře. Ten provede potřebná vyšetření a doporučí vhodné řešení situace.

Některé děti pak bývají neklidné i mimo období růstových spurtů a často se dožadují kojení, ačkoliv vůbec hlad nemají, protože je sání mateřského mléka z prsu uklidňuje. Skutečné sání nicméně poznáte podle toho, že slyšíte dítě polykat a vidíte, jak se mu pohybují uši a spánky. Nemá-li dítě hlad, kojení je vhodné ukončit a miminko uklidnit spíše tím, že mu budete věnovat svou pozornost.

Jak růstový spurt nejlépe zvládnout?

V období růstových spurtů je nutné řídit se potřebami dítěte a poskytnou mu dostatečné množství péče. To ovšem neznamená, že by se žena měla odbývat a věnovat veškerou pozornost pouze své ratolesti. Ačkoliv se daná situace může zdát nezvládnutelná, důležité je zůstat v klidu, jelikož miminku nejvíce pomůže, když si jeho maminka zachová psychickou pohodu.

I když se to může zdát příliš, miminko by žena měla během růstových spurtů nakojit, kdykoliv si o to řekne, tedy klidně i každou hodinu nebo v noci. A nemusí se přitom bát, že by mléko došlo. Je to právě časté přikládání miminka k prsu, co tvorbu mateřského mléka stimuluje. Ta se během několika dnů zvýšeným potřebám dítěte většinou přizpůsobí.

Kromě toho je pak možné prsa stimulovat také pomocí odsávačky, což by mělo tvorbu mléka rovněž podpořit. Matka by kojení rozhodně neměla vzdávat, protože by to mohlo mít negativní vliv na přirozenou laktaci. Pokud se vyskytnou nějaké obtíže nebo má žena pochybnosti o tom, zda dítě dostává potřebné množství živin, ideální je konzultovat situaci s pediatričkou nebo s laktační poradkyní.

Bude-li mít matka pocit, že je dítě k neutišení a má příliš velký hlad, může ho přikrmit, a to ideálně mateřským mlékem, které má připravené do zásoby. Pokud je dítě krmené náhradní mléčnou výživou, o vhodném dávkování a četnosti krmení během růstových spurtů by se žena měla ideálně poradit s dětskou lékařkou.

Matky by pak měly během růstových spurtů svých miminek dodržovat dostatečný pitný režim a kromě vody mohou zařadit také čaje na podporu laktace. Důležitá je ovšem i zdravá strava a dostatek odpočinku, protože fyzická a psychická pohoda ženy může mít na její ratolest obrovský vliv. Miminku by se pak maminka měla věnovat i ve chvílích, kdy je mrzuté a uplakané, dostatečně si s ním hrát a věnovat mu plnou péči.

Zdroje: kojeni.cz, kojenecke-obleceni.cz, jaknamaterstvi.cz

Co je růstový spurt?

Jedná se o období, kdy dochází k náhlému zrychlení růstu dítěte. To mívá během růstového spurtu neustále hlad, může se dožadovat kojení třeba i každou hodinu a kromě toho bývá neklidné, mrzuté či uplakané. Během takového období se dítě rychle vyvíjí a potřebuje zvýšený přísun energie, aby správně prospívalo. Tělo matky se jeho potřebám většinou přizpůsobí, přičemž zvýšená potřeba příjmu potravy bývá pouze dočasná, takže se vše obvykle za nějaký čas vrátí do normálu.

Kdy se objevuje růstový spurt?

Většina děti zažije růstový spurt hned několikrát, a to především během prvních 12 měsíců života, ale vždy se jedná o individuální záležitost. Nejčastěji se rodiče s růstovým spurtem u svých dětí setkávají 7-10 dnů po narození miminka, ve 2. – 3. týdnu, ve 4. – 6. týdnu, ve 3. a ve 4. měsíci života a během 6. a 9. měsíce věku. U dívek se pak růstový spurt objevuje také mezi 8 a 13 lety, zatímco u chlapců toto období přichází později, zhruba mezi 10 a 15 lety.

Podle čeho poznat růstový spurt?

U některých dětí probíhají růstové spurty velice bouřlivě, u jiných ovšem člověk sotva postřehne nějakou změnu. Typickým příznakem tohoto období je skutečnost, že je dítě neustále hladové a vyžaduje velice časté krmení, a to i v noci, kdy se budí hladem. Kromě toho bývá dítě při krmení neklidné, jelikož může mít pocit, že se mu jídlo nedostává tak rychle, jak potřebuje, a může být také mrzuté nebo plačtivé vlivem neustálého hladu a změny spánkového režimu. U dospívajících pak růstový spurt doprovázejí také růstové bolesti.

Jak zvládnout růstový spurt?

V období růstového spurtu je nutné řídit se potřebami dítěte, poskytnout mu dostatečné množství péče a ideálně ho nakojit, kdykoliv si o to řekne. Časté přikládání miminka k prsu by mělo stimulovat tvorbu mateřského mléka, ale pokud se vyskytnou problémy, je možné situaci konzultovat s pediatričkou nebo s laktační poradkyní. Žena by pak měla dodržovat dostatečný pitný režim, zdravě se stravovat a co nejvíce odpočívat, protože její fyzická a psychická pohoda může mít na dítě velmi výrazný vliv.


Napsat komentář

Your email address will not be published.

top