Jarní alergie a astma: studie potvrzují, že biologická léčba může snížit počet astmatických záchvatů

S příchodem jara se do ovzduší uvolňuje velké množství pylu. Nejprve dominují pyly stromů, později se přidávají trávy a v závěru sezóny i plevele. Pro alergiky a astmatiky jde o náročné období, které vyžaduje dodržování prevence a správně nastavenou léčbu. Díky současným možnostem už ale pro dotyčné nemusí pyl znamenat automaticky zhoršení kvality života.

Jaro jako zátěž pro dýchací systém

U lidí s alergickým astmatem se kombinují dva problémy, a to přecitlivělý imunitní systém a chronicky podrážděné dýchací cesty. Organismus těchto osob reaguje na jinak neškodné látky, jako je pyl, jako by šlo o nebezpečí a spustí obrannou reakci.

Imunitní buňky při kontaktu s alergenem uvolňují látky, které vyvolávají zánět. Zejména dochází k uvolnění histaminu, jenž způsobuje otok sliznic, zvýšenou tvorbu hlenu a zúžení průdušek. Výsledkem je zhoršené dýchání, kašel, sípání, tlak na hrudi nebo dušnost. Často se přidávají i klasické alergické projevy, jako je rýma, kýchání nebo svědění očí. Ty mohou astmatické obtíže ještě více prohlubovat.

Co zhoršuje alergické astma?

Alergické astma se zhoršuje především v určitých obdobích roku, a sice na jaře a v létě, kdy je v ovzduší nejvíce pylu. Zhoršení astmatu se může projevovat několika způsoby. Obvykle dochází k častější potřebě používat úlevový inhalátor a zhoršuje se samotné dýchání při fyzické aktivitě nebo pobytu venku. 

Přečtěte si také:

Astma se sice nedá zcela vyléčit, ale musíte brát doporučené léky. Jinak hrozí trvalé poškození plic

U některých lidí bývají potíže výraznější ve dnech, kdy jsou pylová zpravodajství na vysokých hodnotách. Kromě pylu ale hrají u astmatu roli i další faktory. Znečištěné ovzduší nebo rychlé změny teplot, které jsou pro jaro typické, mohou dýchací cesty ještě více podráždit a zdravotní stav dotyčného zhoršit.

Jak se chránit během pylové sezony

Úplně vyhnout se pylu bohužel nejde, ale existuje několik jednoduchých kroků, které vám mohou pomoci toto období lépe zvládnout. Doporučuje se například sledovat pylové zpravodajství a přizpůsobovat tomu své denní aktivity. V období vysoké koncentrace pylu je vhodné omezit delší pobyt venku a raději plánovat aktivity na dobu, kdy je jeho koncentrace nižší. Podobně se to má i s větráním, ideální je větrat po dešti.

Pomáhá také používat čističky vzduchu, které v domácnosti dokážou zachytit část alergenů. Po návratu z venku je dále dobré se jít osprchovat a převléknout, aby se pyl nedržel na pokožce a oblečení. A pokud je to možné, je lepší se vyhnout čerstvě posekané trávě, která bývá silným spouštěčem alergických reakcí.

Základem léčby astmatu zůstávají inhalační léky. Inhalační kortikosteroidy pomáhají tlumit zánět v průduškách, zatímco bronchodilatancia uvolňují dýchací cesty při akutních potížích. U části pacientů se využívá i imunoterapie, která postupně snižuje citlivost organismu na konkrétní alergeny. 

Nový směr léčby: biologická terapie 

V posledních letech se léčba astmatu posouvá směrem k tzv. biologickým lékům. Ty nepůsobí plošně, ale cíleně zasahují konkrétní složky imunitního systému, které se podílejí na vzniku chronického zánětu. Jednou z nedávno schválených možností je biologická léčba určená pro pacienty s těžkým astmatem spojeným s vysokou hladinou eozinofilů. Jedná se o typ bílých krvinek, které se podílejí na zánětlivé reakci v dýchacích cestách. 

Mezi moderní biologické přípravky patří například depemokimab, který je dlouhodobě působícím lékem zaměřeným na interleukin-5, klíčový signální protein v rozvoji eozinofilního zánětu. Tím dochází ke snížení aktivity eozinofilů a celkovému utlumení zánětlivé reakce v plicích. Lék se přitom aplikuje injekčně jednou za šest měsíců.

Výsledky klinických studií 

Účinnost této léčby byla sledována v rozsáhlých klinických studiích SWIFT-1 a SWIFT-2, do kterých se zapojily stovky pacientů s těžkým astmatem. Výsledky ukázaly, že u pacientů léčených biologickou léčbou došlo k výraznému snížení počtu astmatických záchvatů, v některých případech až o více než polovinu ve srovnání s pacienty se standardní léčbou (viz Wechsler et al., Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice, 2026).

Současně se snížil i počet hospitalizací a návštěv pohotovosti. Léčba byla obecně dobře snášena a výskyt nežádoucích účinků byl srovnatelný s kontrolní skupinou. Významným přínosem této terapie je také její dlouhodobý účinek, díky kterému stačí aplikace pouze dvakrát ročně. To může zlepšit dodržování léčby u pacientů, kteří mají s pravidelným užíváním léků potíže.

Přínos biologické léčby

Podle odhadů trpí těžkým astmatem miliony lidí po celém světě a značná část z nich zažívá i přes léčbu opakované záchvaty. Nové biologické přípravky představují zásadní posun v léčbě, protože neřeší pouze příznaky, ale cíleně zasahují stěžejní mechanismy zánětu v dýchacích cestách.

Schválení těchto léků v Evropě a dalších zemích otevírá cestu k širší dostupnosti moderní léčby. Odborníci očekávají, že v budoucnu mohou biologické léky významně snížit počet hospitalizací a zlepšit kontrolu i kvalitu života pacientů s těžkým astmatem.

Zdroje: atlantaallergydoctor.com, lung.org, community.aafa.org, gov.uk