Moderátorem on-line platformy byl Pavel Hroboň z Advance HealthCare Management Institute, hosty pak David Kostka, ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR), náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči IKEM a prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl a odborník na zdravotnické právo a vysokoškolský pedagog Petr Šustek.
Prvním tématem bylo poskytování distanční zdravotní péče, u níž se ukazuje, že by mohla být v určitých případech pro poskytovatele, plátce, ale i pacienty efektivní a ekonomicky výhodnou formou. Hosté se shodli na tom, že současná situace akcelerovala telemedicínu, která se již dnes úspěšně uplatňuje v oborech jako je diabetologie nebo arytmologie. Jak připomněla Martina Šochmanová, velký potenciál má zejména v ošetřovatelství, kde může sestrám umožnit dostat se k sofistikovanější práci. Formu distanční péče uvítal i David Kostka: „Za pojišťovnu plánujeme na základě reálných dat zjistit, jak bude fungovat v praxi, a přesně vymezit, pro jaký typ odborností a pacientů se distanční péče hodí. Aby se však mohla zavést do běžné praxe, je třeba i podpory regulátora, který by inicioval potřebné legislativní změny.“ Pavel Hroboň v této souvislosti dodal, že by k tomu mohla napomoci i společná iniciativa pojišťoven a poskytovatelů zdravotní péče.
Další část diskuse se zaměřila na stále významnější roli sester. Martina Šochmanová připomněla jejich nezastupitelnost, která se ukazuje zejména při krizových situacích, jako je současná pandemie. „Je dobře, že se plánuje nakoupit více plicních ventilátorů, ale vždy je potřeba myslet na to, že je musí obsluhovat vyškolená sestra, a těch je nedostatek.“ Také David Feltl poznamenal, že zkušenosti z oddělení intenzivní péče ukazují, že práce sester je sice náročná, zároveň je však atraktivní a stabilní, což by mohlo přilákat více zájemců o toto povolání. Profesi sester dlouhodobě podporuje i ZP MVČR, a to prostřednictvím řady vzdělávacích projektů na zdravotních školách i podporou profesních soutěží – například Sestry roku. David Kostka zdůraznil, že pojišťovna „211“ by se ráda do budoucna ještě více profilovala jako důležitý partner této soutěže. Pavel Hroboň dodal, že vzhledem k rostoucím kompetencím sester bude nutné dále prostřednictvím akreditovaných kurzů rozšiřovat specializace, včetně administrátorů a edukátorů, kteří by ulehčili práci dlouhodobě přetěžovaným kvalifikovaným sestrám. S tím souhlasil i Petr Šustek, který dodal, že legislativní podpora pro rozšíření kompetencí existuje, ale vždy musí být zohledněno v sazebníku úhrad zdravotních pojišťoven. „Podle mě také uzrál čas, aby byla uzákoněna profesní komora sester, stejně jako tomu je v řadě jiných zemí,“ uzavřel téma Petr Šustek.
Posledním bodem diskuse byla nová organizace nemocniční péče, kterou si vyžádala pandemie a která se v následujících měsících promítne i do běžné nemocniční péče. Aby se podle ředitele Feltla znovu nastartovala produkce nemocnice, která by pak mohla fungovat jako „chytrá nemocnice“, je nejprve potřeba zabezpečit dostatek testů a ochranných pomůcek. S tím souhlasil i Pavel Hroboň, který připomněl, že plošné testování je jedním z předpokladů plánované chytré karantény. Obtížnou situaci zdravotnických zařízení, jejichž provoz se v současnosti plně podřídil pacientům s COVID-19, vnímá i ZP MV ČR, která je připravena k individuálním jednáním o úhradách. Podle Petra Šustka ale nejsou pojišťovny jediným partnerem. Jak zmínil Pavel Hroboň, s rozjezdem péče a návratem k normálnímu režimu by mělo pomoci především ministerstvo zdravotnictví, které musí ve zkráceném režimu připravit systém stabilizačních opatření.